Recenze: STAROSLOVANSKÁ PITKA – Časy bujarého hodokvasu /2024/ vlastní vydání

Byl jsem upřímně zvědav, kam STAROSLOVANSKÁ PITKA pokročí ve svém syrovém, punkem a hrubým metalem nasáklým výrazem, načtrlým na debutu „Pivní vrh“. Je mi úplně jasné, že z undergroundu se lusknutím prstů mainstream nestane a PITKA svoji komfortní zónu neopustí, což je zcela v pořádku. Říkal jsem to už v případě „Pivního vrhu“ a platí to pro „Hodokvas“ – na alba tohoto ražení nelze nahlížet běžným způsobem, underground si jede vlastní cestou, je potřeba mít otevřené hledí a alespoň zčásti zapomenout na zajeté konvence.

Stylová nejednoznačnost, kterou se vyznačoval debut, vládne prostoru stále, jen postoupila o několik špruslů hore. Do temných hlubin undergroundu proniklo pár paprsků světla z povrchu, už to není taková ta produkce neprodukce. Zvuk je řádně zahuštěný a blackově nabroušený včetně občasným úletům do kulometných temp, melodika se místy blíží severské škole melodického death metalu. Punková přímočarost pak opět nasazuje nahrávce pomyslnou korunu krále pařby s medovina, pivo, a i nějaká ta kořalka může téct proudem. Tohle vidět a pak absolvovat sousedi Germáni, budou mít co dělat, aby z toho vyšli se zdravou kůží.

Skladby působí výrazně vyzrálejším a dotaženějším dojmem a drží pevně pohromadě. Zřetelný příklon k metalovému extrému je očividný nebo spíše uchoslyšný, album už není tak skočné a bujaré, spíše se blíží epickému black, respektive pagan metalu, nicméně prohnanému přes převodní můstek s názvem STAROSLOVANSKÁ PITKA. To znamená mimo jiné jednu podstatnou věc – ukrutnou porci typického nadhledu a osobité atmosféry, srovnatelné s předchozím počinem. Je jasné, že album tohoto ražení nebude pro každého a syrovost výrazu nesedne jen tak někomu. „Časy bujarého hodokvasu“ nejsou pro slečinky, o tom žádná. Za hrubozrným a neotesaným stylem se ale skrývá solidní a možná i tak trochu neočekávaná nápaditost, která není pro necvičené ucho tak patrná. Stejně tak se postupně vytrácí dojem hlukového monolitu a začínají se objevovat záchytné body. Půlhodina hracího času je tak akorát, album tohoto typu ani víc nepotřebuje.

Taškařice pokračuje, opojných tekutin je stále nepřeberné množství. Hodokvas je plném proudu a záleží pouze na tom, zdali se k němu připojíte nebo v rámci prevence okna jako prase a následné brutální kocoviny zvolíte jinou, rovnější a pohodlnější trasu. Je to čistě na vás.

Medyed

facebook.com/people/Staroslovanska-pitka/

bandzone.cz/staroslovanskapitka