Recenze: SKARZ – What Remains /2020/ Satanath Records
Hlásek jak konipásek…SKARZ, řecká death metalová squadra věrná klasic
kému pojetí výstavby márnic, piteven a krematorií, disponuje vokálem jako z hlubin pekel. Toť první výrazný dojem, který na mě SKARZ udělali hned po několika prvních taktech, kdy se vokál rozeřval se silou hokynáře ze Žižkova z hrobu vstalého. Že v tom slyšíte Johna Tardyho zkříženého s Martinem Van Drunnenem? Podoba hlasu je zřejmá, nijak zvlášť ovšem nevadí. Po hudební stránce se další podobnost nekoná a SKARZ si mezi úzkými old school (když říkám old, tak myslím ten syrový na thrash metalu vyrostlý starý dobrý death metal) mantinely vypracovali svůj vcelku osobitý styl, zlehka koketující s technickými prostocviky. Čí prsty se takto kdysi proháněly po hmatníku, není takový problém rozeznat a příjemně se právě tahle inspirace poslouchá i na „What Remains“ – zdroje inspirace jsou na rovinu přiznány a nepůsobí jako laciná kopírovačka, ale jako s respektem použité koření do oblíbeného hlavního chodu (takoví GRUESOME by mohli vypravovat).
SKARZ, jak už je jasné z úvodu, znějí maximálně dobově. Konec osmdesátých let a dejme tomu maximálně do roku 1992, to byla ta správná doba, kdy se datuje vznik mnoha stylotvorných alb a právě zde leží onen nesvatý grál, ze kterého ponejvíce čerpá „What Remains“. Střednětempý syrový death metal, nikterak komplikovaná struktura skladeb, který se neobejde bez řádně silné morbidní atmosféry. Jako bych tetku s kosou slyšel brousit okolo a přivřeným oknem čpěl do místnosti zatuchlý puch nevětrané a kapacitně naplněné hrobky – právě a především pro soulad atmosféry a syrovosti mám pro starý death metal zvláštní slabost. Nic na tom nemění, že mi SKARZ dávají vzpomenout na staré PESTILENCE, ASPHYX stejně jako na legendu legend – první trojici alb DEATH, a díky vokálu v pomalých pasážích cítím závan starých OBITUARY.
Inspirace cti netratí, zvláště v případě, kdy SKARZ působí jako srdcaři, kteří mají death metalový zlatý fond zažraný hluboko po kůží a je pro ně stejně přirozený jako pro lva sežrat antilopu. Na „What Remains“ předvádějí starou dobrou death metalovou ruční práci s patřičným řemeslným fortelem a mistrným citem pro morbidní atmosféru, a ne jako že teď nemáme do čeho píchnout, tak „si dáme starý death, poskládáme metodou pokus omyl osvědčené šablonky dohromady a uvidíme jak to dopadne“. Tudy opravdu cesty „What Remains“ nevedou – SKARZ sice mohou působit jako vykradači hrobů, ovšem to by jim musela absolutně scházet ta odzbrojující nenucenost, s jakou tuto kolekci osmi smrtelných archaismů dali dohromady. Pro milovníky starých pořádků budou SKARZ velmi chutnou krmí, pro ty, co ujíždějí na současných směrech extrémního metalu to je ideální studijní materiál pro cesty zpět časem, aniž by měli přílišný retro pocit. "What Remains" je totiž stále v kloubech překvapivě velmi pružné a čiperné album, které dokáže nepřipraveného nebožáka slušně potrhat!!!
Medyed
Komentáře