Recenze: SEETHING AKIRA – Cancel Estate /2024/ vlastní vydání
Styloví 
eskamotéři SEETHING AKIRA nelení a v druhé půli loňského roku (zjistil jsem ho s lehkým zpožděním) vypustili do světa následovníka skvělého alba „Nozomi“. Říkejme tomu, jak chcete, klidně i total crossover, SEETHING AKIRA jsou prostě žánrové škatulky těsné a omezující. Originální mišmaš metalcorové šablony, těžkých riffů, elektroniky, rapu a kdoví čeho ještě mě v případě předchozí desky smotal do kuličky a já s „Cancel Estate“ nečekám nic menšího, než aby se mnou udělalo nemlich to samé. Jako osoba starší generace, která má už poměrně hodně najeto, nejsem tím typickým a vzorovým posluchačem, nicméně je ve mně asi pořád dostatečně životaschopná dušička střeleného pubescenta, jinak si jednoduše nedovedu vysvětlit své nadšení z neortodoxního přístupu kapely a z něj plynoucí autenticity. Prostě se mi ještě nechce posedávat v parku na lavičce a krmit ptáčky.
„Nozomi“ dostalo rovnocenného parťáka do nepohody, to je zcela jasné již po seznamovacím kolečku. SEETHING AKIRA v rámci sebe sama jedou v prakticky totožných kolejích, byť sem tam poblesknou odlehčenější momenty v podobě až popových melodií a neopunkové přímočarosti, ale to je s ohledem progres výrazu kapely vše. To ovšem nemůže vadit ani náhodou, SEETHING AKIRA na „Cancel Estate“ nacpali tolik silných nápadů, že to nehraje žádnou roli. Rozdíl jsem vnímal pouze ve chvíli, kdy se mi album ještě usazovalo v uších a působilo poněkud…řekněme placatě. Vše se mění ve chvíli, kdy začínám pobírat další detaily, které mi ze začátku unikaly a skladby i album jako takové začíná na plný knédl fungovat jako celek. Najednou jako bych poslouchal úplně jinou desku – barevnou, maximálně natlakovanou a plnou zajímavých zvratů nálady a samozřejmě i stylových vlivů. Ty můžou často navozovat pocit rozháranosti kočkopsí povahy, vše se však děje pouze dočasu, jakmile se skladby dostanou dostatečně hluboko do šedé kůry toho, co občas mám pocit že nemám. Styly, které bych samostatně z vlastního rozhodnutí neposlouchal, leda že by mi šlo o holou existenci, zde dávají v barevném celku „Cancel Estate“ jasný smysl a nehorázně mě baví.
„Cancel Estate“ se na jednu stranu příliš od „Nozomi“ neliší a šlape stejnou cestičkou za ruku se starším bráškou. Jsou tu ovšem relativně drobné rozdíly, které z „Cancel Estate“ dělají samostatnou jednotku s vlastním charakterem. Po produkční stránce mi osobně dotaženější, i když se znovu říkám o drobné posuny, které ale mají ve finále výrazný dopad. Druhou věcí je kompoziční propracovanost skladeb, kterážto postoupila o krok dál. Není to slyšet s prvním poslechem, nicméně pokud albu popřejete času více než jen jako zvukovou kulisu k domácím pracím, ochotně ukáže, zač je v Pardubicích Semtex. Já neříkám tak ani tak, ale na má slova dojde…
Medyed
Komentáře