Recenze: NECROTTED – We Are the Gods That Tear Ourselves Apart /2026/ Reaper Entertainment
Šestá deska 
německých smrtičů NECROTTED mi připadala tak trochu jako dort, do kterého taky pejsek s kočičkou dali všechno, co jim chutnalo s ambicí lepších chutí poté, co se celá ta výbušná směs upeče. To, co zpočátku vypadá jako zčernalý death metal moderního střihu, do sebe absorbuje silný vliv brutálního deathcoru a řekněme i slamu, to celé pak dokořeníme špetkou goregrindu a techniky z oddělení soudního lékařství.
Tato bohulibá snaha vypadá jako předem odsouzená k neúspěchu, podobně jako naučit kočkopsa recitovat Vergilia v originále, ale světe div se, ono to funguje, a vůbec ne špatně. Neustálé napětí a na maximum nahuštěná agrese s přehledem udržuje posluchače ve střehu, čehože se ještě s ubíhajícím časem dočká. NECROTTED nechybí kompoziční zručnost a díky ní se z alba nestala jedna brutálně nepříjemná koule bez záchytných bodů, kdy jeden neví, co před pár okamžiky poslouchal a rozlišit jednotlivé skladby od sebe by vydalo na komplexní investigativní výzkum. To se k mému nemalému potěšení neděje – brutální tah na branku nepolevuje po celou, lehce přes půl hodiny trvající stopáž, aniž by zabil všechny technické přemety, klenuté melodie a instrumentální kudrlinky. Stylové přesahy do sebe zapadají jako dílky puzzle, mohutná a chirurgicky čistá produkce mi kupodivu nevadí, v případě „We Are the Gods That Tear Ourselves Apart“ nepůsobí umělohmotně a dodává albu přesně tolik síly, kterou potřebuje k tomu, aby z vás nadělalo masokostní moučku.
Málo chybělo a „We Are the Gods That Tear Ourselves Apart“ kolem mě jen tak proběhlo a ani bych si ho nevšiml. Jenže když zrovna běželo kolem, natáhlo mě pod koleno, abych se přece jen ještě rozmyslel, jestli se k němu přece jen nechci vrátit a zkusit ho ještě jednou. A hleďme, najednou je všechno jinak. Najednou necítím jen tupou agresi a instrumentální parádičky, skrz které jde akorát tak průvan. Svou roli samozřejmě sehrál pražský koncert NECROTTED a málo platné, ukázaná platí. Pak to šlo jak po másle a nikdo mi nevymluví, že tahle kapela nám ještě může ještě mockrát tolikrát vyprat žrádlo, až nám bude hanba.
Medyed
Komentáře