Recenze: INFILTRATION – Point Blank Termination /2020/ Time To Kill Records

Petrohradští sekerníci INFILTRATION jsou velmi zajímavým zjevem na death metalové scéně. Do svého stylu pustili povícero vlivů, což jim jde náramně k duhu. Jejich death metal je velmi chytlavý (rozhodně ne prvoplánový), což svádí k přirovnání ke KATAKLYSM a spolkům podobného ražení. INFILTRATION však mají stejně blízko ke groove metalovým směrům a brutálnímu HC, a daleko by nebylo ani ke CANNIBAL CORPSE. Tak a teď se v tom vyznejte...zdá se to zprvu jako nesourodá směska, která bude držet pohromadě jen v případě, budou-li jednotlivé komponenty k sobě slepeny hrubou silou za pomoci nejlépe vteřinového lepidla, ovšem patent INFILTRATION za to může, že vznikl soudržný a přirozeně kompaktní celek se silou Semtexu. Chytlavost „Point Blank Termination“ neznamená vlezlý exhibicionismus – chytlavost funguje v symbióze se značným množstvím energie a nápaditostí skladeb, takže na lacinou siláckou pózu zde v podstatě nezbývá prostoru.

„Point Blank Termination“ začíná parádně zostra, střídání kulometných rychlostí, valivých pasáží a středně rychlého nosného motivu dokáže nabudit adrenalin levou zadní, k tomu velmi chorobný vokál a naprosto smrtící zvuk, co více si v tu chvíli přát? Snad jen to, aby tohle peklíčko zahájené „Plunged Into Decimation“vydrželo až do konce alba. „Missing In Bodycount“ se chytá hozené kosti a bourání masa vesele pokračuje, až by z toho slezly nehty. Koncentrát z několika brutálních odnoží metalu pod taktovkou klasické ukruťárny se mám pocit teprve začíná zahřívat na provozní teplotu („Sniper´s Creed“, šťavnaté nápady se sypou jako by jen tak samy od sebe, což je samozřejmě blbost, ale říká se, pokud něco umíš, vypadá to jako sranda a brnkačka, dokud si na tom nějaký jouda nevyláme zuby aby zjistil, že samozřejmě se neděje lautr nic. Příjemná jsou rovněž sóla, INFILTRATION se jich nebojí a dobře tak – mají parádní rock´n´rollovou stopu a v každém případě tento sekec skvěle oživují.  „Collateral Damage“ má až rockový začátek, evokující rané BLACK SABBATH, možná i „Load“ období METALLICY, nicméně se to velmi dobře poslouchá, elegance sama, organicky napojená na brutální a přesto melodickou hlavní část skladby. „Rabid Bloodshed“ to prozměnu odpálí jako ženista most před nepřítelem, věrni názvu jsou INFILTRATION jako stižení vzteklinou, nadoraz a s maximální energií s vyceněnými zuby, jen hryznout. „Missiles Over The Minefield“ je jen takové mrazivé intro mezi skladbami, jen si představit ty rakety svištící přes ono minové pole, zmíněné v názvu, působivé!!! „Radiation Storm“ tasí trumfové eso – výraznou příchuť thrash metalu, jehož syrovou podobu bylo cítit v původním death metalu. V kombinaci s agresivními výpady a přídavkem sekaných riffů a opět (již tradičně) skvělým sólem je tahle věc momentálně mým top kouskem z celého alba a věřím, že se vyloupnou další. „Absolute Brutality Of Terror“ na to jde od lesa, přímočarost a sveřepost vzteklého býka, který uviděl červený hadr, který posléze smete vše, co mu bude stát v cestě. Valivé střední tempo a zatěžkaná atmosféra podpořená jednoduše účinnými riffy dává vzpomenout na nejlepší momenty SIX FEET UNDER, minimálně svou přímočarostí, na konec alba se vysloveně hodí a vhodně jej uzavírá.

„Point Blank Termination“ je kompaktní, energií nadupané,  ale přesto pestré death metalové album. Nestává se zase tak často a už vůbec ne pravidelně, že se mnou nějaké death metalové album takto praští o zem a omlátí mnou o imaginární zeď. Stává se to několikrát ročně v jednotkách případů, nic, co by bylo o velkých počtech případů.  Před nedávnem pro mě naprosto neznámá kapela, s o to větší silou  „Point Blank Termination“ působí. Spokojenost...

Medyed

facebook.com/infiltrationdeath/

instagram.com/infiltrationdeath/

infiltrationdeath.bandcamp.com/