Recenze: HELL: ON – Shaman /2024/ Archivist Records

Sedmá řadovka HELL: ON byla pro mě jednoznačně ve znamení nemalých očekávání, které vzbudilo předchozí album „Scythian Stamn“. Precizní, technicky vytříbený a do tajemné aury zahalený black / death metal ukrajinských HYPNOS (tak jsme si možná trochu zapřeháněli, ale nemyslím si, že bych byl až tak vedle) si drží stabilní laťku kvality a nic nenaznačuje tomu, že HELL: ON dochází pára a klesá tlak.

„Shaman“ nepředstavuje pro HELL: ON zásadní stylový odklon ani evoluční skok, ovšem i evoluční krůček může znamenat mnohem více, než se z kvantitativního pohledu jeví. Atmosféra, kterou se „Shaman“ může pyšnit, je velmi specifická, a právě díky ní je album velmi svébytným počinem obecně a stejně v rámci diskografie kapely samotné. Možná si řeknete, že se nejedná o nic jiného než o kolikátou už inspiraci BEHEMOTH v řadě, tudíž proč tomu vůbec věnovat čas a energii. Produkce „Shaman“ možná na polský gigant ukazovat může, nicméně v tomto bodě veškerá podobnost končí. Šamanský, názvu alba naprosto věrný charakter desky v zabijácké kombinaci s neurvalostí skladeb dokáže posluchače lapit velmi rychle bez přílišného rizika stejně rychlého vyšumění. Primární agrese, kterou je „Shaman“ doslova nacucaný po okraj jak houba, zkrocená instrumentální zručností a skladatelským potenciálem kapely, nepůsobí jako tupá síla, ale jako promyšlená a pokročilá zbraň, jejíž zákeřnost a děsivost v jednom se projevuje už ve chvíli, je – li vysloveno její jméno.

Prvotní dojem kompaktního, jednolitého výplachu se velice záhy rozpadá. Osobitá magie bleskově ovládá posluchače podobně, jako důsledek mocného šamanského rituálu. Každá z osmi skladeb má své vlastní osobité kouzlo, jakkoliv se zpočátku mohou zdát jako osm kousků jednoho sveřepého lomozu bez výraznějšího orientačního bodu. Nic snad nemůže být více vzdálené od mocného dojmu, který se do mě opřel jako úder pěstí z metru. Brilantní soulad melodiky, náladotvorných momentů a neurvalé agrese je majestátní a strhující, přitom se úspěšně vyhýbá laciným fíglům. To jediné stačí k tomu, abych se cítil, jako by mě někdo strčil do pračky na dlouhý program a stiskl start. Než se stihnete rozkoukat a uvědomit si, co se s vámi děje, není úniku – jen čekáte na ždímání a aviváž, jen s tím rozdílem, že nebudete vonět po jarních květech.

Medyed

hell-on.net/

facebook.com/HellonOfficial/

instagram.com/hellon_official_band/