Recenze: DARK SEAL – Stvoření Světa /2021/ Murderous Production

Zdroje pro své pisálkovské pokusy mohu roztřídit do tří skupinek – alba od vydavatelství, alba od kapel samotných a konečně i alba, která si „vyčuchám“ sám. „Stvoření Světa“ je právě tím albem, na které jsem narazil bez vnějšího přičinění. Jako nebrňák mám logicky jisté mezery ve znalosti brněnské scény a o DARK SEAL jsem do roku letošního neměl ani potuchy. Bylo tudíž nutno si zjistit alespoň základní fakta, než se pustím do písemné pitvy aktuálního alba. „Stvoření Světa“ je čtvrtým kouskem v diskografii DARK SEAL, jejichž historie se začala psáti rokem 2009. DARK SEAL se usadili v pagan / black metalových vodách, ač ty škatulky příliš nemusím a používám je nerad, ten pohanský duch se nad muzikou DARK SEAL vznáší jako havrani nad bojištěm a nelze jej opomenout ani omylem. Jako bych se vrátil zpět o dvacet a možná ještě kousek, DARK SEAL mi svým projevem připomínají BORKNAGAR v období jejich prvních dvou alb. Severský styl je z alba cítit na sto honů, což nemíním jako lacinou verzi norského black metalu, to prosím opravdu nee…

„Stvoření Světa“, jak už můžete tušit z úvodního odstavce, není žádná prudká avantgarda. Vrnět si budou spíše staromilci a hlavy otevřené, na aktuálnost trendů nehledící. Album má krom jiného výraznou, řekněme „vypravěčskou“ rovinu, během poslechu se mi v hlavě začal odvíjet nejednoznačný abstraktní příběh, nemající konkrétní děj, ovšem jeho atmosféra mě vtáhla do časů před rozmachem globálních doktrín blíže přírodní podstatě všeho živého. Dost složitě se ty pocity popisují, ovšem o to silněji působí. Stručně popsáno – takový hraný historický a tajemný dokument bez doprovodného komentáře, exkurze do starých časů před érou kultu „židovského atleta“ (tohle ovšem nemám ze své makovice, tuhle hlášku lze slyšet z úst Tomáše Töpfera coby rabína Taussiga v sérii Jiřího Stracha „Ztracená Brána“, v souvislosti s „tím křesťanským apendixem ke starému zákonu“). Vypravěčský charakter alba s sebou nese jednu podstatnou věc – skladby si převážně vystačí se středními rychlostmi a pomalejším tempem, severských vichřic si moc neužijeme, ovšem pokud na ně dojde, propuknou se vší parádou v pravý čas, když už začínám být smířen, že se budeme ploužit nebo maximálně lehce klusat až do konce. Jakkoliv jsou pomalejší pasáže příjemné a působivé, pravidelné výlety do divočejších bystřin z významné části přispívají k vítané členitosti skladeb. Jistým úskalím, minimálně ze začátku, než se ucho posluchačovo více do skladeb proposlouchá, může býti relativní podobnost jednotlivých kousků, zvlášť v případě, když „Stvoření Světa“ bude pokoušet posluchač s minimem zkušeností s black metalem nebo s jeho pohanskou mutací. Tento človíček buď nevydrží, protože „Stvoření Světa“ prostě nepůsobí s plnou silou hned a okamžitě, a bude se pídit po něčem jiném, anebo dopřeje albu trochu času navíc a shledá, že to, co vypadalo jako naprostý průměr z průměru světového black, případně pohanského metalu, nakonec okupuje významně vyšší kvalitativní patra.

Tušení průměrného, nicméně solidního pohanství, mě přepadlo také a asi nebudu sám. Ale znám tyhle situace, kdy bych nejradši po prvotním seznámení půlku alb vyhodil z okna a týkalo se to často i velkých jmen - u mě platí totální emancipace, celebrita necelebrita. „Stvoření Světa“ co do pojetí nepřináší téměř nic, co bych již důvěrně neznal z dřívějška – DARK SEAL jsou v jádru stará škola a v tomto ohledu si nehrají na „něco víc“ a už vůbec ne na takovou tu „lepší kapelu“. Ve zdánlivé obyčejnosti je často více síly a přesvědčivosti, chce to sem tam zvolnit tempo úprku, na chvíli se zastavit a v klidu poslouchat. Potom se stává, že obyčejných věcích se stávají věci neobyčejné. A tak bych viděl i „Stvoření Světa“ – neobyčejně obyčejné album.

Medyed

facebook.com/darkseal

bandzone.cz/darkpaganthoughts

darkseal.bandcamp.com/