Recenze: ANGELUS APATRIDA – Aftermath /2023/ Century Media Records

Španělská thrashová bruska ANGELUS APATRIDA patří mezi ty kapely druhé vlny thrash metalu, které se nekompromisně etablovaly mezi špičku žánru. Nyní by si mohly užívat osobního komfortu a nic další už moc nevymýšlet. Ono se tak možná během posledních deseti let i dělo, kdy se zdálo, že je jim mezi jasně danými stylovými mantinely jak v pokojíčku a výrazový posun se rovná sprostému slovu. Jenže prdlajs slavný soude, ANGELUS APATRIDA se tentokrát vytasili s materiálem, který je stejně barevný jako důrazný a urputný.

Jedná se už o takový terminus technicus, když se použije úsloví „černé album“. Má ho samozřejmě METALLICA, přeneseně se pak takto označuje album, které se vymyká předchozí části diskografie. Takto by se dalo onálepkovat „Ritual“ od TESTAMENT, „Force of Habit“ od EXODUS nebo zlomové album TRIVIUM „In Waves“. V našem případě se nejedná o takovou stylovou veletoč, která by způsobovala fanouškům tiky v obličeji nebo žaludeční nevolnost, ale volnější přístup k zákonitostem stylu je jasně slyšet. „Aftermath“ se citelněji kloní k výraznější melodice a variabilnějšímu pojetí skladeb, přitom výbušnost, kapela vlastní a kterou má zakódovanou v DNA, zůstává v plné míře ve hře. Výrazné melodické refrény, málem až nepatřičný jev, vyhrazený metalcorovým spolkům, zapadly do výrazu ANGELUS APATRIDA bez sebemenšího zadrhnutí. Z alba slyším prolnutí amerického a evropského přístupu včetně hardcoru staré školy v poměru, které je v řadě momentů naprosto strhující.

ANGELUS APATRIDA si s „Aftermath“ uvolnili ruce. Působí velmi svěže a uvolněně bez toho, aby k tomu potřebovali slevit ze svého směru ve prospěch lezení do příslušných partií komerčnímu publiku. Viděl bych to „pouze“ na rozšíření zbrojního arzenálu a obohacení taktiky o rafinovanější metody, na kterých posluchač může jedině profitovat. Účast hostů zvučných jmen už jen takovým milým bonusem. Jamey Jasta (HATEBREED), Todd La Torre (QUEENSRŸCHE), Pablo Garcia (WARCRY) a španělský rapper SHO – HAI by se mohli stokrát přetrhnou vejpůl a stejně by desku nespasili, pokud by neměla dostatek tvůrčí invence a stručně jasně řečeno zdravý kořen. Můžete ANGELUS APATRIDA nařknout z nástupu cestu k vyměknutí a snahy se předvádět komerčnějším způsobem, ale já to považuji za nesmysl. „Aftermath“ má do komerce ještě sakra daleko. Že si trochu roztáhlo výrazové mantinely, je v každém případě ku prospěchu věci.

Medyed

angelusapatrida.com/

facebook.com/angelusapatrida/

instagram.com/angelusapatrida/