JSME LIDÉ, řekl v roce 1985 Kern

Je těžký neplakat, když vás včerejšek za plotem nesmí rozplakat. Ale stejně brečím vždycky, když mne tahle nádhera obejme. Jeden z nejdůležitějších demáčů naší metalový země, Jsme lidé z roku 1985,  nikdy oficiálně nevyšel, a třebaže jsem se o to snažil, souhlasu kapely jsem bohužel zatím nedostál.

To ovšem nic nemění na jeho kultu, ba možno právě naopak. Jsou v tom veškerý vzpomínky: Vzpomínky na kazeťák dvojče GoldStar, koupenej těsně po revoluci ve Vídni, na němž jsem si tuhle kazetu přehrával, a zkopíroval z ní já blbec jenom 4 zonky (Jsme lidé, Ty se mi vdáváš, Blízko nás a Zídka bláznů), abych tu pásku následně láskyplně poskytl kamošovi, jenž mi ji - jak už to chodí -  nevrátil.

Tisíc let jsem měl výčitky, protože ta kazeta původně nebyla moje, ale sestřina. A jí jsem to vlastně ztratil. A ač jsem to mezitím vykoupil báječnými nahrávkami jako Kern Live Kdo s koho (předána Tonym Vodičkou na parkovišti u Zvonařky – díky, Tony), Kern Demo 1984-5 (koupeno v centru U tří kohoutů, za přítomnosti Sklendy), Kern Live na Rosničce 1986 (koupeno na Kobližné v Indies) atd atd., tak tahle jizva na dušičce stále svrběla.

Jasně, 4 písničky na kazetě byly dostupné, leč nebylo to všechno. Pořád si člověk říkal, proč to nemá celé, jak zní ty ostatní songy, představy se honily hlavou spolu se vzpomínkami a běhaly svůj maratón.

Příroda však ví, že jizvy se mají hojit. A příroda chtěla, aby se jednou tahle moje životní jizva zahojila. A ona se zahojila. Ten lékař se jmenuje Uložto.

Pouštím si třeba Víckrát mi nevolej nebo svoji milovanou Jsme lidé, a vzpomínám při tom na kamarádku Hanku, která už není mezi náma, s níž a s Míšou jsme byli v Mariánským údolí na koncertě Kernu, jež se nekonal, vzpomínám na černobílý fotky z naší řečkovický chaty, kde jsme Kerny poslouchali a u táboráků a grilovaných kuřat zpívali – z těch fotek vzpomínám na švagrovou Petru a souseda Honzu, bohužel taky in memoriam…

Čas prchá jak splašená mrcha a den je dlouhý, roky krátké. Někteří již nejsou mezi námi, ovšem ty písničky naštěstí nezemřou nikdy. 

„Platíme životem, když můžem život dát / Včerejšek za plotem nás nesmí rozplakat. / Jsme lidé.“

Tady Dědek.    

 https://uloz.to/file/ytH2ELgfL/kern-jsme-lide-demo-1985-zip#!ZGV1LGR2ATV1AJMwBGquLwVkLJR1L0kzM0kuFRgxFTkKA2WyMD==