HUDEBNÍ VZPOMÍNKY NA KERN 80ʼ: TULÁCKÉ TANGO

Tento náš nový cyklus, tj. hudební vzpomínky na skupinu Kern v 80. letech, se sice podobá našemu nepravidelnému vzpomínkovému seriálu na skvělou muziku přelomu 80. a 90. let (s titulkem 5,4,3,2,1 … !80!90!), ale jelikož se tahle „novinka“ liší tím, že je věnována pouze jedné kapele, a také tím, že se týká celých osmdesátých let, nejenom jejich pozdějšímu revolučnímu zlomu, rozhodl jsem se uvést ji pod samostatnou značkou, tedy -  HUDEBNÍ VZPOMÍNKY NA KERN 80ʼ.

Důvodů pro tento počin je hned několik: za prvé na tuhle dobu, tzn. dobu 80. let, vzpomínají skoro všichni pamětníci asi nejraději: byla to doba, kdy měla tvrdá muzika punc čehosi zakázaného nebo aspoň nonkonformního, byla to doba bujarých venkovských i městských zábav a koncertů, byla to doba prvních oficiálních nahrávek metalových kapel i jejich televizního vystupování. Na tuhle dobu se zkrátka vzpomíná proto, že se na ni „všici“ pamatujou, a tudíž se na ni nedá zapomenout.

A co se týče právě Kernu, byla to doba, kdy tihle muzikanti skládali pecky jako na běžícím pásu, a z týhle doby pochází také nejvíc hitů kapely – tak říkajíc hitů všech dob. Ale i přesto, že se na tohle období nedá zapomenout (a vzešly z něj šlágry vpravdě nezapomenutelné jako Blízko nás, Fernetový oči nebo Exploze), přineslo i celou řádku písní dnes už pozapomenutých, jimž se tehdy ještě nedostalo takové masmediální pozornosti jako těm, co později vyhrávaly jednu cenu za druhou.

Ty zapomenutější věci jsou přitom po hudební stránce mnohdy velice zajímavé, z hlediska sběratelského vzácné. A jednou z nich je TULÁCKÉ TANGO, takřka pětiminutová pecka s hitovou rytmikou i melodikou, pocházející z dobového kerňáckého demáče, která se retrospektivně zjevila na jediném nosiči, CD s příznačným názvem Demo 1984-5.

To vyšlo vlastním nákladem kapely na sklonku roku 2004, což znamená v podstatě k 20. výročí pořízení těchto nahrávek, a ve své době bylo šířeno zejména prostřednictvím tehdejších oficiálních webových stránek skupiny; třebaže se tedy jedná o méně známé CD, patří do oficiální diskografie souboru.  

Co se týká subjektivního hlediska, Tulácké tango patří z oněch starších skladeb k mým nejoblíbenějším, a tož si jej dnes pojďme připomenout, pojďme se opět toulat nezapomenutelnými osmdesátkami, aneb jak zpívá Jaroslav Albert Kronek v písničce samé: „Tuláci jdou – pojď taky!“

 Zdraví Dědek.