Fejeton o čtyřech sudičkách

Tento fejeton jest věnován Mistru Stanislavovi a jeho pověstným kvasným kádím, stejně jako jeho ctěné choti za nebývalou distribuční ochotu. :-)

Bylo nebylo, a taky byl jednou jeden Dědek. Když se to stokilové dítě konečně čtyřmi císařskými řezy narodilo, přistoupily k jeho kolíbce, která měla tvar podélně rozkrojené pivní PET lahve, 4 sudičky. 

Ano, jelikož to nebyly žádné matróny, leč drobné, nezřízenou abstinencí seschlé ženy, nedalo se jim říkat sudy ani soudky, ale bohužel jenom sudičky; byly ovšem moudré jako parlament poblíž hory Říp. První se jmenovala Meruňkovice, druhá Hruškovice, třetí byla vznešená Madam Calvados a poslední Slivovice. I jaly se nad onou kolébkou pronésti svá Ó, sudová proroctví. 

Sudička Meruňkovice mu prorokovala krásnou věc: „Budeš v životě šťastný, protože jedna tvoje blízká duše bude vyrábět výborné meruňky v meruňce – vlastní recept.“ A vskutku, v Dědkově rodině byl vynalezen speciální kompot spočívající v nakládání meruněk do meruňkovice, a když náhodou přijel na návštěvu „strýc Baloun, cpal se jenom omáčkou“. 

Zbytek famílie pak musel po celý rok konzumovat pozůstalé, avšak poctivě nasáklé meruňky, až se z nich všech stali po půl roce alkoholici. Neměli už pak problém ani s omáčkou, a tak strejda z nepochopitelných důvodů přestal jezdit. 

Jelikož miminko nepřestávalo brečet, ba co brečet, přímo řvát jako na lesy, oddělující od sebe jednotlivé pivovary a lihovary, musela mu být kolébka až po okraj vylita laciným pivem, pročež sací reflex způsobil nebývalé uklidnění, a ještě rodina ušetřila za mléko, drahý Sunar a dudlík. 

Ale zpět k hlavnímu tématu. Sudičky Hruškovice a Calvados svoje proroctví spojily do jednoho důležitého: „Nikdy v životě nemíchej hrušky s jabkama!“ Nezapomněly ovšem podotknout, že jich samotných se to netýká, a tak Dědek na své životní pouti dospěl k závěru, že nejlepší logický úsudek má tehdy, pokud prokládá calvados hruškovicí; toto své zjištění navíc později obohatil o (bez)vědomí, že prokládat lze i v opačném pořadí. 

Sudička poslední, Slivovice, pronesla věštbu, jež by se dala označit jako nomen omen: „Chlapče, chlapče, v životě budeš z tohoto světa střídavě tak smuten a vesel, že budeš mnohdy jako slíva.“  Že tím moudrá sudička nemyslela známého kreslíře Jiřího Slívu, pochopil Dědek nad četbou Dikobrazu ihned, jakmile dospěl. 

Posléze vyřčení těchto osudových výroků se však událo něco nevídaného – všechny 4 sudičky totiž pronesly dohromady své jediné, závěrečné poselství:  

„Prosíme, nikdy s námi nechoď do parlamentu, ani poblíž, vůbec se mu nepřibližuj – vždyť by Ti nás vypil Pan K. Lousek!!!“

A této moudrosti se Dědek drží dodnes, a nejenom parlamentu, ale preventivně raději všem voleným funkcionářům se vítězným obloukem vyhýbá...  Ó, jak moudré ty 4 malé sudičky nad tou kolíbkou byly!  

Z čehož plyne ještě jedno další důležité ponaučení: sud nemusí být velký, stačí docela malý sudíček, vlastně sudička, aneb řečeno slovy klasika: Alkohol podávaný v malých dávkách neškodí v jakémkoliv množství! 

A tak když neškodí – tož vejdi a neuškoď: Na zdraví! 

Ale pozor, s mírou, ať se moc nekolíbáme... 

Inspirován moky nadmíru poctivými byl Dědek. 

P.S.: Použitá autentická fotografie určitě neznamená, že by se v lahvinkách nacházela zelená, ale pouze to, že všechny shora zmíněné kořalky mají u rockerů už od kolíbky zelenou! ;-)