SPOUSTA PŘIBLBLÝCH A (NEJEN) METALEM ZBARVENÝCH DĚDKOVÝCH RAD PRO ŠETŘENÍ ENERGIEMI je tady!!!
Vážení přátelé, v poslední době se prakticky ve všech médiích objevily spousty rad, jak ušetřit za energie v domácnosti (a rozhodně teď nemám na mysli svetry, jež jsou zbytečně drahé jak z hlediska pořízení, neřkuli přímo pletení, tak z hlediska čištění; přičemž rozhodnutí ohledně sprchování ve dvou pak nechávám čistě na rozhodnutí každého jednotlivého soudruha).
Dovolte prosím, abych Vám nyní jakožto redaktor Dědek přednesl pár svých jak empirických, tedy zaručeně vyzkoušených rad, tak i pár projektů budoucnosti, jež Vám v rámci dalšího vývoje energetické krize mohou dopomoci k výrazné úspoře vašich výdajů.
Děkuji přitom za pochopení lehce hyperbolického pojetí našeho článku, jež se ovšem kruté realitě nemusí zcela vzdalovat.
Každý ekonomický příběh doprovázen samozřejmě jest patřičným metalovým obrazem, pojatým většinou v humoristickém kontextu, aby nás odvedl od truchlivé trvající skutečnosti vpravdě (nad)národního charakteru.
- Když vám praskne žárovka
A je úplně jedno, že to byla ta původní vypouklá vysokospotřební, kterou když si strčíte do huby, tak už ji zpátky nevytáhnete. Správný recept není ten, že si místo ní koupíte úspornou zářivkovou, s takovýma těma spirálama, až spirálama času – správný recept je ten, že prasklou žárovku nevyměníte za žádnou jinou (stejně jako v lásce). Najednou pochopíte, že se nedá svítit, a posléze vám dojde i skutečnost, že to světlo vlastně v oné místnosti vůbec nepotřebujete!!! A zcela logicky, co ušetří rozpočtu spolehlivě nejvíc, která žárovka? – No logicky ta, která tam vůbec není!
Navíc z hlediska potomků zrozených za socialismu je spolehlivě prokázáno, že když od večera (a nemuselo to být až do rána, stačilo pár minut – obdobně jako většinou i dnes) vypadla elektřina, došlo cca za 9 měsíců k následnému výraznému znásobení populace, která posléze vydělávala na socialistické důchody našich mnohdy stále ještě žijících babiček a dědečků.
Ba dokonce musím připojit jednu bohužel pravdivou informaci, že jeden můj známý ani po 20 letech manželství neviděl svoji vlastní choť nikdy na vlastní oči nahou! Ona totiž zásadně při styku vyžadovala absolutní tmu. Související skutečnost, totiž že zmíněný manžel zásadně vyhazoval v baráku večer pojistky, již není spolehlivě ověřena, nicméně někteří starší pamětníci tvrdí, že leckteří sousedé chodívali zmíněnému manželovi po těchto výpadcích druhý den pravidelně děkovat, nesouce s sebou na oplátku rum.
Ehm, někteří jiní jedinci ovšem pravda i nadávali na vzrůstající výši alimentů… ach, ta noc.
- Když se vám porouchá kotel
Pokud máte etážový či domovní kotel, můžete mít svou příjmovou situaci ve svých rukou. Jestliže se vám porouchá kotel, vůbec jej neopravujte a řemeslníka neotravujte (pokud tedy nechcete za jiným účelem)! Poteče vám sice jenom studená voda, ale netruchlete, nejste sami – miliónům lidí na této Zeměkouli teče pouze studená voda! A že byste Vy, natolik sofistikovaní jednici, nezvládli to co „primitivní“ národy? No to bychom se na to vědecky podívali!
V první řadě si uvědomme, že omrzlina se chová v podstatě podobně jako popálenina. Takže rozdíl jestli se sprchujete vodou vřelou anebo ledovou, je v podstatě stejný - rozpálí Vám to Vaši krev zcela dokonale. Navíc ledová voda má oproti té vřelé několik zásadních výhod (tedy krom oněch finančních): Nejenže se po osprchování či vykoupání v koupelně nezpotíte v důsledku výparu par způsobujících opětovné zpocení, kvůli němuž jste se vlastně omývali, takže při použití horké vody můžete v podstatě po vystoupení z vany či koutu začít znova, ale hlavně Vám otužování zvyšuje Vaši imunitu! A určitě nechcete, aby se s Vámi ve vaší koupelně koupal třeba i Mr.Covid, když vůbec netušíte, jestli to není zas další zkurwenej mutant ve Vašem životě, že? ;-)
- Když vám buchne topení
Ó jé, to je nadělení! Nicméně je to rovněž krásný důvod k tomu přestat topit, a tím ušetřit nejen za energie, ale též za opravu radiátoru či jiného doposud se jako nezbytné jevícího přebytečného tělesa.
Navíc po dobu vytékání můžete vodu jímat do příhodných nádob a jimi splachovat či na zahrádce zalévat, což ušetří též nemalou dávku za zvyšující se spotřební položky.
Ono všechno jednou vyteče, to všichni známe, a pak už jsme za vodou, resp. na suchu, ať se to zejména nám mužům líbí či nelíbí, a potom už nám bývá celkem jedno, když po nás jdou…
- Když se prodražuje sporák
To je taky velká kapitola. Sice lze změnit velkou plotýnku za malou, to je pravda, ale stejně to stojí majlant. Nicméně jak praví klasik, chudoba cti netratí, ovšem neznalost zákona (zejména energetického) neomlouvá. A to už ani nemluvím o tom (vlastně už mluvím), že energetičtí ekonomové aktuálně rozvíjejí teorii na téma, jestli slovo „sporák“ nemá být vlastně svým původem a způsobem od slova „spořák“.
Pamatuju si doby, kdy jsme v rodině počítali fakt každou korunu, bylo nás hodně a nebylo to lehký. Takže nejsem z těch, kteří by nevěděli, co je nutnost šetřit, a naštěstí mi tato vědomost zůstala dodnes.
Ano, když jsou malé děti, moc neušetříte, děti potřebují svý. Pak prostě, pokud nevycházíte, musíte se ponížit a jít na úřad pro dávky. Ale pokud jste dospělí, doporučuju se uskromnit, a místo pečenýho kuřete si ohřát párky v mikrovlnce. Jestli vám prdne jen ten párek v mikrovlnce, je to ještě dobrý. Jestli vám pod přívalem množství párků prdne ta samotná mikrovlnka, je to už horší, a v rámci energetické krize vám vřele doporučuji jíst posléze párky nevřelé, ale pouze studené. Třeba pak v rámci přírody směřující vždy k přirozené rovnováze (pokud ji nenaruší Nejvyšší člověk) nebudete mít teplé pivo anebo studenou Němku.
A možná nebudete mít ani svařené víno, protože na jeho svaření prostě nebude plyn.
- Když je zima dětem
Ano, to je ožehavé, vlastně spíš mrzuté, vlastně spíš mrznoucí téma, poněvadž dětem logicky chceme a musíme dát to nejlepší. Nicméně existuje vyzkoušená hra, která děti i při vypnutém topení zabaví, nebude jim zima, vy tedy logicky ještě ušetříte a sociálka si na vás (nebo k vám) nepřijde.
Ta hra se jmenuje „S Jiřinou pod jednou peřinou“, inspirace pochází ze slavného filmu Věry Chytilové Kopytem sem, kopytem tam, a můžete ji samozřejmě použít, i když se Vaše dítě nejmenuje Jiřina, ale třeba Benito, Adolf, Leonid nebo Vladimir – pardon (spletl jsem si, kde jsem): Honza, Jirka, Petr a Hudba.
Princip této energeticky úsporné taškařice, odvinuté od zmíněného snímku, je postaven na známém principu hry na schovávanou: v jednu chvíli vykřiknete relevantní, již zmíněný slogan „S Jiřinou pod jednou peřinou!“, a děti se musí schovat všechny pod jednu v místnosti existujících peřinu (čili ne každé pod svou, ale všechny pod jednu jedinou).
Vy posléze, abyste měly konečně klid k nezbytným domácím pracem, předstíráte, že je jednu až osm hodin hledáte (délka samozřejmě dle aktuální potřeby), dětem je teplo, baví je, že je nemůžete najít, pod peřinou dělají různé věci (v závislosti na věku), vy si taky sama uděláte, co je zrovna nutné (toto spíš v závislosti na aktuální potřebě), a energetičtí baroni ať jdou se svými zisky konečně taky do prdele. No ne?
Technická poznámka: Pokud by se děti ptaly, kdo je to Jiřina (tedy rozuměno za předpokladu, že se tak nikdo od vás nejmenuje), funguje dost dobře hláška, že to je moc hodná tetička okolo Ježíška, která nadělí o to víc dárečků, když jsou děťátka v průběhu roku hodná. Nu, je to jen drobná lež, a pod stromečkem se to pak většinou stejně přesně nepozná, že.
- Když nemáte co jíst
Tož tady je to krátké a jednoduché, pokud jste tedy Brňáci anebo máte do Brna alespoň pravidelný přístup: běžte si nakoupit do levných potravin vedle hotelu Slovan na Lidické ulici, tam se oproti supermarketům s cenami snad zastavil čas (případně do obdobné prodejny na Masaryčce blízko nádraží). Ne že by tedy nemuseli za poslední dobu trochu podražit, ale pokud se dobře díváte kolem sebe, vyberete celou řadu potravin za cenu cca 100 korun za kilo, což je cena, která ignoruje inflaci a odpovídá cenovému průměru zhruba před dvaceti lety. A koupíte tam uzeniny (šunku, debrecínku – tento pátek třeba plátkovanou za 89.90 Kč/kg – balení cca 400 g) , sýry (tvrdé, polotvrdé, camemberty, někdy syrečky…), jogurty, konzervy, pivo, víno, drogerii, potravu pro mazlíčky… Avšak pozor, zboží se strašně rychle mění, a neznamená to, že nakoupíte vždy co byste přesně za výrobek chtěli, ale vždy si v rámci aktuálního sortimentu můžete spoustu dobrého vybrat.
Takže děti – řekněte „sýýýýýýýýýýýýýýýýýýr!“ Maminka vám ho na Lidické koupí za dobrou cenu! A ne že ho zas hnedka všechen zežerete!!! Nebo na vás přijde Polednice!!! … či na maminku sociálka.
- Sdílení svrchních oděvů, šperků a bot
Toto je rovněž velice zajímavá platforma skýtající obrovské možnosti ušetření. Koneckonců, historie mluví za své – dříve sdílela celá řada členů domácnosti vzájemně jedny boty, jež byly vzácností. Prostě se šetřilo a lidé se chovali ekologicky. Ostatně ani scén z českých filmů, plných Zilvarů z chudobince chodících po ulici bosky, není dnes málo. Navíc je to zdravé, a hojně jest to propagováno – bosá chůze. Když vidím v Brně v létě pod lipou lepou děvu, kráčející po špinavém chodníku nikolivěk na boso, ale zcela bosou, každý můj úd ve mně bolestně řve: „Pozor, ať nenastane říz!“
My kdysi na zahradě jsme se taky snažili lítat bosí, ono ostatně skočit do bazénu v kozačkách nebylo úplně nejlepší řešení (logicky proto, že pak by je měl člověk plný vody a musel je dlouho vylejvat). Hmm, tak asi proto jsme skákali do bazénu zásadně bez kozaček.
Tož to byly boty, teď ovšem šperky. Zde je možno hovořit přímo o královském majestátu, neb je zcela známo, že královna Alžběta (R.I.P.) půjčovala svoje královské šperky i v rámci nejužší monarchie. Mohou-li se zapůjčovat královské šperky, proč by se nemohly zapůjčovat nekrálovské oděvy?
Řadu takových veselých situací známé i z tuzemské televizní tvorby, zejména z dobových Bakalářů – např. Janě Hlaváčové (nevím proč mi to korektor opravil na Janu Lahváčovou) se vypůjčené šaty roztrhly na zádech při balení Luďka Munzara (povídka Zip), anebo pro změnu Lenka Kořínková přišla v pytli přímo na mezinárodní audienci (povídka jak jinak než s názvem Pytel), no a obě byly středem pozornosti.
Sdílením doplňků se velmi ušetří – Luďka Munzara už sice bohužel nesbalíte, nicméně Lenku Kořínkovou byste ještě stihnout mohli. ;-)
- Když vás sejří zprávy
A to je asi vůbec ta nejhorší „inflace“, inflace vědomí, v důsledku inflace svědomí jiných.
Ale máme pro vás jednoduchý recept:
Když vás sejří zprávy, sejřete na ně taky a čtěte METAL-LINE!
Tady Dědek.
A na závěr celkově pro odlehčení tíže světa:
Úvodní obrázek: hn.cz
Komentáře