Recenze CD Ocelot: Rock n’ Roll dog (2014)

VYPUSŤTE PSA!

aneb

KILL MISTER OCELOT...

Recenze / CD Ocelot: Rock n’ Roll dog / vydáno dne 15. 4. 2014 by Ocelot

V Brně máme ulici Heinrichovu - nachází se ve čtvrti tatíčka Masaryka. Okolo Znojma mají zase Heinricha, totiž Jindru Novotného, lídra šelmy Ocelot, jež právě vydala svoji novou „lázeňskou oplatku“ nazvanou Rock n’ Roll dog.

V Anglii a taky všude možně na světě znají Motōrhead. Motorovou hlavu. Což je konstatování příznačné zejména ve smyslu tom, že Rock n’ Roll dog má hlavu a patu. Pata se anglicky řekne heel, takže i motōrheel. A od slova „heel“ je už jenom kousek k výrazu „hell“, tj. peklo; tož vstupme do pekla, jehož barva potřísnila i obal krvežíznivé kočky. Po čtvrtstoletí od okamžiku, kdy Citron zvolal „Vypusťte psy!“, vypouštíme psa nového, rokenrolového...

A vpravdě nového, protože v nové sestavě, přičemž je zajímavé, jak nám ten legendární Sax nedá pokoj ani po smrti – a můžeme se jen příslovečně „šklebit“ nad hříčkou osudu, že jeden sexista saxista (Luboš Škleboš Kozdera) byl nahrazen jiným (Luděk Savana Urbánek).

V tomto kontextu na sebe prozradím jednu kompromitující informaci – žádnou předchozí desku Ocelotu jsem neslyšel, až tuhle. Nebudu tudíž srovnávat, ale srovnám si to v hlavě (pivopitelně motorové) a konečně začínám hodnotit.

Mnoho už jsem prozradil výše: hudba je skutečně á la Motōrhead, tedy syrová, drsná, přímočará a svěží, ideální na koncerty a po pár vypitejch pivech. Možná že i samotnému Lemmymu by se po pár českých škopíčcích líbila, ha ha.

Vokál Jindry Novotného, mimochodem takřka výhradního autora skladeb, je dostatečně pevný a silný, přesvědčivý ve vyjadřování metalových myšlenek (k textovému tématu později). Tančivá kytara Savanova včetně zajímavých sól, jejichž autorství mu Heinrich v bookletu neupřel, dodává kompozicím potřebnou svěžest a šťávu, svěžest asi jako když sedmnáctiletá broskvička vystoupí čisťounká ze sprchovacího koutu, a šťáva, jako když uprostřed žhavého léta lehce ochlupenou broskvičku vysajete :-), a bubeník Pavel Pája Němec, ten zkrátka kromě spoluúčasti na textu Popravy odvádí přesně ten výkon, který Ocelot potřebuje – střílí směrem, jímž se střílet má, jako správný bubenický zabiják trefuje cíl a - popravuje.

Kompozice songů je jasná: valit vpřed a moc se nezdržovat. Lehkou výjimkou je Stará čůza, která je pojata koncertním způsobem, á la live, s opakovanými motivy vyvolávajícími pod pomyslnou stejdží panelovou diskusi mezi kapelou a fanoušky, kdy nechybí ani foukací harmonika. Ehm, tak mne napadá, že bych Ocelotu možná doporučil zařadit na každou další desku jeden ploužák, to by mohla být docela čurina, vždyť ani šelmy fur nelítaj savanou jak zběsilí oceloti.

A propos, texty. Rozhodně nečekejte přední ani zadní schodiště filozofie - témata jsou veskrze lidová (sex, chlast a rokenrol), stejně jako jejich zpracování, které ovšem není hloupé, a to je ve svém důsledku podstatné. Obsahová část písní tím pádem dobře souzní s hudební složkou, je to prostě malej velkej život nás všech a bas(t)a. A občas vás dokonce překvapí obraty, který byste v tomhle nářezu možná nečekali: „a houslista v černým fraku spustil charleston“ (Mozek v koutě), „v ulicích krysy tančí, slyšíš ten smích“ (Blackout) anebo „kvůli mně slunce vychází“ (Fucking Bastard). 

O instrumentální výkony nemusíte míst strach – Heinrich je výbornej basák i výrazný zpěvák, Savana má s kytarou už taky něco za sebou (a jak jsem již naznačil, sóla v žádným fláku neodflák) a o bicmanově kadenci - neplést s potencí - jsem již hovořil.

Zvuk je syrový a surový. Kape z něj šťáva jak ze syrovýho masa a surově vás mlátí do uší.

Obal je lehce sado-masochistický, ale bohužel poskrovnu erotický. Zatímco lebka je obnaželá zcela, modelka Natálka vůbec. Savana na vodítku – naštěstí neobnažený :-) - působí dojmem, že se mu to líbí, no jak by taky ne, když lídr Heinrich „potlačil“ sám sebe a na titul pustil právě a jenom Savanu. Nicméně kdo je v Ocelotu pánem, je jasné mimo jiné i z titulní písničky Rock n’ Roll dog, v níž byl Savanovi povolen jenom štěk („Nesmíš se s tím srát!“).

Tak se s tím taky neserte a novej Ocelot určitě ochutnejte. Sice se neservíruje ani stejk z lososa, ani pravá svíčková, ale na druhou stranu vás můžu uklidnit, neservíruje se ani uvařený pes. Je to prostě takovej poctivej hot dog. :-)

Tady Dědek. 

P.S.: Ocelot?  - „Odkud přišel tenhle zjev, to nikdo netuší“.