O VIDECH A LIDECH

Vážení přátelé, v rámci školní online výuky došlo k zásadní změně v oblasti českého jazyka: Ode dneška existují nikoliv dva, ale tři vidy: Nedokonavý vid - Dokonavý vid – a Covid.

No a tohle je básnička o tom, jak jsem se jel do Prahy seznámit s Covidem, jak jsem se tam seznámil, po pilulce zmodral, umřel, a můj „přítel Covid“ zůstal sám, a už jenom kouká z vokna.

JAK JSEM SE JEL DO PRAHY SEZNÁMIT S COVIDEM

Já nevím kam děcka dem

Já s tornou za Covidem

A teď hele - tam je tele

Já du asi do ... Prahy

Proto jsem tak dlouho šel

Tam je virů přehršel

Už jsem byl tak dlouho sám...

S Covidem se udělám!

Já a Covid, já a Covid,

Ty seš Covid, já su David

My se prostě rádi máme

V posteli si zatykáme

Venku řvou zas ňáký Babky

Padl jsi mi na bradavky

Těžko dýchám pod tvým tělem

Běž už z plic radš’ do prdele

Stání mám tak na kulku

Tož vzal jsem si pilulku

Zmodral jsem ve tváři dost

Volám hned pohotovost

Rychlá je tu coby dup

Řekla: „Smrt to na to šup!“

Mně nebylo nijak fajn

Řekli: „Mrdat jen onlajn!“

Sám, Covide, sedíš doma

Z okna vidíš hocha Róma

Krade všechno, ať má láci

Mlčíš! - Vždyť seš v izolaci...