Moje letní cesta do práce

Hmmmm, ty jsou ale moc pěkný, čerstvoučký jak z alabastru. Radši světlý, resp. růžový, než opálený kakaový, prostě nevím, ty tmavý nemusím, černošky už vůbec. Však taky do Afriky moc nejezdím.

Ááááá, a tady máme každej prstíček jinou barvou! Jak rozverné, rozšafné, roztomilé, každý nehtíček jiná hra, jiná nálada. To muselo ale stát penízků, tolik laků. No ještěže má člověk ty nohy aspoň dvě, jinak by se to moc nevyplatilo.01.jpg

Jejda jejda, tady slečince ty bosý nožičky čouhají jen tak z džínových nohavic, tak takhle to mám nejraději. Jenom kotníček a nahoru už víc ne. Ten kontrast je pak zcela uchvacující. Jak praví klasik, ta džínovina je věčná. Anebo jak kdysi „pravil“ Radek John – džínový svět!

A téhle čouhají z jakési teplákovky, no je to nějaká horší sportovní souprava, zkrátka mi připomíná tepláky. Bosá dívčí nožka v tepláčcích, to je také šperk jak od Swarovskiho. Však to znáte, ne? „Tepláky, tepláky, vy jste malé zázraky! K erotice most – ó ta plandavost!“ Pokud se nepletu, autorem bude zřejmě Jiří Oulík.

Nejtěžší je to vždycky na přechodu se semaforem. Tam se nahromadí nožiček! Aby to člověk všechno dobře zvládl, musí si promyslet systém. Nejdřív sjedu ty na své straně, a pak okukuju z dálky přes silnici a přemítám, které budou zblízka asi nejhezčí, čili na které se zaměřit především. A potom když se spustí zelená a už se blížím, rychle přeblikávám - jak Američan programy - od těch nejhezčích k těm dalším, až nakonec zjišťuji, že ty nejhezčí nejsou nejhezčí a nejhezčí jsou ty, které nebyly nejhezčí, což je ovšem na tom všem z hlediska překvapení to nejhezčí.

Áááá, tahle se asi trošičku víc potí. Nebo že by měly její ťapky tak kluzký povrch? No každopádně při každém kroku to mlaskne – mlask, mlask! Mlaskání při jídle moc rád nemám, ale při tomhle pohledu mlaskám taky.

No ale tyhle by taky stály za hřích, dokonalá pedikúra, velikost akorát … no to snad není možný, vždyť jsou chlapský! FUJ!

Procházím kolem Barunky, známé to lahůdkářské značky, chlebíčky, bagety, saláty a tak, a zrovna se jedna sličná prodavačka sklání nad pultíkem tak, že je jí vidět až do srdce. A v tom výstřihu dvě malé jednohubky, no to bych jí křivdil, spíš větší „kanapky“, hmm, ó ta krása. A když kanapky, tak si ji představuji na kanapi, je tak křehoučká, že by pod ní určitě lože nepraskalo jako pode mnou, i kdyby na něj byla živočišně hozena. Kanapky. Kanapky na kanapi. Nožičky to sice nejsou, ale tento moment ženského těla také není k zahození. Vlastně jak jsem naznačil, kanapky ne k zahození, ale na lože hození.

Po lehkém vybočení opět zpět k základům. Tady se nám asi dostal do botičky kamínek, děvčátko se musí zout, a tak tu nožičku vidím neobutou, tj. zcela vysvlečenou, to je ale krása. Kamínek se třepe ven, botička nazouvá a šťabajzna cupitá dál, cupity cup, cupity cup, cupuje mne svou krásou, až mne asi rozcupuje.

No pojďme dál, ať přijdeme včas do práce. Ale fuj! V takovém teplíčku si vzít polouzavřené botky, že se ty double-kozičko nestydíš. A tamty lodičky s otvůrkem, kudy čouhá v podstatě jenom paleček, ty už jsou taky překonané, holka, šedesátý léta už se fakt nepíšou.

Bože můj, co tahle? No nožičky má pěkný, to zas jo, ale jak strašně je hubená, hůůů! Jako kdybych na tenký prkno přibil nahoře dva malý hřebíčky a dole kousek 02.jpgvydloubnul. Ale říkat jí to nebudu, je pátek a ještě bych jí zkazil víkend.

Tak si tak jdu, napětí stoupá nejen ve vzduchu, takže pomalu, leč jistě začínám na jistém místě chtě nechtě dočasně přibírat. Já tedy samozřejmě přibírám i chronicky celkově, ale to zas tak schovávat nemusím, zatímco tohle jo.

Zbytek cesty jdu tudíž raději lehce přikrčen, sice vypadám trochu divně (něco jako bezdomovec hledající na chodníku pár mincí zbývajících do ceny tuzemáku, anebo přestárlá babička, která už se nikdy nenarovná a její nožičky už mne nikdy nezaujmou), ale zase to mám blíž k zemi a tím pádem i ke všem (pardon, k hezkým) nožičkám.  

Obyčejný ťapky, modrý, fialový, černý… nebo luxusní sandálky, stříbrný, černý, zlatý, rudý, růžový (ochjoj)…sapristi, blížím se ke svému pracovišti a začíná pršet?

Néé, neprší… …no tak ale od čeho mám teda mokro v kraťasech?!?  

NOŽIČKY FOR EVER FOREVER!

Tady Dědek.

 

Komentáře

Můžete použít následující HTML tagy a atributy:
<a href="" title=""> <blockquote cite=""> <code> <b> <i> <u>