Jdi na obsah Jdi na menu
 


Recenze nového CD skupiny Zylwar Útěk z věznice Realita

V ZYLWAŘÍM HNÍZDĚ

aneb

Útěk do svobody Sen

Motto: Srkám vodu z kaluží / nikomu nic nedlužím / jsem sám na cestě blátivé / Všechny touhy ztracený / jsem jak zvíře zmlácený / já sám před sebou UTÍKÁM.

Prolog: Kdysi dávno jsme se s přáteli vydali na nádherný výlet kolem řeky Oslavky, a patrně jsme prošli klíštěcím hnízdem, protože zanedlouho jsme na sobě všichni tři začali pozorovat provazce malinkatých klíšťat, putujících od nohou směrem k srdci. Zkrátka hotový hmyzí sen. - Hmmm, oproti tomu procházka Zylwařím hnízdem je nesporně příjemnější, byť jisté srovnatelné znaky tu nechybí: také na sobě začnete pozorovat provazce, ovšem provazce tónů, akordů a slov, která putují – rovněž směrem k srdci.

zylwar---veznice.jpgJe to vlastně trochu naopak: právě já jsem takové klíště, které se v roce 2008 zakouslo do „těla“ Zylwaru, a od té doby šťastně přešťastně saje jeho hudební tvorbu. Nyní si právě spokojeně saji zbrusu nové, čerstvé tělíčko – CD Útěk z věznice Realita. Tak jenom doufám, že ode mne Zylwar něco nechytne...

Zapomeňte na personální změny, tady se budu zabývat jenom muzikou. Výbornou muzikou.

6 nových skladeb, 6 nových textů, 6 nových malých „Zylwárků“. Je to jako když se mamince narodí šesterčata – bude mít všechny děti ráda. I já – ač maminkou asi nikdy nebudu – mám rád všech 6 pecek, v rámci nichž Zylwar utíká z věznice Realita, čili odněkud. Odněkud někam. Ale kam? Kam vlastně Zylwar utíká? 

Odpověď je triviální – Zylwar utíká „gumpovsky“ vpřed. A nutno podotknout, valí dost solidně: řezavá Wobreczova kytara, dunivá Kubbova basa, precizní Kryštofovy bubny, a – - - ještě prosím vydržte. Vše podporováno zvukem studia HC3 Fulnek, zvukem, jaký se přesně pro tuhle muziku hodí, tj. syrovým, depresívním, ale dostatečně čitelným. 

Nejkrásnější ze šesterčat? Pro mne osobně Stín letících mraků. Song, který mne zaujal již při koncertních prezentacích, se ve studiovém provedení vyjevil jako předem jasný manekýn. Vražedná kombinace lyrické kytary a geniální melodické linky s brutálním refrénovým hlomozem je přesně to, co by si měli poslechnout všichni Brňáci, aby nevraždili. I přes neskutečně plastickou melancholii vám totiž tahle skladba dává takovou radost do života, že na všechno zlé zkrátka zapomenete.

Ale i ostatní sourozenečci jsou růžoví a žůžoví. Například sestřička Raketa jasně dokazuje, že je z jedné „kriminálnické“ krve („Tvá duše poraněná / na cestě do VĚZENÍ / Těžko se dýchá / Kde štěstí pramení“). Milounká kytarová předhra, mrazivý zpěv, a playmate Melancholie se miluje s Miss Depresí...nakonec však stejně vítězí stará bába Naděje.

Hmyzí sen Vás dostane hned vstupním dvojverším „Najednou vidím kolem sebe pavučiny / jsem dítě mouchy a nevím, jak to tu chodí“. Uf, tak to je pořádná verbální (i kytarová) síla, málokdy jsem slyšel tak šílený obrat a obraz; pocitově mi to připomnělo Kafkova Řehoře Samsu. Mimochodem, krásný kulturní záměr, aby muzika měla svoje mouchy...

Název „Síň zapomění“ vzbuzuje lehce sarkastickou otázku, zda je chybějící písmeno „n“ důsledkem umělecké originality (že bychom se v Síni zapomění poměli?) anebo Pavlova občasného nadhledu nad pravopisem. Mno – po vyslechnutí textu či jeho přečtení - na bandzone.cz/zylwar - posuďte prosím sami. :-)

Úvodní song V Netopýřím hnízdě je pak kapitolou pro sebe sama - motto téhle recenze je vlastně citací části původního textu skladby Zylwaru s tímto názvem. Ano, již kdysi hrál Zylwar skladbu V netopýřím hnízdě, ta aktuální varianta je však jiná. Po intru vás pohltí solidní „netopýří“, dobře běžící hitovka.  Nicméně jak vidno shora, i dříve Zylwar „utíkal“...

Utíká i dnes. Jak již dobře známo, utíká z věznice Realita: titulní flák a čistý zpěv jak z Česko hledá Superstar :-). - Ehm ehm, připadají Vám texty Zylwaru složité? Inu, to je věc názoru a operativní situace. Například větě „Naplň svůj chtíč, dokud máš jiskru v očích“ moc dobře rozumím. :-) A propos, pokud ty písně nepřeházíte tak jako já, nepřipadá Vám, že texty jednotlivých skladeb vytváří vlastně jednolitý příběh? Schválně, zkuste si to na bandzonu přečíst jako knihu...

Ano, dlužím Vám jednoho člena, toho nejdůležitějšího (fanfáry, prosím!): Zylwar valí vpřed především díky svému zpěvákovi, skladateli, textaři, instrumentalistovi a lídrovi Pavlu Nohelovi, jemuž si dovoluji poslat tento vzkaz: „Napij se plnými doušky a věř!“ :-)

Zůstává jediná otázka: kam Zylwar utíká („Jen zkoušej přestříhat dráty / jen zkoušej podhrabat zeď“)? Odpověď nám dává toto CD v samotném závěru. Zylwar utíká do země, která se jmenuje „Paradi dau dripau“, případně do oblastí zovaných „Trittudy dau maiyé“.

Že ony země neznáte, že tyhle končiny nejsou reálné? Tak to je v pořádku. Kriminálník Zylwar totiž utíká do svobody SEN.

Hodnocení CD (jak jsem koupil, tak prodávám – koupil jsem za sto): 100 %

Tady Dědek.

P.S.: Sakra, ještě že jsem to nekoupil za těch unikátních dvě stě, to bych byl teď s procentama v prdeli... :-)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Vým, že výš. A ještě výš.

(Dědek, 10. 8. 2011 21:17)

:-)))))))))))) Tady Dědek. P.S.: Dík, Pavle, za všechno.

Síň zapomění

(Pepýk zilwarů s chudobince, 10. 8. 2011 7:52)

To výš,sem bíval výc za školou neš ve škole,tak ten pravopis stojí za prt...