Jdi na obsah Jdi na menu
 


25.2. 2009 - Zylwar, Rattle Bucket, Ynnity, ShockWave - Metro Music Bar - Brno

28. 2. 2009
V PODZEMÍ METRA NEDUNĚL ŽÁDNÝ UNDERGROUND

Aneb

JAK CHUTNAL CROSSOVEROVÝ NÁŘEZ?

Lahůdkový, pikantní, na čtyřikrát krájený!

Koncert / Zylwar, Rattle Bucket, Ynnity, ShockWave / středa 25. února 2009, od 20 h. / Brno, Metro Music Bar


Bylo to maso! Kdo zavítal ve středu do brněnského Metra, určitě musel být spokojen. Čtyři výborné nářezové kapely - představující nikoli underground, ale převážně špičky svého oboru - velmi dobrý zvuk, solidní návštěva, perfektní atmosféra...uf!  

Nejprve se určitě sluší něco malinko slov k samotnému klubu, nacházejícímu se ve sklepních prostorách Alfa Pasáže na Poštovské ulici. Podnik byl nedávno zrekonstruován, čímž došlo k obnovení fungování vůbec nejstaršího hudebního klubu v Brně. Bližší informace o Metru samotném a o jeho hudebním programu lze čerpat na stránkách www.metromusic.cz.  

Jelikož jsem byl v Metru poprvé, po příchodu do sálu jsem se musel několik minut důkladně porozhlédnout, abych vzápětí zaujal strategickou pozici přímo na baru a zabil tím dvě rockové mouchy jednou ranou: jednak jsem měl solidní výhled na pódium, jednak mi byl zajištěn stálý přísun rozpuštěných chmelových šištiček. Sice mám vždycky trochu strach, že z těch vysokých barových stoliček někam spadnu, ale přitažlivost k baru samotnému bývá naštěstí vždy větší než přitažlivost zemská. A to přesto, že moje střízlivé plány výrazně narušila skutečnost, že namísto "bezpečnostní" desítky se čepovala "nebezpečná" starobrněnská jedenáctka... ...netrvalo to holce moc dlouho, než mne dostala. Tak jsem ji pak přiklopil rumem a bylo to :-).

Akce označená jako Crossoverový nářez vypukla se špetkou zpoždění, cca kolem 20. hodiny. Čest celou přehlídku otevřít měla skupina SHOCKWAVE, kterou pořadatelská skupina Zylwar pozvala až ze Šumperka. Styl této bandy, která vznikla teprve koncem roku 2007, kdy natočila třískladbové, příznačně pojmenované Demo Obrazek2007, není jednoduše definovatelný (sama jej ve zkratce označuje jako crossover / nu-metal, případně se můžete setkat s nálepkou metalcore a tak všelijak), ale naživo vyzníval dobře a svěže, zkrátka sympatický otvírák. K tomu všemu, vzniku i stylu, snad jen ilustrační citaci přímo ze stránek www.shockwave.cz: "Naše kapela má poněkud zvláštní vznik. Sešli se dva kytaristi ve vlaku, když jeli na koncert KORN, a napadlo je udělat kapelu."...

Nikdy předtím jsem tuhle skupinu neslyšel, nebo si toho alespoň nejsem vědom, ale z vystoupení si pamatuji např. skladbu Open Your Mind (pochází z cit. dema), také mne zaujal avizovaný nejnovější song kapely, u nejž jsem ovšem "prošustroval" jeho název, a jako bývalý bubeník jsem ocenil i práci s bicími v závěrečné skladbě celého setu ShockWave (s názvem je to zde podobné, holt za to může asi ta moje mizerná angličtina...).  

Zatímco šumperské metalisty jsem neznal, od následujícího účinkujícího mám doma CD, a tak je moje znalost jeho hudební produkce přeci jen na vyšší úrovni. Brněnští hard rockoví YNNITY, s úžasnou zpěvačkou Zdeňkou Kotačkovou, výbornými instrumentalisty a skvělými hudebními nápady, jsem poprvé viděl na koncertě s Dogmou Art na brněnské Musilce v září loňského roku, a už tam mne zaujali. ObrazekNásledně jsem si na prosincovém vystoupení v Pohořelicích zakoupil jejich debutové CD Quite Quiet Melody, sice se zpožděním, ježto CD vyšlo již v roce 2007, ale rozhodně jsem nelitoval: přivezl jsem si tak totiž domů propracovaný, nápaditý, anglicky zpívaný svěží tvrdý rock, od něhož nechcete ani vteřinu odejít a který rozhodně nepotřebuje jakékoliv komerční vlivy k tomu, aby byl zajímavý - určitě se jedná o jednu z nejlepších desek brněnského rock/metalu poslední doby.

A svoje kvality potvrzuje soubor i na živých vystoupeních. V Metro Music Baru jeho řízná, energií nabitá show vycházela samozřejmě ze zmíněného CD, viz např. skladby jako City, Drive You Crazy nebo na koncertě závěrečná, nespoutaně gradující (to je skutečně famózní záležitost!) píseň Dreamer, včetně tradičního koncového zpěvaččina padnutí na kolena, vyjadřujícího snad její oddanost fenoménu zvanému dobrá hudba. Takové dobré hudbě se také rád oddám, a pomyslně před ní i já padám na kolena. Jenom škoda, že mi set Ynnity připadal hrozně krátký, měl jsem dojem, jako by skončil někde v polovině... je to ale jen důkaz, jak k sobě byly kapely v tu středu vzájemně korektní, snažíce se dodržet vymezené časy, aby nehrály na úkor ostatních.

Bližší informace o Ynnity lze čerpat na jejich stránkách www.ynnity.com; navíc se můžete těšit, již brzy zde zřídíme rubriku této kapely.   

Následující časoprostor patřil "Ratlíkům" neboli známé skupině RATTLE BUCKET, kterou jsem poprvé viděl tuším v prosinci 2007 na společném koncertě se Second End v brněnském Brooklynu. Přiznám se, že tehdy mne nijak zvlášť nezaujala - mohlo to být i díky méně čitelnému zvuku - ovšem co předvedla v Metru, to zaslouží obrovský potlesk. Zatímco obě předchozí kapely zvedly osazenstvo klubu ze židlí určitě přinejmenším pomyslně, Rattle Bucket se to podařilo měrou vrchovatou i Obrazekdoslova - při jejich nástupu se před pódiem uskupil mohutný kotel plný třepajících rukou a hlav, který vytvořil báječnou rozdivočelou atmosféru, a kdo nebyl účasten, může sice hlavou tlouci nyní, ale chuť si může trochu spravit alespoň v rámci naší fotogalerie, kde je "řádění" publika dostatečně zdokumentováno. Je zajímavé, jak nejméně početná kapela, pouhé trio, dokázala Metro Music Bar tak rozburácet.

Ale určitě se jí dařilo zcela zaslouženě. Kapela, žánrově se dle vlastních slov na www.bandzone.cz/rattlebucket věnující žánru rock-crossover, prala do přítomnách fans svoje neuvěřitelně šlapavé a řízné, detonující p(e)rdy, no a výsledek byl vynikající. Není divu, žetahle sympatická trojice, působící od roku 2003, má za sebou již např. loňské pozvání na jeden z nejprestižnějších rockových festivalů v České republice, vizovický Masters Of Rock. Teď se sice loučí s jedním ze svých členů, basákem Bárnym, ale to nic nemění na to, že musím zvolat: Hoši, máte moje uznání, a to navzdory tomu, že Váš styl není můj nejoblíbenější. Možná ale právě o to víc jste mne přesvědčili, že vskutku umíte. Nedivím se, že máte na Bandzone zaregistrováno Obrazekvíce než třináct set příznivců...

Kdož Rattle Bucket ještě neznáte (pakliže je to vůbec možné), doporučuji si na fotkách všimnout zejména nepřehlédnutelné image bubeníka!

Ještě co se týče publika, musím podotknout, že bylo krásné nejenom svou mohutnou odezvou vystupujícím kapelám, ale bylo krásné i jako takové. Na důkaz ve fotogalerii připojuji foto jednoho sympatického páru, vedle nějž jsem mohl na baru sedět, a tímto srdečně pozdravuji Anetku a Petera!  

Závěr patřil pořadatelskému bandu, mému oblíbenému ZYLWARu, kvůli kterému jsem na koncert přišel, a kotel pokračoval. Jak jsem se dozvěděl přímo od kapely samé, nezařadili se na závěr proto, že by se považovali za vrchol přehlídky, ale proto, že kdyby měl koncert skluz a bylo nutno jej kvůli nočnímu klidu ukončit předčasně, tak aby to neodnesl někdo z pozvaných hostů. Wow, nádherný přístup!

Zylwar, ověnčen vítězstvím v posledním kole soutěže RockMatch (viz dřívější článek této rubriky), měl jako jediný za svůj výhradní jazyk češtinu, a teď se samozřejmě dopouštím kardinální nepřesnosti, jelikož jedním z nějvětších hitů souboru se pozvolna začíná stávat česko-ruský song Nažmu na kurok (Zmáčknu tu spoušť). Ruština v metalu mne nepřestává fascinovat, paradoxně však ve své sbírce žádnou ruskou ani rusky zpívající kapelu nemám (i když mám již dlouho spadeno na Kursk). Myslím ale, že chuť si zcela určitě spravím chystaným zylwarovským druhým EP či miniCD, kde tenhle originální "družební" song bude určitě "na věčné časy" zachycen...

Obrazek


Píšu o Zylwaru celkem pravidelně, a nikdy mi nezbývá nic jiného než chválit. Opět skvělá muzika (mající svůj základ v bravurním debutovém čtyřskladbovém EP ...od nás pro vás..., z nichž zejména fláku Přes řeku se asi nikdy nenasytím), zajímavé texty, strhující výkony na pódiu...pánové, vy fakt nejste z hudebního chudobince! Já dost oceňuju ze všech jmenovaných veličin české texty, připadá mi, že je v poslední době v tvrdém rocku dost přeangličtinováno, což mi příliš nevyhovuje. Principiálně tedy souhlasím s názorem Zylwaru vyjádřeném v rozhovoru pro www.rockmatch.cz, že jiným než českým textem je posluchač ochuzen. Koneckonců, "český" přístup velikánů typu Arakain, Kreyson, Kern nebo Torr taky o něčem vypovídá, že? No, třeba jednou špičkové kapely jako Eagleheart, Ynnity nebo Witch Hammer dostanou rozum... :-)))

Zylwar musím pochválit nejenom za předvedený hudební výkon, ale též za pořadatelskou aktivitu. Za to, že organizaci celého koncertu vzal na svá bedra a tím umožnil prezentaci špičkových českých kapel v samotném centru druhého největšího města republiky, mu patří obrovský dík!

Zylwar vůbec v únoru pořádně zahýbal brněnským kulturním děním, a to hned z několika důvodů. O tom, včetně informace, jaké mu z toho poplynou důsledky, však budiž blíže pojednáno na jiném místě tohoto webu.

Zdraví Dědek.

FOTKY JSOU ZDE
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář