Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dědkova úvaha nad situací kolem skupiny TITANIC

V zemích českých není dnes snad jediného metalisty, který by nevěděl o skandálu (ano, to je myslím to správné slovo!) kolem legendy zvané TITANIC. Nehodláme zde proto opětovně rozepisovat, co se vlastně stalo (to se koneckonců můžete dozvědět v předchozím článku této rubriky), na tomto místě se hodláme k celé události spíše subjektivně vyjádřit.

(Poznámka: Předesíláme, že pro zjednodušení celého vyjádřování budeme Titanic kolem Milana Hanáka nazývat zkratkovým souslovím starý Titanic, zatímco Titanic kolem manažera Ivana Racina budeme označovat nový Titanic). 

Na úvod ovšem nesmějí chybět aktuální objektivní informace: z původního „pouhého“ diskusního fóra starého Titaniku  na adrese www.webas.cz/titanic se začíná stávat regulérní webový profil  s dřívější doménou titanicband.cz (z webasovské adresy dochází k automatickému přesměrování). Přibývají nové rubriky, se zachováním diskusního fóra. Od této adresy nutno odlišovat stránky nového Titaniku, čili Titaniku kolem manažera Ivana Racina - titanicband.eu. Na této doméně diskusní fórum nenaleznete, bylo totiž nedávno zrušeno.

 

titanic.jpg

 

Ochranná známka Titanic? Vděčné to téma posledních dní. Jak vyplývá z našeho předchozího článku, žádost o registraci ochranné známky podaly dva subjekty: dne 11. 7. 2011 ten, který je spojený se starým Titanikem, zatímco o tři dny později, tj. 14. 7. 2011 (už mám ten rok správně :-) manažer nového Titaniku pan Ivan Racin.

Když jsme dne 22. 7. 2011 na našem webu zveřejnili tyto základní informace, souboje o ochrannou známku se týkající, ani jsme netušili, co vyvoláme za bouři - zvonily telefony, chodily mejly, psaly se příspěvky na Facebooku, skajpovalo se, vše na jediné téma – kde jsme to vzali. Několika lidem jsme to již individuálně řekli, teď to budeme prezentovat zde, neboť nejde o nic tajného.

Úřad průmyslového vlastnictví v Praze, u nějž se všechny ochranné známky registrují, na svých internetových stránkách zveřejňuje veškeré podané žádosti o registraci ochranné známky, a rovněž uvádí průběh a stav správního řízení o registraci každé z nich. Z tohoto důvodu máme my všichni fanoušci naprosto legitimní možnost souboj o ochrannou známku skupiny Titanic sledovat v podstatě on-line. 

Aktuální informace o registraci ochranné známky starého Titaniku jsou zde
Aktuální informace o registraci ochranné známky nového Titaniku jsou zde.

Část Přehled položek řízení (vždy úplně vespod uvedených stránek) pak umožňuje sledovat konkrétní stav, resp. průběh jednotlivých řízení.

Tohle je ona základní právní rovina sporu. Potom je zde ovšem i rovina morální. 

Já osobně se přiznám, že celý rozkol se mi hodnotí velmi obtížně, a to ze dvou stěžejních důvodů. Za prvé mám pouze zprostředkované informace, ježto u „rozchodu“ jsem samozřejmě přímo nebyl.  Za druhé mi tato situace připomíná manželský rozvod, kdy se znáte a kamarádíte s oběma stranami, a najednou Vás jejich vnitřní konflikt nutí přiklonit se na jednu či druhou stranu. Vždycky jsem se v obdobných případech takovým rezolutním krokům bránil, nechápaje, proč bych nemohl zůstat v dobrém vztahu s oběma. Vždyť já jsem si ani s jedním z rozvedených manželů fakt nic neudělal. Pravda i vina bývá v těchto chvílích totiž zpravidla na obou stranách – a současně nikde.

Podobné je to i s rozvodem Titaniku. Na obou znesvářených stranách mám své známé, ať už z kategorie dlouholetých muzikantů, nebo lidí kolem muziky pracujících: na straně starého Titaniku je to především Vladislav Ozzy Čapka, člověk, který vlastně celý návrat Titaniku v červenci 2009 svým nadšením způsobil (a ač to zní příšerně, paradoxně bez jeho práce by nebyl ani dnešní konflikt). Ozzyho jsem poznal jako řízného, ale srdečného člověka, který si jde precizně za svým cílem, ale nikoliv přes mrtvoly. Lehce odbočím - asi hned tak nezapomenu například jeho nádherný rozhovor (omlouvám se, že jsem poslouchal :-) s tatínkem Jaroslava Alberta Kronka na brněnském koncertě Albandu v Domě pánů z Kunštátu. Ozzyho práci pro Titanic a narvané sály na společných vystoupeních Titaniku, ať už s Citronem nebo Arakainem, si pamatujeme asi všichni.

Jenomže na druhé straně mám taky svého letitého známého: bubeníka Milana Veleckého, s nímž se znám osobně z dob jeho působení ve skupině Second End. Bubeníka, který je s Titanikem jako jediný z nové sestavy spojen výrazně déledoběji, a vždycky jsem ho bral tak, že do Titaniku prostě už tak nějak patří. Nechce se mi zkrátka věřit, že tento člověk by se podílel na nastalém rozkolu členů Titaniku, pokud by k tomu neexistovala nějaká objektivní příčina. A zde se tedy zase obloukem vracím k tomu rozvodu manželů - pravda i vina bývá v těchto chvílích zpravidla na obou stranách... Přídavkem musím dodat řečnickou otázku, zdali nyní Milan Velecký nelituje, že kvůli práci v Titaniku opustil svůj domovský Second End... těšil se, že půjde do nové, velké práce, které se hodlal věnovat zřejmě nerušeně naplno, a osobně se domnívám, že ze současných mediálních potyček asi moc radostný není.

Zda je morální rozloučit se s posledním členem sestavy 80. let a ponechat si název, který nikdo z nových členů neproslavil? Ano, toto je velmi diskutabilní a citlivé téma. Na první pohled se takový krok zdá nemorální, přičemž v této souvislosti pomíjím, že morálka bude vždycky slabší než právo, a jak to dopadne s ochrannou známkou Titanic právě po právní stránce, na to si ještě musíme počkat (viz odkazy výše). 

Jedna rovina je  sestava. Ano - pod značkou nového Titaniku nyní hrají vlastně samí noví členové, s jedinou výjimkou,  již zmíněným Milanem Veleckým. Ale všichni včetně Milana jsou bez zásluh na prvotním proslavení metalové značky Titanic.  

Na druhou stranu však musím zmínit i tvorbu. Hrát donekonečna staré pecky prostě nejde, a nutno podotknout, že Titanic za celou dobu svého aktuálního reunionu nepředstavil nové skladby – i zde ovšem s jedinou výjimkou: na festivalu v Oslavanech (kde ovšem bohužel náš web nebyl přítomen) zazněla jedna jediná nová pecka.  Logicky se tedy vkrádá otázka, v návaznosti na předchozí odstavec - kdy jsem napsal, že všichni noví členové jsou bez zásluh na proslavení Titaniku – zda se naopak dá hrát „jenom“ za zásluhy. A tohle byla podle mne i myšlenka manažera Ivana Racina – nakopnout Titanic k nové tvorbě. Dobrá myšlenka, špatná realizace? Možná. Jenomže někdy, když se nepohádáte, ničeho nedosáhnete. A naopak někdy ničeho nedosáhnete, když se pohádáte. No a pak v tomhle slzavém člověčím světě něco dělejte. :-)

Všechno souvisí se vším. Tenhle článek sice položí pár otázek, ale asi ani nemůže přinést žádnou jednoznačnou odpověď. Stejně jako ji nepřinesl dvacet let starý rozkol v jiné brněnské skupině SAX, kdy se také registrovala ochranná známka; dodnes můžete to úchvatné logo, s kultovním podtitulem Death Steel, vidět na stránkách již zmíněného Úřadu průmyslového vlastnictví.

Se Saxem to i přes registraci ochranné známky stranou kolem Pavla Urbánka (oproti Pijákovcům) dopadlo jak známo nakonec tak, že Urbánkovci používali původní název bez jakéhokoliv přídavku, tedy SAX, zatímco nová sestava kolem Pavla Pijáka hrála pod značkou SAX PIJÁK.

Před chvílí jsem napsal, že rozkol v Saxu žádnou jednoznačnou odpověď nepřinesl. Nebylo to přesné, přinesl: přinesl brzký zánik obou nově vzniklých formací. 

A toho se vážně bojím, stejně jako někteří další fanoušci Titaniku (a zde nepíšu Titaniku nového nebo starého, ale prostě Titaniku jednoho jediného), kteří tento názor již prezentovali na internetových diskusích. Bojím se, že rozkol a rozdělení na dva Titaniky nakonec ublíží tomu Titaniku jedinému. Může to dopadnout i tak, že o nový Titanic nebude na trhu zájem a starý Titanic postupně nebude mít energii. 

Ale to je jenom teze, taky to může dopadnout tak (uvažujeme teoreticky), že budeme mít na scéně po dlouhá léta Titaniky dva. Starý nás přitáhne příchutí legendy (a možná postupně i novými písničkami), nový nás bude bavit mladickou energií, šou na pódiu a novými peckami především.  

Jak tyto dva Titaniky odlišíme? Když pominu právní stránku a skutečnost, že k tomuto datu nevíme, jak spor o ochrannou známku dopadne,  nejrozumnější a nejspravedlivější řešení bych viděl analogické Saxu. Starý Titanic by užíval původní značku Titanic bez přídavku, nový Titanic by se jmenoval například Titanic s podtitulem Racin Music nebo New Titanic. A nechal bych to na samotném hudebním trhu, kdo přežije a kdo ne. 

Hmm, to je možná aspoň jakýsi malý závěr tohoto článku. Nechme hrát oba Titaniky,  jde přece hlavně o konkrétní hudbu, geniální hudbu Titaniku. Čím víckrát se bude hrát titanikovský repertoár, tím víc bude šancí jej naživo slyšet. Proč ne? 

A tak mi na samotný konec tohoto článku dovolte, abych řekl, ke které straně se ve vzniklém sporu vlastně přikláním.  

K té třetí – k panu Adamu Smithovi a jeho „neviditelné ruce trhu“, která to nakonec stejně vyřeší za nás za všechny. 

Tady Dědek.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

článek

(Věra, 8. 8. 2011 22:45)

Nemyslím, že by všechny až tolik zajímalo dění kolem OZ Titanic - daleko podstatnější je, že Titanic ( jediný skutečný, tedy ten kde hraje Hanák-Enčev-Škaroupka ) odehrál dvě výborná vystoupení před spoustou diváků na festivalech v Nikolčicích a Dačicích a lidem se to líbilo. A nové nápady na ze strany hráčů jsou, pouze pod bývalým managerem naopak chyběla chuť a možnost je realizovat. To je to, co zase naopak vím o situaci já.

Dost neobjektivní...

(Máša, 8. 8. 2011 22:31)

Místo řešení ochrané známky jsem spíše čekal informace kdo v původním Titanicu hraje a hlavně, že úspěšně vystupuje. Jde totiž o geniální hudbu Titanicu v originálním provedení a já rozhodně nejsem na nějaký revival zvědavej. Snad jen malá ukázka jak hraje pravej Titanic: http://www.youtube.com/watch?v=lqTeUYqoL9Y