Jdi na obsah Jdi na menu
 


Recenze CD Tanji Já vím..

8. 3. 2009
DĚJ SE CO DĚJ - ČAS VRÁTÍŠ

aneb

SKVĚLÝ NÁVRAT KRÁLOVNY
NOBLESNÍHO ROCKU


Tanja - já vímRok vydání: 2009
Edice: CD

Vrcholy CD: skladby Děj se co děj, Medovej, Toužím, Vnímavá, Čas nevrátíš, Náruč růží, Já vím, Koně mý, koně tvý, a Tanjin zpěv
Propadáky CD: žádné
Zajímavosti CD: jedna z nejlepších českých rockových zpěvaček vydala album po neuvěřitelné pauze patnácti let / autorská účast celé řady známých umělců české tvůrčí scény

Hodnocení CD: 97 %

"Ráda mám ty co šťávu maj," zpívá znovuzrozená Tanja text známé české literátky Jarmily Moosové v úvodní pecce svého nového alba Já vím..., a já si říkám, že mám rád pro změnu Tanju, neboť ona tedy šťávu vskutku má - a celá její nová deska jakbysmet.

Toto je prostě hlas od Boha. Tanja vydala své album po příšerné pauze patnácti let, ale její zpěv za tu dobu neztratil ničeho - ba naopak - ze síly a krásy hlasu, který ji řadí do absolutní smetánky nejlepších českých zpěvaček, jež si kdy tykaly s rockem, ať už mám jmenovat Lucii Bílou nebo Věru Špinarovou.

A když jsme u toho hlasu, podle mne prostě a jednoznačně metalového, který je pochopitelně jasnou dominantou celé desky, nutno podotknout, jak fantasticky je z tohoto hlediska deska konstruovaná. Ve svižném, šťavnatém otvíráku Já vím nám Tanja zatím jen naznačí, kde jsou její pěvecké možnosti, aby se následně zklidnila ve funky-rockové kompozici Koně mý, koně tvý, rozprostřela se ve vynikajícím ploužáku Vnímavá, a zanedlouho poprvé majestátně vybuchla v refrénu Děj se co děj, zamrazila ve skladbě Medovej, opět se uzavřela do sebe v romantičtější poloze Čas nevrátíš anebo překvapila ve vypjaté bluesovce Náruč růží, poté zcela přesvědčivě všem ukázala kdo že je rockovou královnou v grandiózním předčasném finále Toužím, a celou desku důstojně zakončila dvěma písněmi s nádechem exotiky, resp. životní kontemplace. 

Tolik ke zpěvu samotnému. Ten by však k vynikajícímu dojmu z celé desky nemohl stačit, pokud by mu nestačil Tanjin repertoár. Ten je ale naštěstí tak výrazný, že se zpěvem tvoří velmi vyrovnanou složku.

Jak známo, nad Tanjou již nedrží ochrannou ruku šéf Citronu, talentovaný hudební mág Radim Pařízek, ale ono to kupodivu ani moc nevadí. Jako kdyby Tanju na přelomu 80. a 90. let tento člověk vyslal na cestu, na níž si už velmi dobře poradí sama.

Tanja se na své desce obklopila jednak skupinou Arena, s níž již nějaký ten rok úspěšně spolupracuje (viz bandzone.cz/arena), jednak mnoha výraznými autorskými osobnostmi, od nichž má věnovánu jak hudbu, tak texty.

Největší hudební podíl má člověk, v jehož případě bychom se neměli ptát, co v české muzice zažil, ale spíš, co v ní ještě nezažil: kytarista Fredy Bittner, který působí či působil např. v Apollu Petra Spáleného, Žentouru anebo hrál s Kamilem Střihavkou a Michalem Pavlíčkem; složil Tanje celkem 4 písně, autory těch zbylých jsou např. muzikant z německé kapely Fair Warning Helge Engelke (Náruč růží, Šangrila - na obalu jest deklarována jistá souvislost s vydavatelstvím VAŠKO MUSIC s.r.o., jde tedy o převzaté věci(?), klávesista a opět všudypřítomný skladatel Boris Urbánek (Čas nevrátíš) anebo známý čs. hudebník Daniel Fikejz (Koně mý, koně tvý).
A texty? Kromě již zmíněné známé české básnířky Jarmily Moosové (Já vím, Tvý boty, Medovej) přispěl např. bubeník skupiny Arena Martin Jirsa (Vnímavá, Děj se co děj) anebo Petr Šiška (Čas nevrátíš - mimo jiné šéf Petardy Production).

Samotný repertoár, jak už naznačuje výčet autorů, je docela pestrý, od tvrdého rocku přes klavírní balady, funky nebo bluesrockové zpestření (viz výše) až po "argemovsky" laděný poprock (závěrečná Řeka, kterou bych snad jako jedinou skladbu na albu oželel, připadá mi příliš - abych tak řekl - záměrně sladká).

V každém případě však i přes svoji naznačenou pestrost působí velmi kompaktně, je neuvěřitelně svěží a Vaši pozornost, zvědavost a napětí udržuje spolehlivě po celých cca 42 minut běhu desky, a to i při mnoha opakovaných posleších, kterých se zkrátka nelze nasytit, a to i díky velmi dobrému zvuku celé desky.

Zatím jsou to skoro samé pochvaly, a pakliže mám hovořit o obalu, musím v této tendenci setrvat. Titul alba je postaven na opravdu vynikající fotce J. Soporského, která v sobě slučuje drajv koncertního vystoupení, krásu Tanjina výrazu a rovněž nesporný erotický moment nádher ňader...:-)

Navíc při čtení obalu (nečekejte ovšem booklet, titul je úsporný jednolistý, k tomu samozřejmě druhý list zadní strany) jsem se docela pobavil, protože hned vedle zdařilých fotek sexy Tanji se dočtete i "původce řemeslných prací": Klempířství..., Autodíly..., Žaluzie a těsnění...
Nebojte, Tanja ani její deska rozhodně není stvořena z náhradních dílů či technických součástek!!! :-)  Naopak, vyniká přirozenou svěžestí a drajvem, a nebudu zastírat, že v poslední době se CD Já vím... stalo jednou z mých nejhranějších desek.

Je sice trochu jiné než např. LP Tanja, které vyšlo v roce 1989, tedy před dvaceti lety, ale myslím, že to byl přesně Tanjin záměr: aby bylo jiné, ale přitom stejně dobré.

A to se podle mého skromného názoru prostě podařilo.

Zdraví Dědek.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Na naše poměry vyvážené album

(Majkl, 24. 6. 2009 8:02)

Z muziky "nové" Tanjy je cítit znatelný žánrový posun odpovídající posledním 20 letům hudebního vývoje rocku ( nebo spíše pop - metalu) na ostravsku. Oprostila se od "pařízkovských" klišé a postupů které by dnes již zněly vyčpěle a ani ve své době neznamenaly nic objevného. Profesionálně zvládnuté aranže, výběr kvalitních studiových hráčů a bezchybný hlasový projev řadí toto album jistě k tomu nejlepšímu co u nás v daném žánru v poslední době vyšlo. Na druhé straně jsem se však nezbavil dojmu, že tato hudba už je opravdu určena pouze a jen pro generaci narozenou zhruba od r. 1963 do r.1973, tedy dnešní pětatřícaátníky až pětačtyřicátníky. Mladší generaci to již neosloví...