Jdi na obsah Jdi na menu
 


Aktuální rozhovor s Luďkem Savanou Urbánkem

NA MELODKU JSEM CHODIL
JEŠTĚ JAKO CHLAPEC

aneb

TO HRANÍ MNE FAKT FURT BAVÍ

Brněnský zpěvák a kytarista Luděk Savana Urbánek (Stejšn, ex-Sax, ex-Terminator...) hovoří v našem aktuálním rozhovoru velice otevřeně o všem, na co se jej Dědek zeptal. Jak vidno, vzájemné letité pouto muzikanta a redaktora dělá zkrátka své. Proto se opravdu „neděste“ mimořádné otevřenosti, upřímnosti, ani občasné relativně „sprosté“ mluvy, tady je totiž úplně vše míněno s láskou.

Mj. se dozvíte, jak si Savana myslel, že natočí desku a v klidu si umře, dále že jeho aktuální bubeník je hulvát, že starej dobrej SAX asi bude, anebo třeba cosi o rvačce v Neslovicích. A aby toho nebylo málo, padne taktéž informace o bývalé zpěvačce skupiny LORETTA Darje Hrubé. - Přátelé, prosím, rozhovor je Váš.

savana.jpgAhoj, Savano. Na úvod jedna zákeřná otázka: jsi aktuálně víc HARD nebo ART?
Ahoj, Dědku. Tak za prvé: Pokud jde o mne, jsem momentálně groggy, jelikož jsem si navalil trochu víc práce se Savana Art Production, což představuje zajištění koncertů a třeba i  moderování různých kulturních, sportovních i společenských akcí . Je mi ale jasný, že se ptáš na muziku Stejšnu.

Je pravda, že se to, co aktuálně děláme, trošku posunuje, ale neřekl bych, že právě ta dvě slova Hard a Art, vystihují naši tvorbu. Jinak já jsem ještě pořád osobně Hard :-) Zeptej se fanynek. Jen prosím neplést se slovem  - natvrdlý.

Pokračujeme otázkou dotěrnou: co nového v hard rockovém svižníku Stejšn? Zní to možná neuvěřitelně, ale od vydání Vaší druhé desky Pomotaná uplynulo už dva a půl roku...
Je to tak, ale myslím, že není kam spěchat. Jak už jsem říkal, trošku jsme zabrousili i do jiného ranečku, takže tvoříme nové věci mírně odlišného charakteru a když už se v tom pitváme, občas nás napadne, že bychom mohli upravit i nějakou pasáž stávající písničky, takže někdy ladíme i starší věci. Ale nešťourat prosím, More nights, bude pořád More nights. Navenek se možná zdá, že se nic neděje, ale v tomhle případě by se jistě dalo říct, není tomu tak.

V souvislosti s Vašimi CD nemohu nezmínit jednu malou věcičku – na obalech ani bookletech nikdy nepíšete, kdy deska vyšla. Je to záměr vyjadřující skutečnost, že Vaše počiny jsou nadčasové?
Tady je to jasný. Myslel jsem, že natočíme desku a já si v klidu umřu. Hudební archeologové ji za pár let vykopou a já jim tím způsobím trauma a bolehlav, protože nebude snadné ji zařadit. Pak se to ale zvrtlo a my natočili další…a bylo mi hloupé to měnit. Takže žádné letopočty, žádná čísla. Ať je v tom pěkně bordel. 

Ještě poznámku k Vaší tvorbě. Ve své převážné většině je spíš veselá, nicméně se domnívám, že právě vážnější, snad až „filozofičtější“ skladby typu Zvony nad městem, Září nebo More nights představují ty největší skvosty Stejšnu. Nepřemýšleli jste, že byste udělali taky celkově náročnější desku, jak hudebně, tak textově?
Zase, trošku tomu napovídají Tvoje otázky…..hele, tak mne napadá vlastně….Ty mne dnes směřuješ tam, kam chceš, že?! :-)  Ale abych Ti přece jen odpověděl. Nejsem příliš vážný a když už to musí být, udělám si legraci i z pohřbu. Tedy z cizího. Ta vážná témata jsou  na mne prostě moc vážná. Ale slibuju, že se nad tím zamyslím.

Před časem byla z Vaší strany avizována spolupráce se zpěvačkou bývalé brněnské dívčí kapely Loretta Darjou Hrubou; nějaký čas byla rovněž uvedena na stránkách www.stejsn.cz jako členka Vašeho „orchestru“, nicméně už tam zase není. Můžeš k tomu prosím říct několik vět?
Několik vět: S Darjou jsme si zahráli, dokonce jsme se i domluvili, leč přišly neplánované pracovní povinnosti z její strany a televize, takže se řešilo jestli ji vzít jako „stálého“ hosta nebo se poohlédnout po někom dalším. Což se vlastně tak trošku stalo. Zkouší s námi teď třeba i Miloš Hořínek z Trajektu. To jen tak.

Ovšem základní sestava Stejšnu je relativně velice stabilizovaná – Urbánek, Tomšík, Horáková. Jenom ten bubeník se Vám pravidelně mění: Stránský, Krejča, Nahodil. Ale myslím, že s Miloněm, s nímž jsi hrál už v nezapomenutelném brněnském Saxu, asi panuje všeobecná kapelní spokojenost, ne?
Tady bych si dovolil nesouhlasit. Myslím, že se zase tak často nestřídají a Miloň snad už hraje z těch našich bubeníků nejdýl. Doufám, že se ostatní neurazí, ale hraje se mi s ním nejlíp. Jednak je to tím, že se známe už hodně dlouho, a také tím, že je prostě nejlepší bubeník, se kterým jsem hrál. Podotýkám, že mu do zadku nelezu, a tvrdím pořád, že je to hulvát :-). A až nadejde čas, kdy naše spolupráce skončí, tak  před tím, než ho dobiju, mu poděkuju za to, co nás naučil. To myslím vážně.

Před časem jsi mi říkal, že s bráchou Pavlem zvažujete právě reunion Saxu, a to v jeho dřevní podobě úplných začátků. V jaké je to fázi a naději? Myslím, že řada pamětníků by tuto myšlenku podpořila...
Tady je to trošku těžší. Jisté je to, že se mi podařilo dosáhnout bodu zlomu. To znamená, že brácha, Miloň i Měchura souhlasili se setkáním a souhlasili i s tím, že zahrajeme. Nehovořil bych ale o reunionu. Nejsem si jist co, ale je dost reálné, že nás fanoušci společně na scéně uvidí. Vím, táhne se to už dlouho, ale věz, že není všem dnům konec.

Osobní otázka na Savanu: kterou písničku od Stejšnu máš nejraději a u níž naopak třeba lituješ, že jste ji kdy složili?
Teď bych měl asi napsat, že se mi líbí všechny, páč jsou moje…ale asi bys mi nevyplatil slíbenou odměnu, že?! Namátkově mi dlouho neseděla Zvony nad městem, než si to sedlo právě s hulvátem, občas zápasíme s Bachem, protože jsme trošku změnili rytmus a nehraju tam přesně to, co bych potřeboval, naopak se mi dobře hraje třeba Ráno, dokonce snesu i Prodavačku :-).

Teď jednu specifickou a rovněž osobní záležitost. Donesla se ke mně informace, kterou ale nemám zcela ověřenou, že prý Ti jistý fanoušek věnoval publikaci, jež nějak souvisí s Tvou přezdívkou Savana. Je to pravda?
Je, nesouvisí. A neser mne s tím leporelem. Krásní hroši, nádherný žirafy, pruhovaní koně… a drzej Dědek.

Na webu máte informaci, že „jedete furt“, takže prosím sděl, kdy Vás budeme moci nejdříve vidět a slyšet. Na Vašem vzkazníku jsem četl cosi o plánovaném hraní přímo v Brně. No už by bylo na čase...
Brno bude asi v lednu a myslím, že zrovna Boro. Na prosinec byly sjednávány dva koncerty, ale sešlo z nich díky pořadatelům. Také mám ten prosinec velmi nabitý. Jsem ve spolupráci s Turistickým a informačním centrem města Brna a zajišťuji pro ně některé akce, ať už pro děti nebo dospělé. V každém případě budu uvádět zase hlavní program Brněnských Vánoc na náměstí Svobody. Tak se tam na vás těším. Na některé :-).

A ještě v souvislosti s tím koncertováním, to mne taky moc zajímá: Stejšn má nějakej „odpor“ k Melodce? V Brně Vás bylo možno za dobu Vaší existence vidět už všude možně, v podnicích Brooklyn, Boro, Leitnerova, Metro Music Bar, Bigbít (dnes Vegalité), dále kupříkladu open-airy na nádvoří Staré radnice, ovšem na kultovní Melodce jsem Vás nikdy nespatřil. Je to náhoda či nikolivěk?
Na Melodku jsem chodil ještě jako chlapec. Kavárna Melodie možná i zapříčinila to, že jsem muzikant. Ano, je to pár desítek let. Párkrát jsem pořádal koncert v Brně, ale nikdy to tam zatím neklaplo. Tím ale nechci říct, že tam nezahrajeme. Jen to prostě ještě nevyšlo. Ale ono to vyjde…Šaratice je na to dobrá.

A na samotný závěr jedna otázka obzvlášť stupidní: co Tě na hraní furt tak baví, žes toho ještěnenechal? 
Zní to možná blbě, ale to hraní mne fakt furt baví.

A na úplně samotný závěr jeden dotaz blbě tradiční: chceš něco dodat, někoho si podat, sněkým si to rozdat nebo tak všelijak?
Možná vím kam míříš, ale já jsem v podstatě mírumilovnej člověk…Miloň by mi oponoval, zase by mlel něco o tom, jak jsem se rval v Neslovicích, ale ty, které bych rád poslal do prdele, ty lze spočítat na prstech jedné ruky Martina Krejči i bez těch dvou, co mu je ukradla cirkulárka, tak ty jmenovat nebudu.

Naopak bych rád poděkoval lidem, co ještě chodí na muziku, Těm, co dělají pro nás muzikanty takové věci jako Ty a Váš web METAL-LINE.

Jménem našeho webu METAL-LINE Ti, můj milovanej Savano, děkuju moc za toto krásné „intervijů“.

Ano… do řiti běž E.T. milý Dědku :-)

Vysvětlivka na závěr: To dětské leporelo s krásnými barevnými zvířátky se jmenuje tématicky SAVANA, prodávali ho v Levných knihách, opravdu jej Savanovi poslal Dědek, no a  - bylo fakt k nasrání. :-)

(To víš, Savano, já prostě musím mít poslední slovo :-)))).

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář