Jdi na obsah Jdi na menu
 


26.12. 2015 - Stíny, Kern - Babice u Rosic

STÍNY VE STÍNU?

aneb

HRNEM TO K TOBĚ, KERNE

Report / Kern, Stíny a tak dál / sobota 26. prosince 2015 / Babice u Rosic + Brno

Dedikace: Tento report je věnován Shaumal, protože jako jedna z mála ví, co cítím, jako jedna z mála mě nikdy nenechá ve štychu a jako jedna z mála dokáže moje hudební tužby přetavit v realitu, zatímco většina ostatních na mne celkem bohapustě sere, jak už to ostatně v tomto egoistickém světě zpravidla chodí.

26. 12. 2015 – KRONEK ALBAND – Brno-Komín, U Dvořáků
26. 12. 2015 – KERN – Babice u Rosic

Předmluva

No, ten den začal divoce už v Brně a v Albertovi. Šel jsem nakoupit a nefungoval jim tam automatický výkup lahví: „MIMO PROVOZ“. Nejsem až takovým příznivcem masakru řadových pracovníků známými informacemi o tom, že dle zákona o vratných obalech musí být jejich výkup zajištěn po celou prodejní dobu, ale táhnout vozejk dokonale naložený flaškami se mi zpátky a pak zase zpátky fakt nechtělo. Naštěstí přivolaný pan vedoucí byl velice rozumný a vše vyřešil ručně napsanými lístečky o počtu vrácených lahví. Inu, všechno je to o lidech.

Stejně tak je o lidech to, že ani v poledne nebyla na oficiálních webových stránkách Kronek Alband alband.cz jakákoliv informace o tom, že by účast Albandu v Komíně U Dvořáků byla zrušena. Nezlobte se na mne, pánové, ale na Facebook opravdu řada lidí z pádných důvodů kašle, a pokud jednou máte ofiko web, tak to tam má být, tím spíš pakliže to víte už den dopředu. Alband opravdu není jenom Jara Kronek, je vás tam kolem něho dost, a tak nechápu, co jste všichni dělali, nota bene když se vám uvolnil v podstatě celý půlden, a tak na nedostatek času jste si fakt stěžovat nemohli.

No a tak jsme my „nefejsbůkoví pitomci“ dorazili do Komína do hospody U Dvořáků. Vše probíhalo OK, dokonce ani u vstupu nám nic neřekli, ale vesele prodali lístky á 200 Kč, radostně jsme se posadili a objednali pivko za supercenu (tři škopále a jednu kofolu za 97 kachlí, wow).

Pak se na stejdži zjevil tuším Jura Pařez z Pozdního sběru, moc hezky nás přivítal a pak sťal hlavy větou cca „jak už víte, určitě vám to řekli u vstupu, Jara Kronek dneska nevystoupí, protože je bohužel stále nemocen, a tak se omlouvá“...atd. Proboha, tohle není nic proti Albertovi, jemu jsme všichni přáli co nejbližší uzdravení, ale tohle je protest proti nezvládnuté organizaci!

Nebudu se dál už rozčilovat, brácha na ty maníky u vstupu zaslouženě naštvaně vlítl, je fakt, že kořínek byl ochoten mu vrátit vstupné, ale o to bratrovi nešlo – šlo mu o to, aby to u vstupu říkali, že je změna v programu, protože jinak to není fér.

Před sebou jsem měl lístek se třemi kapelami, začala hrát ta s názvem Cross Country a nebylo to vůbec špatné. Zpěvačka se silným vokálním výrazem, kapela good, ale něco mi tam stále chybělo. Jó holt, ten den jsem se těšil na něco od Kernu, a poněvadž Babice u Rosic jsou přeci jen dál, dal jsem přednost Albandu.

Cross Country byli docela mírní, a tak všichni přítomní ocenili brzký nástup řízného a folk bigbítového Pozdního sběru, který právě vydal nové CD s názvem Pohlednice z Paříže (jak odvážný název v těchto dobách). Pozdní sběr jsem už několikrát naživo slyšel, v roce 2007 dokonce na Leitnerce právě s Albandem, vlastní kompozice výborný, song Georgia též, jenomže stále mi tam jaksi něco chybělo. Psala se zhruba půl osmá hodina večerní a já už tušil, co se stane - přišla totiž nabídka, která se nedala odmítnout...

Report

Je zhruba o hodinu pozdějc a mlha by se dala snad i pít, jak je hustá. Když za značkou Babice zabočujeme do jakési vesnické uličky, nalevo je v mlze u stromu utopený kříž, ticho a klid. Zírám na ten kříž u cesty a už jsem si naprosto jist, že tady dneska se Shaumal máme být.

Hezká to koncepce Štěpánské „zábavy“: nejprve Stíny, posléze Kern a pak zase Stíny. Čili v podstatě tři produkce za cenu dvou, resp. za cenu 150 Kč. Pivo Starobrno desítka 25, půllitrovka Fanty 15 Kč, uzené maso 100 g 25 korun. No, tady jsme správně, jak by řekl i jeden nejmenovaný supermarket, ten tedy ehm podstatně dražší.  

Stíny

Sice nejsem přiznivcem multi-revivalových produkcí, to ani náhodou, leč energii a drajv nelze oslavanskému rock-popovému uskupení STÍNY (stiny.info) rozhodně upřít. Zejména zpěvák sympaťák Michal Koláček působil na pódiu velice svěžím a šťavnatým dojmem, lítal z jednoho rohu do druhého, dobře komunikoval s publikem a při tom všem stihl i dost slušně zpívat. Na to, že mu je teprve krátce přes dvacet, solidní výkon, chlapče! (No nemůžu napsat chlape, když seš furt tak krásně mladej.) A Shaumal prohlásila, že v něm viděla mladýho Micka Jaggera, uf.

Sice jsme dorazili o něco málo později, ale i přesto vím, že Stíny do nás před technickou pauzou stačily vrazit kůl v podobě Ani náhodou od De Bill Heads, a po pauze kupříkladu pár teamáckých šlágrů jako Malá nočná búrka anebo Nároční.img_4091.jpg Ale hrála se třeba i zdařilá písnička Vánoční z nového virtuálního singlu, vydaného 10. 12. 2015.

A teď právě pozor, začíná to být docela dobrodužné! V kontextu se skutečností, že Stíny ten den „obklopovaly“ legendu Kern, trochu jsem si „pohrál“ se jménem jmenovaného Michala Koláčka. Je určitě přinejmenším drobnou zajímavostí, že jeho jméno a příjmení se pouze čtyřmi písmeny liší od jména a příjmení zpěváka Kernu, totiž Michala Konečného. A aby toho všeho nebylo málo, frontman Stínů má i anglickou variantu svého jména: Mike Cookie, což mne v tom nejlepším slova smylu rozesmálo, protože Mike Cookie není v překladu nic jiného než - Michal Koláček.

Jenomže to stále není všechno. Mike Cookie totiž není jenom angličtinářská varianta jména, ale též název zpěvákova hudebního projektu (mikerock.webnode.cz), který funguje paralelně s orchestrem Stíny. A právě ze zdroje tohoto projektu pramení skladby jako Vánoční anebo Neztrácej víru, jež se na sobotním koncertě rovněž hrály. Vyslechnout si je můžete na BZ profilu. A věřte nevěřte (koneckonců, na únor 2016 je ohlášeno nové album „Majka Kůkího“ právě s tímhle názvem, tzn. Věřte – nevěřte), byl jsem úplně první, kdo si Vánoční song na cit. profilu pustil. No já vím, vy všichni ostatní a chytřejší jste si ho pustili přes fejsbůk na jůtúb. Každopádně zajímavá písnička. Celý ten Koláček anebo taky „sušenka“ není vůbec žádnej suchar, naopak je nesmírně hudebně aktivní a činorodý, a mám takový zvláštní možná až transcendentální pocit, že o tomto člověku ještě uslyšíme. Pardon, tohoto člověka ještě uslyšíme.  

Čili jestli tomu dobře rozumím (jak by řekl i Petr Nárožný), na koncertech Stínů se úspěšně mixovaly covery s autorskými skladbami z frontmanova vedlejšího projektu. To už zní mým ušiskám věru líp než čisté kopíračky, pardon, „coveračky“, a zřejmě to celé znělo dobře i spoustě přítomných ušisek, poněvadž parket se postupně zaplnil, a to jak krásnými děvami, tak škaredými chlapy, no zkrátka začíná být husto.

Kern

Majestátní vstupní tóny Není větší síly, parket se okamžitě zaplňuje. Zhasnutý sál výhrůžně ční svou temnotou a čeká na skalpel. Černé rameno s TV kamerou lítá nad hlavami a slídí všude. Řezavé tóny kytar spouštějí halogeny a éterem zní „Nastartujme těla svý kdo vnímáme svůj čas“.

Skoro se nedá dostat k pódiu, nedá se dostat do první lajny, ale já vím, že musím, ten Hlas mne volá  - přece jsem doma dvoje baterky nenabíjel zbytečně. Ale místní lidičkové jsou strašně hodní a když vidí, jak malinkatej mám ten svůj kanón (rozuměno Canon), věru soucitně mne pouštějí kupředu. Taková vstřícnost, no to se mi snad jen zdá!

Za zvuků Milon týdnů loučení jsem se rozloučil s první lajnou a udělal rovněž pár fotek zezadu, protože zezadu to taky není špatný. Pak už dávám foťák zase do kapsy a teprve potřetí v tomto roce si vychutnávám KERN (kern-remember.com).

img_4106.jpgCo písnička, to kultovní hit. Ty se mi vdáváš, Dál a dál, Ještě nejsem ztracenej... totální mix, totální průřez kernovskými dějinami, od slavných metalových 80. let přes nezapomenutelný první elpíčko ...od narození, kterýho se prodalo 97 000 kusů (!), takže v tu dobu Kernu jen o fous unikla Zlatá deska, jež se dávala za sto kousků, až po lehce „pozapomenutou“ čtvrtou truc-desku Totální tunel. A propos, ten název byl zvolen velice dobře, sice česky, ale ve svém důsledku takřka světově, protože jak známo, jedno z mála slov, které dala čeština světovým jazykům, je bohužel vedle čapkovského výrazu „robot“ právě slovo „tunel“.

K valivce Dál a dál si dovolím jen titěrnou poznámečku: jak víte, v textu se zpívá mimo jiné „člověk se už slávy zřek’“. A já su moc rád, že pokud se někdo něčeho zřek’, tak slávy, a nikoliv Kern Slávy, rozuměno kytaráka Slávy Karáska, poněvadž jeho neopakovatelný ksicht a věčně dobré rozpoložení ke Kernu patří, a tak to spolu valí dál a dál.   

Jen málo kapel na světě si může dovolit zařadit dvoj-blok ploužáků. Ano, skupina Kern má samozřejmě na svém kontě daleko víc balad než jenom dvě (namátkou jmenujme třeba Zídku bláznů, Stokrát za život, Půlnoční lady, Zapomenutí muži, Zapomeň anebo Moje prohry), jenomže tyhlety dvě jsou asi nejslavnější: Fernetový oči a Exploze. V hledišti duněla láska ve dvou, tělo na tělo a duše na duši, dech na dech, polibky a Kern! Hmm, škoda, že jsem se zrovna neměl s kým líbat, no tak jsem aspoň vytáhl toho svýho...a udělal si...s foťákem pár libých snímků, jež můžete zřít kde jinde než v naší líbezné fotogalerii.

Pravda, Kern tu svoji novou desku „vydává“ už několik let, ale nečekané zdržení je způsobeno objektivním faktorem v podobě změny zpěváka z Pavla Vacka v Michala Konečného. Dnes nám kapela představila další novinkovou skladbu, s názvem Hrnu to k tobě, z pera kytaristy Tonyho Vodičky a s textem bubeníka Titaniku Slávka Frice. Hrála se dokonce dvakrát, jednou v průběhu setu, jednou na konci, logicky kvůli zmnožení záběrů kamer.

Protože na tuto píseň se natáčel videoklip, přítomna byla známá brněnská firma PRINT-VIDEO, která mi skvěle převedla z kazety na CD mj. nahrávky skupiny Detto a taky té mojí kapely, v níž jsem kdysi bubnoval (Christoffer). Čili známka nejvyšší kvality - rozuměno ne moje kapela, ale ona firma - však se taky to železný rameno s kamerou nad našimi hlavami bravurně „kymácelo“ a žralo vše, co bylo k sežrání. Do toho kamery z placu, mňam.

A asi právě z tohoto důvodu se nejedna fanynka vyšvihla až na stejdž (evidentně šly ty baby přímo od holiče), pančto možnost ocitnout se navěky v klipu Kernu se neděje každý den, že. My pro vás máme v naší galerce záběr jedné sympatické, ovšem přeci jen krapet rozdováděné blondýnky, které se podařilo střihnout si s Míšou spontánní refrén; než jí basák Roman Kupčík domluvil, že by se „měla vrátit k muži svému“, no přesněji řečeno zmizet. (Né, kecám, byla to Doro Pesch.)

Miss aut je klasický kernovský evergreen z první desky, nicméně se obávám, že břišní tance při něm tato skvadra ještě nezažila. Nějak se stalo, že jsem se sblížil s jistým místním chlapíkem, který disponoval zhruba tak stejně sympatickým břichem jako já, a když nastal refrén „Vládneš mnou docela / tréma už zmizela / válí se v prachu ten kdo zná miss aut“, začali jsme do sebe a do rytmu parní mlátičky Karlose Vodičky těmi břichy vzájemně tlouct, až všechny přítomné břišní tanečnice v totální závisti utekly. Skoro si zpytavě říkám „Dědku, ty seš fakt pako“, když si na to vzpomenu; no naštěstí to žádná TV kamera nenatočila.

Pochválit musím excelentní zvuk - a to již na support Stíny - který dával perfektně vyznít skvělým instrumentálním výkonům všech chlapíků z Kernu, výborný Konečného zpěv nevyjímaje. Tahle parta šlape opravdu famózně, je báječně sehraná a je vidět, jak ji koncertování baví.img_4128.jpg

V sobotu nevěřím hvězdám, resp. V sobotu ne a Hvězdám už nevěřím. Zašitej do pytle s babickou nocí a díky náhodám, mám Tě lásko má, Kerne, blíž. Bouři rozpoutanou nezastavíš.

Bouři rozpoutanou nezastavíš zejména proto, že dlouhá noc je před Tebou a sladká jako krém. Hymnické tóny jedné z nejslavnějších tuzemských heavy metalových barev začaly rejdit babickým kulturákem, v němž během pár vteřin vyrostl les vztyčených rukou a Míša Konečný získal doprovodný sbor síly Alexandrovců.   

„Blízko~o nás / místo~o máš / jít domů teď s tím se nepočítá“ znělo jenom s bicími slušně navštíveným kulturákem a začínalo být jasné, že přídavky jsou pro Kern „pracovní povinností“.

Dneska zas, zítra zas – A zítra zase. Tento název není sice až tak známý, ale pakliže se ozve „Kde jsme, tam bude se hrát / kde jsme, tam bude se zpívat / kde jsme tam zní kytary tón“, rozpomene se i někdejší Zlatý triangel – cink!

No pár cinklých jedinců se už v útrobách budovy jevilo, ale stále to bylo v rámci společenské normy. Jistému metalovému fanouškovi se strašně líbila Shaumal, a tak ji totálně balil, ale fakt dost natvrdo, teda jako zas tak úplně vlastně nevím, do kalhot jsem mu nekoukal. No to jsme holt my, chlapi.

To jsme my, Michal Konečný s akustickou kytarou, obdobně jako Jara Kronek, závěr koncertu, závěr krásné hudby, závěr všeho. „Kdo jsou ti co svými křídly / zamávají zítra nad zemí“... No kořínci z Print-videa si svoje kovový křídlo, jímž nad babickou podlahou slušně zamávali už dneska, rychle balili, ježto fakt všecko všecičko skončilo.

Dal jsem se do řeči s jednou moc hezkou babou, chtěla Karlosovy paličky, když on předtím už všechny rozhodil, ale nakonec se přece jenom ještě nějaké nalezly. No vidiš Karlosu, jakej seš česnekář, máš solidní paličky zadarmo i v zimě! ;-)

Ale když jsme u těch bab, nemůžu zapomenout na jednu, asi ji už nikdy nespatřím, seděla u stolu těsně u jednoho průchodu od baru do sálu, v životě jsem tak krásnou dívku neviděl, na tři vteřiny se naše oči protnuly a nikdy na to nezapomenu. Bože můj, proč ten náš svět tak strašně ovládá fyzická krása? A půvab.

Vyšli jsme ven, já v černé košili s krátkým rukávem a v bílých kraťasech, a stejně jako jsem byl předtím opařen mlhou a křížem, nyní jsem byl opařen mlhou a kostelíkem u rybníka. Chtěl jsem jej vyfotit, ale pivopitelně jsem neměl šanci ani s bleskem, ani bez blesku. Zíral jsem na ten výjev a říkal si, jak se propojil kostel a kříž. Jak slastná kobra mne obtáčela mlha, noc a svět. Stál jsem tam jako u vytržení, až na mne Shaumal musela zašeptat: „Dědku, jedem!“

Jo, byla to jízda, ať už ta předtím nebo ta potom.

Lízali jsme sladký krém noci a hrnuli to k Tobě, Brno.

Domluva

Když předmluva, tak i domluva.

Kapele Alband domlouvám, aby zvýšila svoji operabilitu a fanoušky o změnách informovala včas a na správných místech, protože jedině když jsi včas a na správném místě, můžeš pomýšlet dál. (Ale dost možná to byl osud, možná to právě takhle vlastně mělo být...)

Svému bratrovi Bobovi domlouvám, aby nebyl tak vznětlivý, poněvadž čertíků v krabičkách už byla vyrobena spousta a taky by Ti, brácho, mohlo prasknout pérko.

Stínům domlouvám, aby si po obsahové stránce zlepšily svůj web, není tam vůbec žádná info o historii skupiny, repertoáru, žádné vysvětlení vazby na projekt Mike Cookie, musel jsem to složitě hledat, až se mi zpotila řiť a hrozí mi vlk.  

A s Kernem si domlouvám permanentku na rok 2016.

Tady Dědek.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Díky

(Dědek, 6. 2. 2016 2:12)

Ahoj, děkuju moc Vám Všem!

Jo- jo

(alan, 2. 2. 2016 16:38)

Klip bude určitě hezkej, na CD Kernu se těším,

Dobrý report

(fera, 1. 2. 2016 12:42)

Docela jsi mě, Dědku, svým reportem pobavil. Na akci jsem byl a tvůj článek ji hezky vystihuje.

Pěkný koncert

(ronnie, 1. 2. 2016 7:30)

Docela jsme si to užili a zpestřili si tak vánoce. Velký dík i pořadatelům za vzorně připravený sál.