Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rozhovor s baskytaristou ExArgemy Pepou Holomáčem

Až budou Iron Maiden v Česku, určitě nám CD
někde v zákulisí pokřtí

aneb

Nápadů máme dost a už vznikají další vály

Pepa Holomáč – Velká Morava – EXARGEMA. Rozhovor s baskytaristou metalové skupiny EXARGEMA Pepou Holomáčem o dvojí historii projektu VELKÁ MORAVA, o zákazech a vzkříšeních, o svobodě a nesvobodě, o hudbě i fotografování. Rozhovor o staré ARGEMĚ, nynější EXARGEMĚ a třeba i o IRON MAIDEN je pro Vás připraven právě tady, tož si ho užijte. Vždyť krev dávných (metalových) bojovníků má stále mladost ve svých žilách...

sestavapepa1.pngAhoj, Pepo. Na úvod mi prosím dovol otázku, na jaké místo pomyslného žebříčku svých celoživotních muzikantských zážitků řadíš vydání CD Velká Morava?

Na Tvoji otázku se nedá jednoznačně odpovědět. Jako bys měl říct, které ze svých dětí máš radši. Každé CD nebo vystoupení je jedinečné a když máš to štěstí být u toho, tak je to paráda. Vždycky jsem si vytyčil nějaké cíle a snažil se do toho cíle doběhnout. V 16 letech mě hodně ovlivnil můj bratr, který mně dal přečíst článek o Ericu Claptonovi. Já totiž tehdy vzdal výuku hry na kytaru s odůvodněním, že jsem na to už starej. V článku jsem se dočetl, že Eric se začal učit hrát až v 17 letech. Tak jsem si stanovil cíl jednou stát taky na pódiu s kapelou. Když se mně to po 2 letech podařilo, byl to pro mě Everest. Později jsem pochopil, že to není Everest, ale kopec někde za vesnicí a z něho je vidět na vyšší kopec, kterým bylo vystupování po tancovačkách. Když se i tento podařilo zdolat, lákalo nás vyjet za hranice regionu. Taky se to podařilo a my začali jezdit po celém Československu s takovými kapelami, jako Arakain, Citron, Vitacit, Titanic, Kern, Markýz John, Metalinda, Hematit a spousta dalších v té době známých kapel. No a logicky jsme chtěli vyšplhat na další, větší kopec a to, vydat fošnu. Při cestách autem jsme hodně poslouchali Irony a to nás hodně ovlivnilo. Nikdo tak u nás nehrál, což nás taky lákalo. Tak nějak začala vznikat Velká Morava a její vydání měl být ten další Everest. Bohužel se díky komoušovi výstup nezdařil. Ale jak já tvrdím, ve vesmíru se nic neděje jen tak. Nebýt toho zákazu tehdy, našel by si jiný důvod a dnes byste neměli EXARGEMU. Později přišly další mety s Argemou v podobě CD. Každého alba si vážím, protože je za tím velká dřina a obětování. Natočil jsem tuším 7 CD a za žádné se nestydím. Vydáním CD Velká Morava jsme prostě zopakovali dříve neúspěšný prvovýstup na osmitisícovku. Ale jak říkám, objevují se další, vyšší kopce.

Na 80. léta a tehdejší metalovou Argemu my pamětníci asi nikdy nezapomeneme. Úspěšné koncertování Vám režim zakázat nedovedl, ale dobové vydání LP Velká Morava už ano. Jak to vlastně tehdy bylo - už jste měli oficiální nabídku nebo příslib na natočení desky od Supraphonu, resp. jste byli dokonce ve studiu, a teprve pak to cenzor zatrhl?

Přesně tak, byli jsme ve studiu. Nepamatuji si přesně, jak to tehdy bylo, ale vím, že přišel další z několika zákazů. Komouš nás sledoval, zvláště proto, že moje sestra emigrovala v r. 1969 do Anglie, tak jsme chodili pravidelně na kobereček. Brácha musel zdůvodňovat, proč na nás chodí hodně lidí, proč máme texty jaké máme, proč nosíme tenisky a podobné voloviny. Velká Morava byl pro ně od nás vrchol drzosti, když uslyšeli „Končí říše nesmírná, končí hrdý stát……“. Moc dobře tušili, že jim už hoří koudel u prdele. Za tyto názory se v té době zavíralo.

V jaké fázi vlastně byla dobová nahrávka, co všechno už bylo natočeno? A opravdu už není dostupná?

Nejdříve se u Michala Davida točily tuším 2 písničky, Pád Velké Moravy a Příchod Věrozvěstů. Obě se dochovaly. Nejsem si jist, ale na té dobové nahrávce, co koluje po webu, je Pád Velké Moravy ze studia. Zda je to konečná studiová verze nebo jen částečně smíchaná, už nevím.

A ještě prosím k obalu. Traduje se, že obal zamýšlené desky (údajně postava černého jezdce na žlutém podkladě, obdobně jak vypadaly Vaše dobové plakáty) byl cenzorem dokonce zabaven... to Vám ho prostě sebral a hotovo?

Ano, návrh byl v nějaké fázi a cenzor ho prostě zabavil. Ale i kdyby ho nezabavil, stejně desku zatrhl, tak to bylo k ničemu. Znamenalo to de facto rozpad kapely. Bobr to neunesl a odešel dělat kariéru do Prahy. Další naše vystupování bylo už jen agónií, která vedla k definitivnímu rozpadu.

Projekt Velká Morava má v podstatě dvě historie: jednu z 80. let, kterou jsme již zmínili, a tu druhou, táhnoucí se cca od roku 2009, kdy jste oficiálně začali CD nahrávat, a také jste několikrát přetáčeli, vydání odkládali... Co bylo příčinami, že album vyšlo nejen po 24 letech, ale také až po třech letech od prvotních novodobých kroků k jeho vydání?

My jsme nikam nespěchali. Když čekáš 20 let, pár měsíců už nikoho nezabije. Postupně jsme totiž až ve studiu začali měnit a aranžovat. Vždy až z nahrávky jsme zjistili, že by to chtělo jiný rytmus na kytaru, jiné sólo, jiný grif apod. Taky těsně před vydáním odešel zpěvák a bylo nutné hledat jiného. 

Mnohokrát diskutovanou otázkou je určitě volba zpěváka pro CD. Nakonec to není ani jeden ze zpěváků původní sestavy 80. let - Zbyněk Bobr Horák nebo Rosťa Fojtík, ale bývalý zpěvák skupiny Titanic Broňa Mikulinec. Proč padla volba právě na něj? Byl aktuálně v nejlepší pěvecké i „lidské“ formě?

Broňka jsem neviděl 15 let. Zkoušeli jsme několik opravdu dobrých zpěváků, až jsem kdysi řekl jeho jméno. Hrál se mnou chvíli v novodobé Argemě, tak jsem znal jeho kvality a o „lidské“ kvalitě jsem nepochyboval. Zavolal jsem mu a předal mu nahrávku. Později mně prozradil, že ho přesvědčil hned první grif začátku Posledního Moravana. Pochopil, že má co dělat s jinou Argemou, než si myslel. V podstatě naskočil do konkurzu, který probíhal. Když do studia přijel, nemusel ani zazpívat, abychom poznali, že přijela osobnost, která mezi nás zapadne. U mikrofonu jen podtrhl naše rozhodnutí.

Kotouček obsahuje kromě deseti původních věcí též dvě novinky – Smutný nářek (pracovní verze Smutný nářek bojovníka) a Hrdost. Proč jste se rozhodli tyto dva kousky přidat?

Jednak se nám zdálo, že 10 skladeb je málo a druhak jsme chtěli vyzkoušet, jak na tom jsme se skládáním. Myslím, že máme pořád co posluchačům nabídnout. Nápadů máme dost a mohu prozradit, že už vznikají další vály. Smutným nářkem jsme naznačili, že umíme dělat i trochu jiné písničky. Myslím, že další CD bude pecka.

V bookletu CD děkujete skupině Iron Maiden za inspiraci, rozuměno zřejmě za inspiraci po hudební stránce. Zaslechl jsem však, že s „mejdnama“ má cosi společného i unikátní kovová krabička, v níž CD vychází... 

Jak jsem naznačil výše, IM byli pro nás inspirací při aranžování Velké Moravy. Moje anglická neteř se s muzikantama z IM kamarádí, tak bylo dokonce i v jednání, že by některý z nich dorazil na náš křest. Bohužel byli v té době v Americe na turné, tak to nedopadlo. Nicméně, až budou v Česku, určitě nám CD někde v zákulisí pokřtí. Krabičku jsme chtěli udělat jinou, než všechny kapely u nás. Brácha přinesl na zkoušku několik krabiček, mj. i tu od Iron Maiden. Bylo okamžitě jednohlasně rozhodnuto, ať to stojí, co to stojí. Myslím, velka-morava-strana-1-titulni.jpgže Velká Morava si zasloužila tento obal. Když ho dáš do řady s jinýma CDéčkama, bude vyčnívat. Aby nevyčnívalo, musíš ho dát vedle CD Iron Maiden, kam patří.

A zajímavá je i titulní strana obalu, zobrazující symbol jedné ruky dávající a tří beroucích, a to bez jediného slova, bez jediného označení, ať už názvu skupiny či alba - to vše je až vzadu. Ten motiv čtyř rukou je prý vpravdě historický...a tudíž záměrně „beze slov“?

Ještě než se rozhodlo, že bude titulka tak jak je, jsme se rozhodli, že na obal nedáme název kapely, ani název CD. Ono ten název Argema v názvu kapely není zas až taká výhra. Spousty metalistů by to při letmém pohledu mohlo odradit. Takhle vezmou CD do ruky, aby zjistili, co to je. No a už je máme. Ale vážně, dobrá kapela a výborné album nepotřebuje na titulce název. Symbol čtyř rukou se váže k pověsti o Svatoplukovi, kdy podal svým třem synům pruty, aby je zlomili. Tu pověst každý zná. Symbol znamená „Buďte svorni!“.

Na albu s Vámi spolupracovala celá řada dalších umělců, působících mimo dobovou Argemu i ExArgemu – Intro například namluvila velká osobnost nejen ostravského hereckého nebe, držitel ceny Thálie Norbert Lichý...jak jste dostali tenhle nápad?

Hledali jsme zvučný hlas a Broněk navrhl právě jeho. Máme kamaráda, který je ředitelem Divadla Petra Bezruče, tak nám to zařídil. Další muzikanti se prostě vyskytli ve studiu a my jim nabídli spolupráci. Podívej, někdo je dobrý na sóla, jiný na beglajt. Ve studiu panovala opravdu přátelská a tvůrčí atmosféra. Když některý muzikant navrhl, že by tam mohl být jiný beglajt, tak jsme řekli „tak si to ty vole nahrej, když máš jinou představu…“. Vše bylo ve srandě a už ani nevíme, kde kdo co nahrál.

Součástí CD Velká Morava je rovněž bonus - videoklip Intro, který však narozdíl od Intra na CD namluvil ještě Bobr. Ponechali jste to jako záměrné propojení historie a současnosti?

Ano, přesně tak. Taky nebyl důvod to měnit. Tak se to natočilo, tak to zůstalo. Bobr ke staré Argemě prostě patří a tímto jsme mu částečně vzdali hold.

Na přípravě nahrávky se zúčastnili též současní i bývalí členové docela známé skupiny Second End – na zvukové režii se podílel basák Radek Miklica, kytary si zahráli Roman Švantner a Jožka Cetkovský. Z bookletu však není zřejmé, na kterých skladbách konkrétně se jmenovaní kytaristé podíleli. Mohl bys to trochu přiblížit? 

Jak už jsem řekl, bylo to spontánní a tvůrčí. Jeden příklad si ale pamatuji. Když se dotáčela píseň Příchod Věrozvěstů, tak já byl v té době v Kambodži. Kluci mně poslali mailem tuto nahrávku, kde na začátku byly nějaké harfy nebo něco podobného. Nebylo to špatné, ale při poslechu v autě jsem nějak cítil, že by to mohlo být lepší, více rockové, kytarové. Po příjezdu do studia jsem to řekl, a jako vždy jsme se nad tím pohádali (podotýkám, že bez hádek by nikdy nic dobrého nevzniklo). Já prostě chtěl, aby tam bylo krásné pinkfloydovské sólo. Byl tam Pepa Cetkovský a říká, já to zkusím. Zabořil se do sedačky a tzv. na první žduch nahrál to, co slyšíte na CD. Pak ještě nahrál několik verzí, ale ta první byla zdaleka nejlepší. No a bylo po dohadování.  Jako vždy.

Pepo, kolem CD je teď dost diskusí, myslím, že vyvolalo docela solidní ohlas fans, řekni, jak se prodává?

Ohlas fans je výborný a taky recenze jsou dobré. Prodej běží výborně, ale přesná čísla nemám.

Vydání CD Velká Morava je jakýmsi pojítkem mezi historií a současností. Co chystá EXARGEMA do budoucna? Hodláte se vrátit i ke starším songům Argemy z 80. let, anebo směřujete spíše k úplně nové tvorbě?

Noo, fans by chtěli, abychom vydali staré pecky. Nicméně si myslím, že stále se vracet někam do minulosti kapely není pro nás motivující. Velká Morava nám vzala poslední tři roky našeho hudebního života a je potřeba se dívat dopředu. Máme invenci i velkou chuť dělat nové věci a už je taky tvoříme. Myslím, že brzy se budeme bavit o přípravě nového CD. Staré pecky tam nebudou.

Nyní prosím pár otázek přímo na tělo: v letech 1998 – 2000 jsi vydával časopis Bigbít. Mohl bys zavzpomínat a říct k tomu něco bližšího?

V dobách mého aktivního hraní mě docela štvalo, že česká hudební periodika se nevěnují české bigbítové scéně. A když ano, tak jen kapelám vyvoleným. Úplně byly ignorovány kapely, které českým bigbítem hýbaly. Tyto kapely si vydávaly svoje fanziny pro své fandy, ale měly problém se prosadit za hranice svého regionu. Mě napadlo tyto fanziny sloučit a vydávat nějaký společný fanzin. Tak vznikl Bigbít, který jsem úspěšně vydával po dva roky. Poté začalo některým lidem z Prahy vadit, že nějaký blbec z Přerova má na název Bigbít ochrannou známku, tak se postarali, aby mně byla známka odebrána. No a to byl konec mého vydávání. Nicméně jsem zjistil, že za deset let se nic nezměnilo, tak možná dozrál čas se do něčeho podobného opět pustit a pro kapely něco udělat. Bez spolupráce těchto kapel to ale nepůjde, tak uvidíme.

Ty se věnuješ mimo muziku též třeba fotografování (holomac.com), a jak jsem si tak prohlížel Tvoji práci, tak musím smeknout. Řekni mi, máš teď kolem sebe jako fotograf hezčí holky, než kdyžs’ je jako kluk chtěl určitě zlákat na kytaru? :-)

Já mám ale daleko více fotek, než ty, co jsou na mé doméně. Některé najdeš v odkaze na http://pepaholomac.fotopatracka.cz/  (to jsou ty baby) nebo na stránkách naší kapely v odkaze Pepa na cestách (Indie, Nepál, Vietnam, Kambodža, Thajsko). Já chtěl fotit už dávno. Dává mně to daleko více svobody, než cokoliv jiného. V zaměstnání nebo i v kapele se musíš, ať chceš nebo nechceš, podřídit jistým pravidlům. Ve focení si můžeš dělat co chceš. Jak si rozhodnu, tak to je. Fotkou vyjádřím pouze svoje pocity, svoje nálady. Když složíš písničku, kapela ti to zaranžuje jinak, než jsi měl představu. Tam tu svobodu tak trochu ztrácíš. Já se rád podílím na aranži písní, které někdo složil, ale moji skladbu nenajdeš na žádné desce. Když nad tím tak přemýšlím, původ mé skladatelské absence bude asi někde v tomto. Focení, to je jiný způsob svobodné seberealizace. Když jsem začínal fotit, tak jako každý i já začal s krajinkami. V té době jsem se pochlubil kamarádce fotomodelce, že fotím krajinky a ona říká: „Pokud nefotíš baby, tak to je o ničem“. No, tak jsem to zkusil a zjistil, že fotit baby není zas tak špatné, dokonce mě to baví víc, než ty krajinky. Když vidím zajímavou ženu (tím nemyslím hezkou), tak už vidím obrazy, které by se daly světlem a stínem namalovat. Ale abych odpověděl na Tvoji otázku. Kytarou jsem dříve možná, jako každý kluk, ty holky lovil. Dnes už je kytarou, ani objektivem, nelovím. Jde mně opravdu více o to umění. A zda jsou ty holky hezčí? Všechny jsou hezké, záleží na úhlu pohledu. Některá je hezká uvnitř, jiná má hezký obal. Nebezpečné je, když je hezká tam i tam. To je pak focení za trest. Zásadně třeba nefotím svatby, jak by spousta mých známých chtělo. Udělal jsem jen jednou výjimku pro kamaráda, pod podmínkou, že budu mít svobodu v rozhodování co a jak nafotíme. Vznikly svatební fotky, nad kterými i ve fotolabu nevěřícně kroutili hlavou, že nic podobného nikdy neviděli. Novomanželé byli spokojeni. Nedávno jsem byl osloven Bobrem, abych mu nafotil kalendář. Souhlasil jsem opět pod podmínkou, že mi do toho nebude kecat. Tak uvidíme.

Kontrolní otázka před samotným závěrem:  jakou známku jsi míval ve škole z dějepisu? A jak Tě bavila výuka o Velké Moravě?

Nevím, co jsem měl z dějepisu, ale vzhledem k tomu, že jsem trojku nikdy neměl, tak maximálně za 2. Velká Morava mě celkem bavila, ale jestli myslíš, že mě to nějak ovlivnilo, když program vznikal, tak to ne. Já jsem se autorsky nepodílel, to spíše Slávek, Karel a Bobr. Jak jsem se už zmínil, můj přínos (s troškou do mlýna) byl spíše aranžérský. Tedy doufám, že to přínos byl.

Pepo, velice Ti děkuji jménem našeho webu METAL-LINE za rozhovor. Tady Dědek.

Odkazy:

Oficiální web - exargema.cz
Odkaz na recenzi - metalforever.info

exargema_foto_1.png

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

:-)

(Cethy, 13. 8. 2012 19:36)

Zase příjemné počteníčko díky moc Peťo :-)