Jdi na obsah Jdi na menu
 


28.04. 2012 - Rimortis, Eagleheart, Flowerwhile, Witch Hammer - Brno, Favál

Unylé hnáty, zmámené tváře,
vaří se – oběti - v sobotní páře.
Dávno má horečku teplota vzduchu,
tak chtěj se rozhýbat, chtěj trochu vzruchu!
Rockový rytíř ví, kam ten den mířit,
ach, on vždy vytuší, kde správný spirit!
I já to místečko tajemné znám:
cílem mé pouti jest – Favál, ten chrám...

Brána podsvětí, či snad přímo brána pekelná, se tentokrát neotevřela. Tedy jak pro koho... Novojičínská metal-power skupina PORTA INFERI (bandzone.cz/portainferi) sice na tradiční a již desátý  brněnský Power Metal Blast Fest nedorazila, ale pro jejího člena to možná peklo bylo: prej byl totiž – ctnostné metalové dámy prominou - na sračky, pardon, na sračku, kterou dostal. A ač jsem tedy původně chtěl nadávat, že začátek celé akce sklouzl o tři čtvrtě hodiny, v kontextu této diskrétní informace jsem si uvědomil, že jde vlastně o hovno...

Ano, v důsledku výpadku jedné kapely totiž nebylo kam spěchat.

První tak zahrál známý poděbradský speed-power-heavy metalový RIMORTIS (rimortis.cz), kterýžto název prosím neplést s „rigor mortis“ (posmrtná ztuhlost). Tihleti čtyři chlapíci totiž fakt ztuhlí nejsou, přičemž ovšem přemýšlím, zda nejsou mobilní až moc. Jednak se jim nejen od desky k desce ta sestava pořád trochu měni, a jednak basák Mrzena a kytarák Pokorný (zajímavá sóla) neustále měnili svoje pozice, skoro jako někteří naši politici zleva doprava a img_2338.jpgnaopak, do toho se jim na stejdži mihotal Hloucal, a jedinej, kdo jim to kazil, byl bicman Kozák, kterej se z místa prostě nehnul, furt trčel na fleku, nechápu proč :-). – Hmmm, nejstabilnější je asi Mrzena, kterýho ten Rimortis fakt asi nikdy neomrzí...Vašku - Omnia Vincit Amor, to je ten správný „klíč“, že? 

Kromě známých a prověřených flákot, který jsou fakt maso (např. Zvony fantazie, Černý kůň, Sedmý syn), nám kluci v Brně představili rovněž dvě novinky, a sice Útěk do nikam a Královna země II, z chystaného CD, jež má vyjít na podzim a mělo by se jmenovat Peklo, co říká si svět.
Já osobně – a nejen já -  jsem si vychutnal hitovku S.O.S., a všichni přítomní asi duet Hloucala a zpěvačky kapely Samhain Verči Stříbrné (sakra, ta baba, jak „stárne“, je čím dál víc sexy!) Rimortis II.

Rimortis v Brně hráli jako o život, a publikum, tvořící již v tuto dobu solidní kotel, řvalo jejich texty s pamětí tak přesnou, že jsem si v němém úžasu říkal: Ten metal má smysl. Mimochodem, Rimortis jako jediná skvadra onoho večera zpívala česky, což mi je velmi sympatické, a má ode mne díky tomu bodík navrch.

EAGLEHEART (eagleheart.eu) – bezesporu výjimeční brněnští powermetaloví kluci, kteří mi sice možná nikdy „nezapomenou“ moji recenzi na Dreamtherapy, ale jsou natolik nad věcí, že mne vždy slušně pozdraví, a dokonce se mnou i pokecají (Vojto, nejen Tobě dík) :-).  Tak, a teď už zase vážně...

Narozdíl od křtu zmiňovaného alba na tomtéž místě v listopadu 2011 byl v sobotu zvuk skvělý: kytarově hutný, syrový, ale přitom čistý, ba skoro křišťálový – hotová křišťálová noc, kdy to teda taky dost řinčelo. I díky tomu vyznívaly pecky z nového CD (Taste My Pain, Lost In The Dead End, Creator Of Time) úplně jinak než naposledy. A „naposledy“ fakt rozhodně nezněly, protože lidem simg_2350.jpge zkrátka líbí. 

Nicméně i přes tuto skutečnost sklízely dle mého skromného názoru největší ohlas starověké šlágry typu Falling, Into The Sky, Tears Of Rain anebo Moment Of Life.  Je to logické, panč starší songy si lidi líp pamatují, a tím pádem na ně i líp tancují. A že to byl na Favále fakt kurevskej tanec!

To nejlepší na závěr? Don’t Turn Your Head? Skladba složená údajně v podstatě jako „žert“? No, on Kunderův Žert se taky stal slavným. Eagleheart je už vlastně také slavný, akorát o tom ještě někteří metalisti ve světě nevědí, ale je jich čím dál tím míň, protože pochvalné recenze na aktuální CD, chodící z různých světových stran, svědčí o tom, že „Eagles“ mají v tomto smyslu našlápnuto zřejmě velice dobře.    

Jak celkově zhodnotit vystoupení jedné z našich aktuálně objektivně nejlepších metalových skupin? Koncert perfektní, skladby: každý si našel tu svou, zvuk super, takže srdce...samozřejmě stále bije.

A stejně jako na podzim 2011, při společném vystoupení EH a Flowerwhile, se i tuhle sobotu na Favále křtila jedna nová metalová deska, tentokrát však ne z produkce Eagleheart, ale další brněnské kapely, jejíž jméno jest:  

FLOWERWHILE (bandzone.cz/flowerwhile). Četa vedená zpěvákem a kytaristou Martinem Metalikou Kleknerem (ex-Eagleheart), je pro náš web objevem loňského roku. Upřímně se přiznám, že na Favál jsem šel především kvůli jejich novému CD No Jesus No Sprite („No Jesus, No Spirit, No Sprite!“), které mne strašně zajímalo stejně jako kapela samotná; na takovou bravurní kombinaci tvrdosti a nevtíravé melodiky v tuzemsku zas tak často nenatrefíte. 

Zatímco předchozí formace - Rimortis, Eagleheart - mají tu tvrdost a melodiku tak nějak propojenou dohromady (cosi jako ten nejpoctivější „gulášek“), Flowerwhile dokáží něco, co se jen tak nevidí – pardon, neslyšimg_2394.jpgí: dokáží tyto dva atributy organicky střídat, a přitom je navlékat jako korálky takovým způsobem, že tvoří brilantní náhrdelník, který chvíli studí až mrazí a chvíli Vás hřeje, chvíli oslepuje a za chvíli Vám naopak oči otvírá.  

Všechno tkví ve výborné koncepci nejenom dvou způsobů zpěvu: cholerický hlas Metalikův a „eunušský“ zpěv kytaristy Perryho, plus fantastická schopnost zapnout i vypnout, to všechno dělá z Flowerwhile formaci, jež má naději na úspěch.

A samozřejmě se nová deska i křtila: kmotry byli chlapci z EH, a neskončilo jenom u křtu. Zatímco při produkci Eagleheart se na pódiu zjevil René Perry David, tady na oplátku zněli Vojta Šimoník a Majkl Kůs.

Fláky z debutového alba jako Void In Sight (nesprávně jsem ho při posledním reportu překřtil na Voice Inside), I Shall Burn nebo Exodic byly doplněny těmi postaršími, typologicky kupříkladu My Story Is Your Life anebo Child Of Sorrow z MCD ...just for a while z roku 2008.

Poznámka: Překvapením před samotným setem FW pro mne bylo, když jsem u baru viděl, že hajtku nese Olsson. Ty vole, říkal jsem webmasterovi, s „Flowers“ bouchá Olsson??? (ex-Asgard, ex-Ascendancy). No je to tak. Zatímco debutovou desku nahrál Martin Šigut, křest odbouchal Olsson. A to jsem ještě vyslechl záchodový komentář dvou maníků, kdy první říkal: Ty jo, to je škoda, že už Marťas nebouchá, a ten druhej odvětil cosi jako: Nevadí, Olsson je taky skvělej bouchač. – No a tak to na Favále skvěle bouchlo! :-)

Jejda mane, co říct ke zpěvákovi a kytaristovi  Honzovi Šotkovskému a spol.? „Jeho“ zajímavou jablunkovskou smečku WITCH HAMMER (witchhammer.cz) si pamatuju z kuřimského festu 2008, kde zahrála výborně, výborně, výborně. Tehdy jsem ji přirovnal k Running Wild, což asi nebylo úplně od věci, protože když mrknete na stránkách kapely do Šotkovského profilu, hádejte, kterou skupinu má ze svých oblíbených uvedenu na prvním místě... nutno podotknout, žimg_2422.jpge kapela však snese žánrově měřítka třeba i s Iron Maiden (u Honzy jsou bronzoví).

Od té doby jsem Witch Hammer bohužel jaksi pustil ze zřetele, takže mi uniklo  jejich druhé album Zodiac (2009), z nějž na Favále sálaly střely jako Danger Zone anebo Fuck Me Baby Tonight, což by se dalo slušně přeložit asi jako hláška ze střídavé rodičovské výchovy „Fakt mi to dítě dnes večer vrať“ :-). 

Z Living On My Own by asi byl nadšen i Freddie Mercury, ale já jsem byl nadšen ze vzorku debutové desky v podobě Kill My Pain, a co jediné mne mrzelo, že Šotkovský a spol. asi „nerozuměl“ anglicky, totiž mému požadavku na závěrečné zahrání hitovky Give It Up z první desky. Nebo že bych už v neděli nad ránem tak mumlal???

Třebaže publikum se na Witch Hammer v důsledku pokročilé hodiny noční výrazně vylidnilo, nic to neměnilo na jejich velmi dobrém výkonu a na komplexní krásné atmošce celého desátého Power Metal Blastu.

Tudížto zkrátka a jednoduše platilo, co jistí dva jedinci řvali už pět hodin předtím, kdy rozprava mezi nimi probíhala asi tímto způsobem: první vyjádřil svůj názor stručným, leč výstižným souslovím „Hévy medl!“, a ten druhý s takto prezentovaným názorem zřejmě bez výhrad souhlasil, protože bez dlouhých cirátů odpovídal – „Hévy medl“...

Inu, velmi "tvrdý" sobotní dialog, že? :-)

Report / Rimortis, Eagleheart, Flowerwhile, Witch Hammer / sobota 28. dubna 2012, od 18.45 h. / Brno, Favál Music Circus

Dědek? – Zde! Foto: Míťas (vyjma Rimortis - Dědek).

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář