Jdi na obsah Jdi na menu
 


15.04. 2016 - Intolerance, Bastard, Citron - Bedřichovice nad Temží, ulice Jižní

ANDĚLSKÁ MUZIKA V KULISÁCH LONDÝNA

aneb

CITRON VOL. 2

Report / Citron, Bastard, Intolerance / pátek 15. dubna 2016, od 19.30 hodin / Bedřichovice nad Temží, ulice Jižní

Začalo to dobře – v podchodu u hlavního nádraží míjím na zemi červené trsátko. Pokračovalo to hůř - čekal jsem na svýho webmastera Míťase a na trolejbus, když si ke mně přisedla jedna starší cikánka, a že prej jestli si nechci vyslechnout svoje štěstí. Zavrtěl jsem hlavou, vědom si, že moje štěstí mne čeká v Bedřichovicích a že už jsem za něj zaplatil – koupí lístku v předprodeji. Hmm, Rómka bez křiku odkráčela a na Citrony evidentně nejela.

A to byla pak zase jízda, nejprve tedy trolejbusem do Šlapanic. A od té doby se nás s Míťasem neustále někdo ptal na cestu do Bedřichovic. Prvně již v onom trolejbusu mne jedna ze dvou blond sympaťand oslovila otázkou, jestli nevím, kde je ulice Jižní. No jelikož čtu text vstupenek celkem důkladně, tušil jsem oč běží a řekl, že v Bedřichovicích. Na doplňující otázku, jak se tam děvčata dostanou, jsem „zištně“ odpověděl, že mohou jít s námi.

Nicméně blondýnky daly nakonec přednost místnímu autobusovému spoji, zatímco my s Míťasem jsme se těšili na hezkou krátkou procházku podél chráněné přírodní stráně a nechráněné místní říčky. Minuli jsme šlapanický městský park, kde se odehrálo několik kultovních koncertů kapely Kern, a už u nás brzdilo první auto, z nějž se vyklubal fotograf Peťa Pospíšil s kamošem. Nabídku na svezení jsme s díky odmítli, poněvadž jsme se opravdu chtěli projít, ale každopádně ještě jednou zpětně Peťo díky moc!

Po pár metrech chůze brzdí další auto. „Chlapi, jsme tudy dobře do Bedřichovic?“ Byli dobře a my taky. Minuli jsme jednu „vysokohorskou“ chatu na prodej, Napoleonovu strategickou Žuráň, a právě jsme vkráčeli do útrob vesničky - která však tvoří administrativní součást města Šlapanice - když kolem nás projel autobus se img_5017.jpgjmenovanými blondýnkami. Rockový bože, takovej provoz tady nezažili snad od Kuvajtu napadení! ;-)

A nyní nastává příhodná chvíle vysvětlit onen první titulek tohoto reportu: na veřejném prostranství kolem místního kulturáku byla totiž v rámci projektu Bedřichovice nad Temží vytvořena atmosféra Londýna, a to jak červenou telefonní budkou, tak stejně zbarvenou zmenšeninou charakteristického londýnského double-deckeru, v němž mají děcka nejenom lavičky, ale taky skluzavku. Rád bych se byl býval sklouznul, ale mohl jsem se jít jenom klouzat, poněvadž předmětná skluzavka měla vskutku pouze dětské rozměry. A rozsednout svými proporcemi double-decker jsem si opravdu netroufal, nota bene když na všechno vzorně dohlížela šlapanická městská policie.

Agentura Pragokoncert budiž pochválena za skvělou organizaci a naprosto přesné začátky jednotlivých setů bez jakýchkoliv prodlev. Takže bylo-li napsáno, že brumovsko-bylnická INTOLERANCE začne hrát v 19.30, začala hrát fakt o půl osmé.

Zpočátku jsem byl z její hudební produkce poněkud rozpačitý, protože prezentovaná vlastní hard & heavy tvorba mi připadala poněkud „ošoupaná“, rozuměj omšelá až nezáživná, leč zhruba od druhé třetiny vystoupení se můj dojem počnul bleskurychle vylepšovat.

Všechno začalo dost vydařenou zonkou Bar Amerika, svěží melodicky i rytmicky, rockově nadýchanou jako značkovej Almette. Vřele doporučuji vyslechnout i na BZ profilu.

Podobně vesele působily i Nebeské narozeniny, za nimiž následoval Anděl, takže jsem se začal domnívat, že dnes bude zkrátka celý večer znít jenom „andělská“ muzika. Ale celkově je můj subjektivní pohled takový, že druhé dvě třetiny Intolerance byly výrazně lepší než ta první, začalo se mi to dost líbit a bylo proč. V sále panoval poměrně slušný a čitelný zvuk, který dával vyznít také věcičkám jako Láďa fanda, balada Láska má, Doktor, Nestřílejte závistí a smutkem anebo Motýli.

Pakliže byste chtěli o kapele Intolerance nějakou perličku, mám jich k dispozici hned několik. Za prvé: kluci sice od pohledu nejsou zrovna nejmladší, ale věřili byste, že datum vzniku formace se píše už číslicí 1978? To mi byly 3 roky, a pokud bych býval měl onoho pověstného kačera, tahal bych ho jistě minimáně za zobák. Dále - za totáče se o Intoleranci zmiňovala údajně dokonce Svobodná Evropa! A z poslední doby je zajímavostí určitě i to, že v době svého „výpadku“ z power metalových Eagleheart ve skupině působil jako kytarista Vojta Kai Šimoník.

A ohlasy publika? Přidám jeden za všechny, a sice formou citace z Fóra kapely – „Slavičan v Brně: Pánové, díky za skvělý zážitek. V Bedřichovicích (Šlapanicích) to nemělo chybu. 30 let jsem se chystal vyrazit zpátky dom, na Valašsko, hledat ztracené mládí a Vy jste přijeli raději za mnou do Brna. Tož to jsem si to svěle užil. Ještě jednou obrovský dík. Ať Vám to dohromady stále takto šlape.“

Coby druhá předkapela se nám představil havířovský kolektiv s úderným jménem BASTARD. A ani tihle chlapíci nejsou čerstvě vylíhlá šprťouchlata, naopak za sebou mají docela slušnou minulost, poněvadž působili již v letech 1993 – 1996.

Zpočátku nás zmátlo, že frontman vypadal na první pohled úplně stejně jako předešlý zpěvák Intolerance, leč bylo to jen prvotní zdání. Oni ti rockeři mají vůbec takový podobný rypáky, tak nějak všechny rockový. ;-)

Žánrově podobná záležitost jako ta předchozí, tedy hard & heavy s českými texty, žádná zbytečná angličtina, o čemž koneckonců vypovídají i samotné názvy jednotlivých prezentovaných písní, jako například Je to tvá vina, Poprvé, Věřím, Mám toho dost anebo Jsou dny.

img_5053.jpgZajímavostí kolem týhletý partičky je taky hned několik, počínaje historickými momentkami a personálním obsazením konče. Bastardi kupříkladu natočili v roce 1993 píseň na slavné cover-album 13 fláků od Kaťáků, a krátce po svém vzniku se tak ocitli v pomyslné sklenici plné smetany, vedle hudebních ikon jako Olympic, Alkehol, Plexis, Yo-Yo Band anebo Vilém Čok. V roce 1994 pak absolvovali turné jako předkapela tehdy už slavných Kabátů, přičemž zde je mimo jiné jedna další zajímavost, a sice že stejně jako oni mají Bastardi skladbu s názvem Spadla klec, která se v pátek v Bedřichovicích taktéž hrála.

Touto informací ovšem výčet překvapení nekončí. Po personální stránce je totiž sestava nabitá slavnými jmény. Zpěvákem není nikdo jiný než Láďa Tomis, který působil ve slavné karvinské Doze před pěveckou érou Romana Izzi Izaiáše, kytaru zase drtí bývalý člen Citronu Laďa Krečmer. A kdo že byl ten sympatický, skromně působící basák-levák napravo, s logem nezapomenutelných německých Bonfire na triku? No nikdo jiný než Jarek Jedlička alias Rockline, jak známo webmaster, resp. šéf fanklubu právě legendárního Citronu! No to jsou mi teda věci.

Předák kapely zaujal mj. svou komunikací s publikem ve smyslu tom, že jej úspěšně opakovaně vyzýval ke zvolání názvu kapely Bastard. Ta hrála stejně jako Intolerance pouze 40-minutový set, a nutno podotknout, že svůj vymezený čas přesně dodržela. No holt kluci jsou velice slušně vychovaní, žádní zasraní bastardi.

Což bylo dobře, protože i když kapela nehrála vůbec špatně (snad jen zvuk mohl být tentokrát zřetelnější), bylo jasné, že všichni přítomní se už těší na hlavní hvězdu šlapanického večera.

Potemnělý sál prořízly stříbrozlaté klikatice oslňujících blesků - samozřejmě z videoprojekce - z reproduktorů se začaly valit charakteristické tóny valašské přírody a na Radhošti, pardon v Bedřichovicích, počnul mručet Pán hor. Radegast.img_5073.jpg

„On zná slovanskou sílu – Radegast“, pěl Láďa Křížek jako zamlada, a za baterií bicích nástrojů DW, se dvěma metalovými šlapáky, se začínal potit Radim Pařízek. LP Radegast bylo citlivě špikováno vzorky z Plni energie, takže následovala kultovní Zahradní slavnost, na svou dobu s neuvěřitelně odvážným textem o protekci, korupci a podpultových trhácích, poté Schůzka s Radochem a následně majestátní vzpomínka na nebeského Standu Hranického, se symptomatickým názvem Vzpomínky.

A naopak vzpomínka Křížka na Křížka – megamrda roku 1987/88 - Zase dál! Tu svou košili prostě věčně slepenou máš, ať se píše rok 1988 nebo 2016. Potem a dřinou nekonečnou, jó to jo, jenomže v případě Citronu se jednoznačně ukazuje, že se ta dřina vyplatí.

V první části koncertu nám CITRON stihl představit ještě novinku z čerstvého EP Rebelie Vol. 2 – Supi se slétají, aby přesně po půlhodince od startu citronovského playlistu na pódium vtrhla zpěvačka Táňa Kauerová alias TANJA. Ehm, já teda fakt nevím, proč se jí pořád říká dračice. Draci se mně totiž vůbec nelíbí, zato Tanja se mi líbí stále moc. ;-)

Její ucelený blok sestával celkem ze 4 písní: oponu dámského zpěvu roztrhl otvírák Tanjina debutového alba, Živá voda, a když v textu zrovna zmiňovala, že má ráda Metallicu, na obrazovkách za ní se samozřejmě objevil Ulrich a spol. Videoprojekce byla vůbec dokonalá, postranní obrazovky se natáčely do různých úhlů, a buď jste mohli sledovat historické záběry se všemi mladými Citroňáky, včetně odpovídajících klipů, anebo přímý přenos záběrů ze stejdže, poněvadž veškeré pódiové dění snímala TV kamera z balkonu pro V.I.P.

Staré fláky byly prostřiženy novinkou z loňského EP Rebelie Vol. 1 Jsem posedlá, mne osobně velmi potěšila speedovka Pár přání, a „tři hudební mušketýři“ byli zakončeni hitovým vzorkem Nad hlavou létá rokenrol, s charakteristickým Tanjiným kroužením rukou nad hlavou, připomínajícím lehce cosi jako rockovou svatozář. Mimochodem,img_5093.jpg ohledně názvu této poslední skladby si prosím všimněte jedné pravopisné zajímavosti: původní verze obsahuje počeštělý výraz „rokenrol“, zatímco nová verze na EP Rebelie Vol. 2 operuje s anglickou variantou „rock’n’roll“.

Tanjin set byl perfektní, zpěv vynikající, o tom žádná, ale i přesto bych pro futuro doporučil lehkou obměnu při výběru písní, kdy namísto třeba Živé vody bych si velmi rád naživo vyslechl například melancholicky nadějné Dálky a návraty anebo magický přemagický ploužák Zadrž ten čas.

Netrvalo dlouho a Tanja byla na pódiu zpět, jako Kráska v úchvatně bělostné  sexy košilce, kterou si ještě smyslně natřásala, a Laďa Křížek jako Radegast. Ano, duet Kráska a Radegast. Nota bene slyšel jsem dobře? Preludovali jste vy kucíííi kytaroví to „intro“ o něco déle, protože Kráska s Radegastem na stejdž krapet nestíhali? ;-) Váš klid bych chtěl mít!   

Z nových songů, ať už těch loňských anebo letošních, zahrál Citron takřka všechno, neboť již zmíněné předchozí „Supy“ doplnil Písní ztracených i čerstvoučkým stejkem Na křídlech andělů. A pro změnu řízný Uragán, U – ra – gán, na videoprojekci  s proslulým černobílým, přiměřeně animovaným klipem ještě s celou starou kultovní sestavou formace zovoucí se Citron. Idea volná letí, kam se jen orel odváží!  

Speciálními součástkami citronovského soustrojí byly dva kytarové, resp. kytarovo-basové jam bloky, které příjemně instrumentálně osvěžily celou koncepci, a pěvci mohli dát svým hlasivkám alespoň chvíli v pokoji spočinout. Jeden takový jamový záznam z podzimního tour 2015 naleznete i na novém EP, kdy stál za pozornost jeho pokorný páteční křest, jehož se zhostili samotní dva hlavní aktéři Křížek s Pařízkem, jakož i symbolické odevzdání příznačného citrusového plodu Pařízkem Křížkovi, s pořadovým číslem 2338 (slyšel jsem dobře?!?), jež bylo označeno coby historické číslo Křížkova kolikátého vystoupení s kapelou. - To není možné! ;-) No každopádně hezký Radimův fór. Mimochodem, v této souvislosti, a především v souvislosti s našimi milými politiky mne napadlo, že na Citron by teda určitě nikdo rajčata ani vajíčka neházel... jedině ony citrony! ;-)

Tyto „technické“ události byly obepnuty šlágrem z LP Plni energie Rock, rock, rock, roky hrajem spolu, rok co rok hrajem rock. Rock, rock, rock, roky hrajem spolu, rock, rock, rock jenom rock. Bravurní náhled do neúprosného propadliště dějinného vývoje, neb v situaci, kdy nad hlavami účastníků bedřichovické akce svítil jeden mobil vedle druhého, působil obrat „spojení jen přes obálky“ vskutku mile archaicky.img_5083.jpg

Provozovatel zrekonstruovaného KD (rekonstrukce prý stála okolo 10 milonů korun, ale je pravda, že kulturák je spraven velmi sympaticky, působí čistě, příjemně a útulně) si zřejmě myslel, že koncert je už u konce, jinak si totiž nedovedu vysvětlit totální rozsvícení stropních zářivek v momentě, kdy ještě měly znít závěrečné přídavky.  

A také zněly, pročež stropní zářiče opět rychle pohasly, ježto co si budeme povídat, lásky bují zejména v noci. Kam jen jdou lásky mé, Tanja opět zpět, báječná historická klipovka z pera samotného Ládi Křížka, a když se Láďa s Tanjou o sebe zády opřeli podobně jako tehdy v tom klipu, člověk měl pocit, že ten čas se dá aspoň někdy fakt zadržet.

Ocelové město (někdy oficiálně uváděno také jako Ocelové srdce) se rozbušilo úplným závěrem takřka dvouhodinové citronovské show, a rozbušilo srdíčka snad všech přítomných heavy maniaků (sálu nechybělo moc, aby byl vyprodán). Jenom ten zvuk, který byl předtím slušný, se nám na závěrečnou zonku jaksi zahlušil, takže přítomný tón nebyl bohužel příliš ocelový, nicméně radost i tak přicházela!

Závěrečná autogramiáda podtrhla nejenom famózní muzikální výkon Citronu, ale též jeho geniálně a do posledního detailu zmáknutý marketing. Totálně promakaný merch, kdy k dispozici bylo úplně všechno, nač jste si vzpomněli, od placek a podpiskaret přes trika až po hromadu CD i DVD. Naprosto přesně zmáknutý časový harmonogram, přesný prakticky na minutu, žádné otravné prodlevy, navíc všude vylepeno a tudíž avízováno dopředu.

Žádné fronty na pivo, výtoč Radegastu superrychlá, odbavování zákazníků bez jediného problému. Debrecínskej párek dlouhej jak přirození strýčka z Konga s chlebem a hořčicí za korektních 30 kaček. Větrání sálu v pauzách mezi produkcí, pásky na rukou, takže jste mohli bez problémů ven a zpátky, šlapanická městská policie perfektně asistovala při organizaci celé akce, ne jak v Brně, že jezdí ukončovat koncerty kvůli hluku a podobně. Krásný baby z Loretty. Já jsem si opravdu celý večer užil, a třebaže jsem dost dlouho váhal, jestli mám jít na Citron nebo na Kryptor s Asgardem, rozhodně nelituju.

Píseň ztracených? - Po pátku mám pocit, že ještě nejsme tak úplně ztracení...

Text Dědek, foto Míťas.

intolerance.cz
bastard-band.cz
citron-group.cz
bedrichovicenadtemzi.cz

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Citron

(Alois, 20. 4. 2016 10:05)

No čas se určitě nezastavil,Křížek je tlustý a plešatý dědek,který chce akorát ještě vydělat peníze.

Re: Citron

(Deny, 20. 4. 2016 21:29)

Řekl závistivý Alois, kterého bych si docela rád prohlédl, jaký je to Delon a poslechl si jeho karůzovský zpěv :-D. Ano, Láďa již určitě není žádný fešák, ale pro každého, kdo nemá mozek jen na ozdobu, jako třeba vy pane, je podstatné to, že i po padesátce zpívá Láďa neuvěřitelně skvěle a stále strčí hravě do kapsy většinu našich ostatních i třeba o generaci mladších vokalistů ;-) .

Re: Re: Citron

(Alois, 21. 4. 2016 10:55)

Ty blbe a co bych mu měl závidět?že jezdí v teplácích zaprděnou dodávkou s Pařezem?Citron bohužel odešel s Panem Hranickým.

Re: Re: Re: Citron

(Roman Nový, 21. 4. 2016 12:03)

Křížek prý letos obnoví s bráškou Zombi Damiens. To bude jízda :-) Budou hrát po domovech důchodců za polévku a dva rohlíky.

Re: Re: Re: Citron

(Frantisek, 23. 4. 2016 11:24)

Lada je super a pan zpevak!Byl jsem na mnoha jeho koncertech a vzdy to bylo super!!! Jsem moravak byl na vojne v Lounech a setkal se tam s Ladou, psal se rok 1989.Dnes je stejnej, jeho vira v Boha a jak o ni mluvi je uzasna!Kdyby byl kazdej clovek takovej, tak je na svete mnohem lip!!!

Re: Re: Re: Re: Citron

(Zdenál, 23. 4. 2016 19:54)

Víc takových Křížků ? Jen to ne. Ale jako reklama na vepřovou konzervu dobrý .

Re: Re: Citron

(TOm, 24. 5. 2016 0:20)

A Deny Power Metal známý jako Mercedes Pičus nebo taky anální alpinista...

Re: Citron

(Jedla, 21. 4. 2016 6:34)

Na vesnickou zábavu dobrý. Jinak je to k zblití.

Re: Re: Citron

(Teplý, 24. 4. 2016 19:42)

Naopak, je to extraliga a leader české metalové scény!

Re: Re: Re: Citron

(Jedla, 25. 4. 2016 6:22)

Tak tak... Křížek je v extralize na 2.místě. Hned za Jardou Hypochondrem :)

Sóla

(Damien, 19. 4. 2016 18:38)

"... byly dva kytarové, resp. kytarovo-basové jam bloky, které příjemně instrumentálně osvěžily celou koncepci" ... no nevím jestli příjemně,spíše rušivě - pánové nejsou žádní kytarový virtuosové ,takže to působilo hodně rozpačitě a v konceptu koncertu zklamání ( i když za účelem odpočinku zbytku kapely) .Jinak koncert super,nostalgie v moderním hávu.