Jdi na obsah Jdi na menu
 


23.07. 2011 - Charlie The Bomber, SB band - Bistro U mlýna, Brno-Líšeň

BOMBER CHARLIE ŽIJE

aneb

MARIÁNSKÉ „ŠIKÁGOU“

Report / Charlie The Bomber, SB band / sobota 23. července 2011, od 17 hodin / Bistro U mlýna, Brno-Líšeň, Mariánské údolí

Seběhlo se to všechno tak rychle, že jsem z toho ještě teď perplex - takovou hektiku a spontaneitu jsem už dlouho nezažil. Tímto si tedy dovoluji poděkovat Lubošovi Beránkovi za ten mejl, který mi poslal, byť původně ohledně jiné věci. A tímto se současně omlouvám všem, kterým jsem díky tomu ultrarychlému spádu a kvůli svému pokaženému mobilu nezvládl zavolat, aby přišli taky (Milko, promiň).

Bistro U mlýna, kde se celá rocková taškařice konala, se nachází hned na kraji Mariánského údolí. Přijeli jsme s mým ctěným bratrem, šedou to eminencí brněnského kulturního podsvětí, cca o půl osmé a naštěstí jsme Charlieho neprošvihli. A jak se ukázalo později, tak na tom krajíčku Mariáňáku jsem měl...no na krajíčku.

Kromě hudebníků vystupujících byli na koncertě i muzikanti ten den nevystupující – například jakejsi českej Bruce Dickinson, Jarda Albert Kronek (viz fotografický důkaz). No aby ne, když s basákem Frantou Golišem Drápalem, členem to Charlieho, taky něco prožil – třeba v Kernu... Jak jsem se přímo od JAKa v Líšni dozvěděl (snad to mohu prozradit), Goliš má prý prsty i v starodávné pecce, nyní hrané Albandem, Jednou se vrátím. 

A fakt jsme v Líšni nebyli sami. Lidiček jako much (angličtinář by řekl dokonce very much), což bylo na jednu stranu krásné, ovšem ta šlajzna, kterou jsem v takřka strnulé frontě na pivo měl, tu bych teda nikomu nepřál - můj ctěný bratr to označil za socialistický šlendryán, nebo tak něco.

No možná se dostanu i k hudbě samotné. SB band (sbband.cz) mne překvapil vynikající instrumentální kvalitou a skvělým hlasem zpěváka, který velmi, ale opravdu velmi svým zabarvením připomínal legendu tuzimg_0846.jpgemského rocku Vladimíra Mišíka.  Kapela si toho asi je dobře vědoma,  protože Mišíkovy pecky teda rozhodně nevynechává – znělo například Byl jsem dobrej, anebo...inu, Sladké je žít. Hmm, chlapi, byli jste vskutku velice dobří. A propos, viděl jsem správně – seděl už teď za baterií bicích Luboš Beránek? Logiku spojenou s hostem Bomberem by to dávalo.

Nesmírně kvalitní tóny rockových coverů (anebo řečeno slovy kapely „starých bigbítových písniček“)  se majestátně rozléhaly Mariánským údolím a já byl fakt šťastnej, že tam jsem. Přibývaly songy, přibývalo pivo a přibývala radost. Akorát prdel bolela od tvrdé kulaté klády (proboha, nepíšu o ničem sprostém!), na které jsme seděli, protože jinde už místo prostě nebylo. 

A pak se to stalo. Na pódiu se zjevil génius českého blues rocku a hard rocku, Maestro Tom Jegr, obklopený kultovním baskytaristou Františkem Golišem Drápalem, bubeníkem Lubošem Beránkem a dokonce i čtvrtým členem sestavy, hostujícím foukacím Panem Harmonikářem (bohužel jsem přeslechl jeho jméno, takže se tímto velice omlouvám, ale pevně věřím, že mne tady někdo z Vás doplní). Chilližto na pódiu byla plná polovina legendární hard rockové skupiny DETTO (Jegr, Beránek).

Čímž se spustil mazec jak sviňa.

Skupina Charlie The Bomber (www.tomjegr.cz) vydala sice jedinou desku, v roce 1995 Jenom půl, nazvanou podle famózního dobového rádiového hitu, ale lidi na ni dodnes nezapomněli (např. v prodejně FT Records na Kapucínském náměstí, kde aktuálně dostanete CD Toma Jegra Jukebox 2010, mi pan prodavač říkal, že se po ní lidi furt ptají – sapristi, Tome, tak mne napadá, nezůstaly ještě nějaké originálky? No, myslím že ne).

Jak správně poznamenal můj ctěný bratr, obrovský obdiv zaslouží tihle muzikanti, kteří se sejdou prakticky ze dne na den a ty geniální pecky z placu dají! Uf. Pánové, bravo. A můžete stokrát říkat, kolik jste tam udělali chyb, včera to bylo v Líšni geniální a bezvadné, a na tom si trvám!

Přiznám se – jelikož jsem Charlieho „objevil“ teprve nedávno – že názvy jednotlivých skladeb neznám ještě úplně dobře nazpaměť, ale bombastické či spíše bomberimg_0898.jpgské pecky jako Chicago, Jenom půl či přídavkové Ostrovy musely rozžehnout tu nejkrásnější dušičku u každého přítomného jedince.  To byla oslava blues, to byla oslava rocku, to byla prostě oslava roku.
 

Sílu stěžejního šlágru Charlieho Jenom půl dokumentuje i skutečnost, že když se zeleným údolím rozlehly jeho první tóny, my všichni přátelé jsme přestali diskutovat a doslova s němým úžasem sledovali tu „kapačku z žíly do žil“ a „vkladní knížku s heslem NIC“ (opravdu fantastický text). No byl jsem hotovej celej.

Koncert - s kvalitním zvukem - měl takový zábavový, pardon zábavný charakter, protože hudební produkci přetínaly různé soutěže, jako například pití piva na ex nebo skočná v bramborových pytlích. Můj ctěný bratr mne sice přemlouval, ať se zúčastním toho pití piva (do pytle mne naštěstí nenutil, protože tušil, že bych se při své gramáži nejspíš zabil), ale já jsem raději zůstal u své soukromé, výrazně pozvolnější (?) konzumace. Mimochodem, líšeňské pivečko mi zachutnalo natolik, že při následném vystupování z autobusu jsem díky přehlédnutí schodu vystřihl takové salto, že by se za ně nestyděl určitě ani kaskadér Zdeněk Srstka; salto mortale to však naštěstí nebylo.

A aby byla dokumentace celé akce úplná, nemohu nezmínit událost, kterou jsem dodnes pořádně nepochopil. Jak si tak hezky fotím před pódiem, přistoupí ke mně kořínek a že prý by si jeho sestra se mnou chtěla zatancovat. S ohledem na své proporce typicky připomínající vzhled Brada Pitta jsem sice pojal jakési podezření, ale jelikož děvče bylo vskutku nádherné, nedalo se odmítnout. Pusu na uvítanou mi sice odmítla ona (pravda, moc se tomu nedivím, ha ha), ale zatančili jsme si fakt moc hezky – byl to tanec! Děkuji. Poněvadž dotyčný človíček, který to celé zinicioval, celý průběh události fotograficky dokumentoval, budu teď jenom sledovat, kdy a kde se objeví příslušné kompromitující fotografie anebo kdy a od koho dostanu přes hubu. :-)

Do oné slečny jsem se sice zamilovat nestihl, ale do hudby Toma Jegra ano. Včera to bylo s Tomem už naše několikáté společné „rande“, a musím upřímně říct, že si začínám být jistjednou věcí:

Že Tom Jegr je láska na celý život. 

Tady Dědek (nezaměňovat prosím s panem Kincem).

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Reakce

(Taky Dědek :-), 22. 12. 2011 18:09)

Omlouvám se za pozdní reakci - ano, vystoupení v Mariánském údolí představuje nezapomenutelný zážitek, a jsem šťastnej, že to vzalo takový rychlý spád. Nové CD Charlieho "Šťastný dny přijdou" mi tady právě dohrálo. V Semilasse jsem sice nebyl, ale moc se těším na koncerty Jegra a spol. v budoucnu. Děkujeme moc za reakci a za odkaz na recenzi, myslím, že to lupneme přímo do Aktualit, kde už máme info o prodeji nového CD. Ještě jednou díky moc, Dědku! :-)

Byli jsme u toho

(dědek , 11. 12. 2011 23:31)

Jsem strašně rád,že jsme byli u toho viď dědku kdy si kluci zahráli jen tak pro radost a nakoplo je to tak ,že vydali desku !! Ano mariánské údolí a malý amfiteátr byl svědkem znovuzrození Čárlíků. Těšíme se na bigbítové léto 2012 kdy si s nima zahrajeme. V Semilasse byli úžasní.

Ladin"dědek"Kinc - SB band nezaměňovat s panem Petrem . . .

Re: Byli jsme u toho

(dědek, 11. 12. 2011 23:33)

Recenze Petra Graciase :http://brnensky.denik.cz/kultura_region/charlie-the-bomber-maji-smysl-pro-detail-a.html

Lákavé

(Žaba, 31. 7. 2011 20:39)

Tak konečně se pomaličku prokousávám všemi novými příspěvky po chvilkové pauzičce...Při čtení tohoto reportu je mi fakticky líto, že jsem u toho též nebyla.Snad se příště poštěstí a budu mít tu čest poznat Dědkovu novou lásku :-) Díky za fajn počteníčko

Opět díky

(Dědek, 30. 7. 2011 10:24)

Cethy: DĚKUJEME. Co více mohu právě Tobě napsat za neutuchající dlouhodobou a fantastickou podporu? Aleš: I Tobě velké díky za chválu, která nám samozřejmě dělá dobře :-). Jak správně píšeš, největší chválu zaslouží muzikanti. I já doufám, že tento večírek nebyl poslední. Tady Dědek.

Budoucnost

(Aleš, 29. 7. 2011 9:54)

Děkuji autorovi za pěkný report a také za profil Detta. Na akci jsem byl, sice sám, přesto moc pěkný večer. Jenom chci dodat, doufám že to nebyl od Charlie The Bomber jenom takový příležitostný dýchánek, ale předzvěst dalšího úspěšného fungování kapely. Byl bych tomu moc rád.

:-)

(Cethy, 28. 7. 2011 9:02)

Příště napiš sms, co je pro jiného málo času, pro jiného může být dostatek :-) Report je super, musela to být fajn akce :-)

Poděkování

(Dědek, 27. 7. 2011 0:57)

Před chvílí jsem se vrátil z vydařeného koncertu Druhé trávy, a chtěl bych Vám všem moc poděkovat: Milce za pochopení, SB bandu za pozvání a Radce za doplnění jména - bez toho by report nebyl úplný. A všem Vám za krásné příspěvky, které nám s Mitasem dávají chuť do další práce.Děkujem děkujem moc. Tady Dědek.

PAN harmonikář

(Radus, 25. 7. 2011 21:56)

Ano, můžu doplnit jeho jméno a potvrdit, že jsme byli jeho výkonem nesmírně příjemně překvapení a nadšení. Teodor Neuman, po sobotě s klidným svědomím doplňuji, Mistr hry na foukací harmoniku. Výborná akce. Tady Radka

Škoda

(Dědek(Kinc)SB band, 25. 7. 2011 14:27)

Dědku škoda,že nebylo více času si pokecat, ale pěkně si to popsal a doufám,že na výroční koncert 10 let SB bandu Tě přivítáme s patřičnými ovacemi. Pošlu Ti VIPku.

Zdraví taky Dědek Dědka

Omluva se přijímá

(Milka, 25. 7. 2011 12:33)

Tak tohle máš teda u mě schovaný,ale omluva se přijímá !! Taková důležitá akce a já se to dozvím až po...... :-( No nic, budu spoléhat na tvůj charakter a doufám, že pokud se něco takového ještě někde bude dít,tak už na mě nezapomeneš. Mobil i mail máš :-) Díky moc za report - jsem ráda,že naše lásky jsou společné. A nebuď smutný z toho,že si se nestihnul zamilovat do té slečny.Určitě už bys nezvládnul psát takové super reporty - to víš, láska je sviňa a člověk pak nic rozumného kloudně nestíhá.A zdá se mi, že poslední dobou seš na roztrhání.