Jdi na obsah Jdi na menu
 


Recenze CD Arakainu Restart

29. 3. 2009
JAK SE PLUJE METALOVÝ MARATÓN

aneb

2009: DOBYTÍ RÁJE

ObrazekRok vydání: 2009
Edice: CD

Vrcholy CD: Skrytá kamera, Osudnej den, 1492: Dobytí ráje, Postavy z obrazů, Maraton, Lámou, Paganini, Hvězda, Vzít čas na splátky, Pojď dál
Propadáky CD: žádné
Zajímavosti CD: nosič obsahuje bonus - cover Lucie Bílé Maraton / na albu není žádná skladba od zpěváka Honzy Toužimského / naopak je zde jedna skladba ještě s Kolářovým textem / Jiří Urban v bookletu děkuje Martinu Sarvašovi (legendárnímu textaři Tublatanky?)

Hodnocení CD: 99 %

Takže, jak začít? Nejkontroverznější deska Arakainu v dějinách vůbec? Návrat k thrash metalovým kořenům, třebas po vzoru Metalliky? A současně "á la brichtovské" brouzdání v popových hladinách? Pravda je podle mého názoru všechno.

Snad nikdy se názory na album Arakainu u fanoušků nelišily tolik jako v případě Restartu, stačí se podívat na oficiální web arakain.eu, kde příspěvky oscilují v megaškále super / průser.

Už to je však dost dobrý důvod mít tuhle skoro sedmdesátiminutovou placku doma a vědět, o čem se mluví. Protože o téhle desce se mluví fakt hodně.   

Vždycky jsem si myslel, že k dobré představě o desce jsou zapotřebí alespoň tři soustředěné poslechy. V případě tohoto alba Arakainu je jich však potřeba tak asi 10 - 20, a možná lépe padesát. A v tom je zřejmě ten zakopaný pes, proč řada fanoušků vyjádřila názor, že ta deska je slabá - pravděpodobně to totiž psali po oněch třech posleších, po kterých jsem měl tentýž pocit, totiž pocit jistého zklamání (kdybych psal recenzi tehdy, dal bych reálně tak cca 60 %). Jenomže s každou další rotací tohoto kotoučku v mém přehrávači jsem dospíval k závěru, že těch výborných skladeb je čím dál víc, začalo mne to do sebe vtahovat, a když si to pouštím, nechce mne to pustit. Proto mi také tak dlouho trvalo, než jsem se odvážil tuhle recenzi vůbec napsat, a těch poslechů mám za sebou nepočítaně. (To jsem se moc hezky vymluvil.)
Zřejmě nejlepším flákem placky je Skrytá kamera, se skutečně monumentálním, famózním melodickým nápadem v refrénu, výborně nadupaným thrashovým zbytkem  a podařeným textem, kde i termín "skrytá kamera" není myšlen doslova, ale s chytrou nadsázkou a mnohem větším dopadem ("šanci nemáš utéct od lidí").

Arakainu to vždycky dost dobře kytarově "šlapalo", po rytmické stránce svých skladeb představuje spolehlivý standard, prostě vypalovačky mu vždycky šly fajne (viz vítací Pojď dál). Je sice spousta kapel, i méně známých, které "šlapou" ještě lépe, ale Arakain si své nejthrashovější období odbyl v minulosti a dneska je už v podstatě jakýmsi metalovým profesorem, takže buďme v tomto směru shovívaví; padesátiletý atlet taky nebude běhat tak rychle jako dvacetiletý.

Nicméně k thrashovým riffům se na této desce lehce vrací, což je dobře, neboť svižnými kytarovými jízdami dostává album grády připomínající staré dobré "arakainí" časy přelomu 80. a 90 let.

Arakainu taky vždycky seděly ploužáky. Bylo Vám líto, že na předchozím Labyrintu žádný nebyl? Tady si to vynahradíte (silnou trojkou Osudnej den, Vzít čas na splátky nebo Hvězda). Např. Osudnej den představuje úžasnou rockovou baladu, lehce koketující s popem, ale jak víme, muzika se nedělí na tvrdou a měkkou, ba dokonce se podle mne nedělí ani na dobrou nebo špatnou, ale jen na tu, která se někomu líbí a někomu ne. A tahle pecka se mi fakt líbí moc: opět geniální refrén, zvláštní napětí ve slokách, zajímavý text...

Podobně kvalitní jsou další kusy: mysteriózní, hymnickým chórem dobarvené Dobytí ráje, Postavy z obrazů, v nichž se refrén valí jak protržená hráz (včetně úchvatného jazykolamu "rázem v zem sem zkameněl", a všimněte si prosím též geniálně vymyšlené kytary v pozadí), dynamická Hvězda, která se dobře vypořádala s kombinací kytarových vybrnkávaček a kil, rozskotačená hitovka Paganini, posmutnělá balada Vzít čas na splátky anebo vynikajicí cover skladby Lucie Bílé Maraton, s nímž se Arakain poprvé ne zase tak dávno představil v pořadu Souboj hitů České televize.

Ohledně textů jsem již cosi naznačil, a celkově? Jsou po obsahové stránce překvapivě dobré. Z těch opravdu podařených - a mnohdy dost vtipných - jmenujme Skrytou kameru: "S ní už nejsi...(sám)", "na soukromí nárok nemáš / to demokrat dobře zná", píseň Paganini ("Místo fíglů za pár kaček / praštil jsem ho bez vytáček") nebo 1492: Dobytí ráje, která je takřka vzorkem prvotřídní poezie, stejně jako slova Vzít čas na splátky.

Jediné, co bych textům krapet vytknul, je z formálního pohledu jistá řemeslná nezručnost, konkr. občasné nerespektování přízvučných a nepřízvučných slabik, s kterým už nic neudělal ani zpěvák Honza Toužimský, a mně osobně z toho chvilkami brní uši (viz v Pojď dál: "najednou sám / niKÝM nepozván", Prázdno v hlavě: "být zas jak dávno neANdrtálcem", Kam bůh se dívá: "oči přiVÍrá", Právo máš: "smích rolNIček" atd). Tímto nedostatkem naopak netrpí Kolářův text Zabiják v nás.

Na albu mi tak po hudební i textové stránce připadají v tuto chvíli relativně méně výrazné jen dvě písně, a to Prázdno v hlavě (nepřipomíná Vám zejména melodickou linkou refrénu slabší odvar Démona z CD Labyrint?) a Právo máš; je ovšem možné, že již za pár dnů tomu bude jinak. Rovněž občasné zbytečné protahování stopáže nekonečným omíláním refrénu skladbám příliš neprospívá. A když jsem zmínil Prázdno v hlavě, tak s těmi touhami po neandrtálcích hoši pozor! Myslím, že s takovýmhle "kraválem" Vás za ně mnoho důchodců považuje i dnes... :-)     

Co říci k instrumentálním výkonům? Že jsou "arakoši" sestaveni z excelentních muzikantů, o tom asi není sporu. Kytary Jirky Urbana a Mirka Macha jezdí parádně, že je Kub dobrej basák, víme všichni, Honza Toužimský zpívá perfektně, navíc má dar, nádherné zabarvení hlasu, které k téhle muzice prostě sedne jako ulitý. Jenom se mi zdá, že své hlasové možnosti ne desce nevyužil zcela naplno, jeho hlas je někdy zbytečně uhlazený, uvítal bych ho vypjatější, např. tak jak lehce hystericky, a ve dvou polohách, zpívá fakt grandiózně Skrytou kameru, stejně jako se báječně "dopálil" v refrénu Maratonu. Taktéž Lukáš Doxa Doksanský je skvělý bubeník, určitě hlavně po technické stránce, avšak přiznám se, že jeho bicí bych přivítal trochu invenčnější, mám dojem, že hraje příliš "profesorsky" (je otázka, zda si to jako profesor nemůže dovolit...:-), bez větších fórků, které však bicí baterie nesporně umožňuje; já zejména miluju širší využíváni virblu - to je démonický Pan Buben - tak jak to Doxa předvádí např. ve svých excelentních partech v Pojď dál. Zase na druhou stranu, dá se to říct i jinak: že zbytečně neexhibuje a vše podřizuje celku...

Zvuk alba je vynikající, s tímhle Arakain nikdy neměl moc problémy. Díky němu vyznívají perfektně jak ploužáky, tak vypalovačky, brnkačky i jízdy, tady nemůžu nic vytknout. Taktéž obal (booklet) nepostrádá myšlenku, a abych to krapet odlehčil, moc krásně voní! Přičichněte! :-)

Resumé? Když to všechno podtrhnu a sečtu, vychází mi, že tato deska je jednoznačně velmi výrazně nadprůměrná (blíže viz níže:- ) a datum jejího vydání pro Arakain určitě osudným dnem nebude. Arakain je na české metalové scéně už nějaký ten pátek a ví, jak se má běhat metalový maratón. A možná právě slovo Maraton je pro tuhle desku symptomatické, protože abyste opravdu poznali její pravou šťávu a chuť, musíte se k tomu propracovat - jak již naznačeno - doslova maratonem poslechů.

Tak si pořiďme nějaký ten čas, třeba i na splátky, a pojďme na to. Výsledkem budiž poznání, že nad Restartem lámat hůl rozhodně netřeba.

Ba naopak. Podle mne je to přelomová deska novodobých Áček.

Dědek.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Špatný zvuk

(TiS., 11. 8. 2009 15:35)

No, hudebně velmi dobrá deska, možná nejlepší z těch novodobých (bez AB), ale po zvukové stránce dost běs. CD jako nosič je dost zmršené, je zde docela brutálně na úkor hlasitosti osekaná sinusoida (přebuzené), což se projevuje zejména na mizerně znějícím kopáku, žádné basy, a dynamika v hajzlu. Investovat do tohoto alba vřele nedoporučuji. Doporučuji to celé prohnat třeba přes iZotope RX (declipper), pak to zní celkem slušně, ale jak jsem psal, kvůli zmršenému masteringu nedoporučuji kupovat, leda ve výprodeji...

Přelomová deska?

(mart.in, 2. 4. 2009 5:27)

Jak jsi psal na začátku - je potřeba 50 poslechů a pak hodnotit, tak nevím. Mám jí asi 3 týdny a celou jsem jí slyšel asi 5x. Říkám si, sakra co se děje, nová deska Arakainu a já se musím nutit si jí pouštět. Na to nejsem zvyklý a dost mě to zaráží. Jistý zklamání nastalo v okamžiku prvního poslechu. Arakain se rozplýval nad novou deskou Metallici, že je dobře, že se vrátili ke kořenům a pak poslouchám tohle. Naprosto mě znechutil song "Osudnej den", který se podle mě hodí jako hudba k seriálu a spousta dalších pomalých věcí, ktarý dělaji z Arakainu rockovou kapelu, hrající pomalý vnucující melodický věci na zábavách. Deska si najde svoje příznivce, ale já mezi nimi "zatím" rozhodně nebudu. Bohužel.
A jestli je to přelom, tak Apage Arakain.