Jdi na obsah Jdi na menu
 


Recenze CD ABBandu Deratizer

18. 7. 2009
TROCHU ZVLÁŠTNÍ DESKA?
aneb
MOTÖRHEADOVSKÁ VŮNĚ ABBANDU?

ObrazekRok vydání: 2009

Edice: CD

Vrcholy CD: skladby Deratizer, Večerní utkání, Česká zem, Píseň pro bílou hůl, Zrcadla mají paměť, Jsi trochu zvláštní, No madam + zvuk

Propadáky CD: žádné

Zajímavosti CD: vyšlo nejprve jako trafikové CD bez bookletu, klasické krabičkové CD s bookletem má vyjít v červenci / na albu se nijak neúčastnil člen ABBandu Petr Roškaňuk / bubeník Lukáš Pavlík se autorsky podílí na 5 skladbách

Hodnocení CD: 84 %

Kdysi, v "době krátkodobého" projektu GRIZZLY, Brichta údajně prohlásil, že by chtěl hrát muziku jako Motorhead. Tehdy mu to údajně spoluhráči zavrhli s tím, že je to moc jednoduchá záležitost. Dnes, s deskou Deratizer, je svému záměru zdá se opět o kousek blíž.

O téhle placce se píše, že prý je Brichtova nejtvrdší právě od dob Grizzlyho. Myslím si, že kdo tohle napsal, nechal se zmást fantastickým zvukem. Ten zní opravdu velmi tvrdě, nicméně hudba samotná není co do tvrdosti pro Brichtu nijak výjimečná. Aleš tenhle bigbít produkuje celkem tradičně, tahle deska rozhodně není tvrdší než třeba Divadlo snů, a Nech si to projít hlavou ji v tvrdosti některými svými pasážemi dokonce předčí.

Tak říkajíc "programově" je toto CD ovšem trochu zvláštní, protože je abnormálně politické, resp. anti-politické. Politickými tématy se Brichta zabývá či se jich aspoň dotýká přinejmenším hned v 5 skladbách ze 14 (Deratizer, Česká zem, Píseň pro bílou hůl, Zrcadla mají paměť a Gorila), což svědčí o jeho zdravé nasranosti ze současného vnitropolitického vývoje v "zemi české".

Zatímco v titulním Deratizerovi vypovídá přiléhavým působem o potřebě ozdravění společnosti (kdo tuto píseň nesmyslně pochopil jako rasistickou, měl by si především pořádně zopakovat definici rasismu). Naživo by tato věc byla dobrá myslím jako duet s Lucií Bílou, která tak zhruba patnáct let zpátky v hlavním televizním vysílacím čase pronesla vtip: "Víte, proč cikání nemůžou jet Závod míru? - Protože byste si poznali svoje kola.". Národ se tehdy zasmál a nikdo to neřešil. Dneska je Brichta za svůj nikoli rasistický, ale pouze  "statistický" verš "Na ulici kradou cikáni kola" málem na prynýři, což vypovídá o potřebě ozdravění společnosti ve svém důsledku mohem víc než text Deratizera.    

Oproti tomu Česká zem je na aktuální téma Evropské unie a tzv. lisabonské smlouvy a všimněte si, jak se Brichta coby ateista vypořádal s tím, aby jeho refrén nezněl tradičně "Pane zachovej nám", ale "nežádoucí" slovo "Pane" nahradil slovem "věčně". Inu, více než třicet let textování dělá své... Jinak tím "Panem" by samozřejmě nebyl asi nikdo jiný než Václav Klaus.

Ano, Brichta zahodil rockovou poezii - výjimkou jsou snad vstupní textové party Vůně ženy - pro něj tak typickou na přelomu 80. a 90. let (viz Šeherezád, 311. peruť, Amadeus, Zlá křídla osamění nebo Zapomeň). Jeho texty dnes představují spíše řízné slogany transparentů použitelných na rozličných manifestacích či obdobných fórech, ať už - jak naznačeno - politických (viz nádherný obrat z písničky na obecně vděčné gorilí téma "Gorila / nedělá debila / u voleb nebyla"),  sexuologických ("vůle nezmůže nic / schovanej u popelnic" - Voyer) anebo třeba důchodcovských (Prej jsem starej aneb "ležet u vody a pěstovat jahody" - musíte si ale plasticky představit, jak Brichta sází jahodníky...).

Nicméně ačkoli Brichta mění způsob vyprávění, rozhodně - a to je důležité - neztrácí humor. Dokonce si troufnu tvrdit, že toto CD je textově nejvtipnější ze všech Brichtových alb. Budete-li pozorně poslouchat, budete se často bavit, poněvadž i přes evidentně přítomnou rozhořčenost textaři nadhled rozhodně nechybí. Navíc nevynechává ani nepolitická témata typu "ženský" (Vůně ženy, No madam anebo grandiózně sarkastická Jsi trochu zvláštní), chlast (zřejmě nejslabší věc Žáby, či naopak vtipná glosa ohledně švestkových sadů v České zemi) anebo třeba jakési volné pokračování konzumního tématu z Kolonie termitů na Black Jackovi (Supi).

Jedním z nejlepších textů na desce je však zřejmě Večerní utkání, podařená studie nejen o tom, jak se osudovým okamžikem může zhroutit vrcholná hokejová kariéra, ale hlavně jak se kterýmkoli osudovým okamžikem může zhroutit jakýkoliv slibně se vyvíjející život každého z nás. A velmi vydařený je rovněž pocit zbitého nevidomého chlapce (možná romského) v Písni pro bílou hůl. Brichta tak dokazuje, že i když má smysl pro humor, dokáže kterékoli téma zpracovat naprosto vážným způsobem.    

Divíte se, proč tak podrobně rozebírám textovou složku, aniž bych se ještě pořádně dotkl muziky? Důvod je prostý. Texty mi připadají i přes veškeré možné výhrady lepší než muzika, podle mne úroveň desky dost zachraňují. Ne že by hudební složka byla vyloženě špatná, to u ABBandu nehrozí asi nikdy, ale chybí mi zde výraznější nápady, větší hity, prostě něco, co by mne muzikálně posadilo na prdel anebo mne z ní naopak pořádně zvedlo.

Skladbami s nejkvalitnější hudební složkou jsou podle mého názoru Vlčova Píseň pro bílou hůl,  Knoppova a Pavlíkova No madam, Pavlíkova Jsi trochu zvláštní, Knoppova Zrcadla mají paměť a potom také opravdu skvostné baladické motivy ve Vůni ženy, které by si zasloužily rozpracování v celou skladbu, protože ty plné kytarové nástupy tentokrát vykonaly službu spíše medvědí, jelikož všechno pokazily.

Zbytek je častokrát tak trošku "motorheadovský" balast (nic proti legendě, ale mne osobně od Motorhead nebaví více než tři písničky po sobě). Komu se naopak Motorhead líbí, bude možná touto deskou nadšen podstatně více než já.

Deska je zabalená v originálním a dobrém, velkém podlouhlém obalu, který má pokračování "deratizačního příběhu" i na druhé straně, kdy vysmátý komiksový hlodavec jasně prokazuje svoje nadšení nad skutečností tou, že deratizační opatření tentokrát nebylo určeno jemu... :-)

V recenzi na předchozí počin Nech si to projít hlavou jsem napsal cosi jako že příští deskou ABBand možná všechno rozstřelí. Jenomže ona je to teď tak trošku střelba do vlastních řad.

Nicméně pravdou zůstává, že tahle deska se stane navěky výjimečnou minimálně svým politicko-sociologickým zaměřením (možná teprve čas docení důležitost její výpovědi), a hlavně platí, že jádro ABBandu je stále velmi zdravé.

Ano, jádro je zdravé. To jenom kdesi ve sklepě stavební konstrukce zvané ABBand jsou přítomny jakési závadné organismy...

...no ale tady by snad mohl pomoci nějaký šikovný deratizer, ne?  :-)

Zdraví Dědek.

Poznámka: V době psaní recenze jsem o nesmyslném prověřování trestní odpovědnosti neměl ještě ani ponětí.

P.S.: Kontrolní otázka: Víte, kdo byl Pavka Korčagin? :-)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

....

(kren, 29. 7. 2010 7:44)

žeprej jsem starej :))))

Ahoj!

(Dědek, 24. 8. 2009 20:51)

Díky moc za kladný ohlas. Ohledně Pavky Korčagina jsem i přes určité dosavadní info radši trochu ověřoval, abych nenapsal úplnej blábol, a doporučuju třeba tohle:
http://www.csfd.cz, napravo zadej Pavel Korčagin a je to! :-)
Ještě jednou díky, zdraví Dědek.

Ahoj

(VLk, 22. 8. 2009 12:10)

Díky za supr recenzi..! Nevím kdo byl Pavka Korčagin, jsem línej si to vygooglovat..nicméně mě to zajímá..(, Mě osobně nejvíc se líbí píseň Zrcadla mají paměť..