Jdi na obsah Jdi na menu
 


09.07. 2011 - Kronek Alband - Dolní Kounice, zámecký amfiteátr

ALBAND V DOLNÍCH KOUNICÍCH

aneb

ZÁMECKÉ CHLAMYDIE 

Report / Kronek Alband / sobota 9. července 2011, od 20 h. / Dolní Kounice, zámecký amfiteátr

Motto: Chlamydiové infekce vyvolávají u člověka kromě pohlavní choroby (chlamydióza) také plicní onemocnění. Původcem je Chlamydia pneumoniae.

V sobotu 14. května 2011 v Dolních Kounicích chyběl. Vynahradil si to o trochu později, v sobotu 9. července 2011. Bývalý zpěvák skupiny Kern a současný frontman kapely Alband nám v pitoreskním prostředí dolnokounického zámeckého amfiteátru předestřel to nejlepší ze své aktuální duše.

Po cestě, kdy jsme minuli Titanic, tedy jen plakát na nedávnou akci v Rajhradě, jsme se Shaumal vystoupili z auta a objal nás hrad. Respektive zámek (říká se tomu zámek, ale původně to byl prý hrad určený k ochraně kláštera). Fascinující přírodní scenérie dávala za sobotního večera tušit mimořádný zážitek, a tak se také stalo: zažil jsem určitě jeden z nejlepších koncertů Albandu na světě.

Přišli jsme cca o hodinu dříve, kdy areál zel ještě takřka prázdnotou. Kromě hradních zdí mu dominoval též „mikrobus Albandu s roztaženými křídly“, alias otevřenými zadními dveřmi (viz foto). Měli jsme sice trochu strach, kolik lidí v líném horkoletním večeru vlastně přijde, ale tyto obavy se ukázaly lichými. Koncert byl nakonec plný, a kromě laviček se sedělo i přímo na mezích. Sice žádný megafest, ale velice solidní návštěva pro akustickou akci tohoto typu. (Ve vzpomínkách mi to připomnělo vydařený koncert Kernu z doby Síly zvyku na kuřimském zámečku někdy okolo roku 2002; proboha, to už je skoro deset let a já to vidím jako včera.)   

img_0799.jpgAkustické těleso tentokrát sice postrádalo klávesistu Zbyňka Petrželu, ale naopak nechyběla o mnoho krásnější akordeonistka Klára Šmahelová, která – ač člensky docela čerstvoučká - už tak nějak do Albandu prostě patří. Koneckonců, dle oficiálních encyklopedických definic je Alband volné sdružení muzikantů...a muzikantek.

Zbylé železné jádro pochopitelně nechybělo: „vinný“ gerój „s basy“ Libor Machata (když šel kdosi do auta, Tygr preventivně halekal: „Neskopni mně to víno!“), reálný virtuos Mirek Horňák (chlape, co říkáš na aktuální vývoj v Titaniku?), Pan Škopkař Víťa Franěk (jedny bicí obvykle nestačí) a ten poslední chlápek se jmenuje...sakra, teď jsem to zapomněl, ale mám to na jazyku. Však já si vzpomenu.

Původní, famózní repertoár Albandu se utěšeně rozrůstá (z posledních věcí pod hradbami zaznělo například Zabiju to prase), a tak je coverových pecek od Kernu čím dál méně: zůstávají ty ze Síly zvyku – kupříkladu Daleko a navždy, klasické „kerňárny“ postupně mizí - Fernetový oči...

Byly noci, Eagle Scout, Na sál!, Kde je oheň, Knajpa u Indiána, moje zamilované Šaugle (On The Road), Náruč dobrýho světla, Jednou se vrátím...a pak to přišlo. Třebaže jsem si pivo kupoval bezpečnostně po dvou kouscích, stejně mi jednou došlo, a mně došlo, že si musím skočit pro nové. To jsem ale netušil, co mne čeká.

Zatímco pódium bylo instalováno v jakémsi hradním příkopě, výčep se konal o nějakých pár stovek metrů dál na kopci, a aby nebylo všem hrůzám konec, hrálo tam příšerné disko, techno či jak onu saň vlastně nazvat. A bylo ještě hůř: mladíček za pípou točil rychlostí, jako by to pivo vařil, takže to vařilo i ve mně, ježto mi utíkal Alband. A podobně postižených nás bylo bohužel víc. Miloučká mladinká servírka si toho byla evidentně vědoma, neboť se alespoň snažila rozdávat na usmířenou krásný dívčí úsměv – nutno přiznat, že mne opravdu po jisté stránce zklidnila. Ehm, po jisté stránce.

Pivo v prackách mne naštěstí zchladilo, a cválaje jako udatný rytíř přes hory, doly a zmoly zpět ke svému milovanému Albandu, jsem ještě stihl závěr Paperbacku, aneb byl jsem back na Paperback.

Dolnokounický hradní areál se postupně, za velmi dobrého akustického zvuku, nořil do dobrodružné tmy, přičemž jaké to je, když vládne noc, víme všichni zhruba od roku 1989. Nicméně namísto již dávno vyřazené Exploze himg_0831.jpgřměla pecka To jsme my z dobového (rok 1991) alba Kernu Lovci žen – mimochodem, víte, že se ho prodalo cca 50 000 kusů? – která vždycky potěší. „Kdo jsou ti co svými křídly / zamávají zítra nad zemí“...

Solidní návštěva si zaslouží solidní přídavek. Nejprve Svátek pátků, a posléze ještě O snech a lžích. Další nášup si již publikum nevyřvalo, což Alband vysvětlil jednak tím, že už nic dalšího neumí, a jednak chlamydiemi zpěváka (viz motto); zdůrazňuji plicními chlamydiemi. Inu, je to pravda, tak vzácný hlas je radno šetřit, aby nám ještě nějaký ten „pátek svátků“ vydržel.

Návrat do Brna byl taktéž dobrodružstvím. Zabráni se Shaumal do intenzivních hovorů jsme si vůbec nevšimli, že namísto zpátky na sever míříme úspěšně dále na jih. Mno, motali jsme se tou naší jižní Moravou vpravdě vydatně, odněkud z nějaké zábavy zněla do noci Tublatanka, a my, abychom si tu prodlouženou cestu trochu „zkrátili“, jsme si ve vísce zované Malešovice koupili krátce před půlnocí, kdy ještě tamní hospůdce vládla místní barmanka, posilující občerstvení – Shaumal brambůrky a já Tradiční.

A pak už jsme prchali na sever, třeba na sever.

Byla noc...

Tady Dědek.

P.S.: Jo tak už jsem si vzpomněl - ten zpěvák Albandu se jmenuje Jaroslav Albert Kronek.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Poděkování

(Dědek, 24. 7. 2011 9:54)

Cethy, Ty jsi láska, Ty prostě víš, jak mne potěšit :-). Díky díky díky.

jak jinak než skvěle

(Cethy, 23. 7. 2011 10:32)

Dědek to zase úžasně napsal, ač jsem tam nebyla, jako by se stalo. Chlapi jsou skvělí všude, máme je prostě pod kůží. Těším se na nějaký další koncertík, poslední v Trpíně byl taky famózní :-)