Jdi na obsah Jdi na menu
 


18.10. 2014 - Kronek Alband, support: pěvecký sbor ZUŠ - Rosice, hotel Cristal

21. 10. 2014

JSOU NĚKDY VĚCI JAKO ČAS

aneb

„CRISTALICKÉ“ BLÍZKO NÁS V ROSICÍCH

Report / Kronek Alband, support: pěvecký sbor ZUŠ / sobota 18. října 2014, od 20 h. / Rosice, hotel Cristal

Křišťálová noc v Německu, to bylo řinčení a utrpení. „Cristalová noc“ v Rosicích, konkrétně v hotelu Cristal, to bylo akustické řinčení a radost. A zatímco ve Vrběticích na Zlínsku doznívaly snad už poslední exploze muničního skladu, v Rosicích na Brněnsku explodovalo něco, co nezabíjí, ale naopak představuje živou, křišťálovou vodu pro všechny,  kdož mají rádi poctivou rockovou muziku, prezentovanou akusticky, tedy v dostatečně čistém, tak říkajíc krystalickém pojetí.

Chvíli jsem musel přemýšlet, abych si vybavil některou skladbu Albandu či Kernu, v níž se vyskytuje slovo „krystal“. Ano, existuje taková - je o půlnoční lady, krásce bez šatů, v jejíchž očích září krystalky démantů. „Krystalky démantů“ se sice v sobotu v Rosicích nehrály, zato ale mohli bez šatů málem skončit bubeník Víťa Franěk a klávesák Zbyněk Petržela, kteří  byli – img_3528.jpgsamozřejmě s nadsázkou – jakožto dva nejmladší členové vyzváni ke striptýzu, poté, co svůj svršek odhodil nejprve Jaroslav Albert Kronek, aby bylo dobře vidět jeho bílé triko s logem Cristal a nápisem Rosice Forever.

Kapela se naštěstí nakonec „svlékala“ jen umělecky, ale hudebně se „obnažila“ vskutku až na kost. V očích takřka tří stovek přítomných, kteří kulturní sál rosického hotelu zaplnili velice výživným způsobem, zářily krystalky démantické (či snad démonické?) radosti, jednak z vlastní nové i starší tvorby Albandu a jednak z historické produkce skupiny Kern, jejíž bývalý zpěvák Kronek po hudební stránce postupně vykrystalizoval až do struktury právě současného akustického Albandu.

Lynchovo městečko Twin Peaks bylo plné překvapivých zvratů a nerozluštitelných tajemství, které dokonale symbolizovala magická červená opona, jakási vstupní brána tam, kam duše běžného smrtelníka nedohlédne. A stejně magickou, do červena zbarvenou oponu můžete spatřit i v naší fotogalerii. Přátelé, pohodlně se usaďte a uvolněte.........protože městečko Twin Peaks městečko Rosice, doslova Kronkova hudební bašta, začíná vyjevovat svá tajemství , a hlavní úlohu zde nemá nikdo jiný než „tajný agent“ Dale Cooper Jaroslav Albert Kronek. 

Introdukci obstaral support, tj. pěvecký sbor místní Základní umělecké školy (hmm, děvčata, z Vás budou za chvilku moc hezký šťabajzny, jen pan sbormistr se z toho trochu vymyká .-), který zdařile zapěl několik příjemných lidových písní, z nichž mne zaujala třeba hned ona úvodní s názvem Káča má. V jedné z dalších se pak zpívalo cosi o starém dědkovi, pročež jsem zbystřil, zdali se na sebe něco zajímavého nedozvím, ale vzápětí jsem se uklidnil – nebylo to o mně, a dokonce ani o nikom z Albandu.

Interesantním vizuálním zpestřením vystoupení pěveckého sboru ZUŠ byla přítomnost roztomilého medvídka pandy, který však neutekl panu Hovorkovi, neb byl plyšový, a pakliže jsem měl tu možnost svým vetchým zrakem sledovat, tak bohužel kupodivu nezpíval. I když takové komorní brumendo ve standardním medvědím „brum-brum“ stylu si lehce střihnout mohl, ale asi to pro něj na tom pódiu nebyl zrovna žádnej med. Ovšem alespoň jako maskot sboru zapůsobil dokonale.  (Ano, každý má svého „maskota“ – sbor ZUŠ medvěda, naše vláda Bohouška alias Pana Vajíčko a Alband Machatu). 

A v této souvislosti musím rozebrat i důležitý fakt, jež se podílel na celkové atmosféře v sále, poněvadž ten den byla k dispozici dvě jeviště a čtvero hlediště. Dvě jeviště proto, že pódium tentokrát nechala skupina Kronek Alband mladým, zatímco ona sama se rozprostřela na Kronkově pověstném červeném koberci pod stejdží hned před diváky, určitě též z důvodu navození co možná nejtěsnějšího kontaktu s publikem. A čtvero hlediště z důvodu toho, že sálimg_3583.jpg hotelu Cristal je rozparcelován na čtyři části – tu největší tvoří sklápěcí sedačky jako v kině, projektovány vzestupně, takže i ze zadních řad bylo všechno dobře vidět, po obou stranách se nacházely jakési „lóže“ s klasickými židlemi a stoly a nad tím vším bděla patrová galerie, jež byla ovšem oficiálně uzavřena.    

Celý koncert byl pojat jako opožděná narozeninová párty frontmana Jaroslava Alberta Kronka, který měl v květnu tohoto roku oslavit své kulaté 120. narozeniny (ach, pardon, samozřejmě, zatím z něho v tomto směru „zbývá jenom půl“), leč kvůli nemoci musela být trachtace odložena. Večer v hotelu Cristal se tak nesl v duchu hlavního tématu, jímž byl Mistr Čas, nezadržitelný fenomén přítomný takřka v každém songu Albandem hraném. 

„Je horký červen roku 65“ (Šaugle On The Road – nedávno zněly v televizním Dobrém ránu), „Cos viděl když jsi letěl vzduchem / hlavou ti prošla minulost“ (Na sál!), „Minulas mě minulou noc / a vzala svět i s barvami“ (Noci vládnou barmani), „Vrátí se vůbec někdy co bych chtěl / život jen tak proletěl / měl zpoždění a ztráty“ (Paperback),  „Do rána tě nenašli / a teď už máš klid“ (Daleko a navždy), „Jednou se vrátím vyrovnat ten účet / ... / za čas který všechno vzal a odmítal“ (Jednou se vrátím), „Málokdo ten let let dvakrát dá“ (Let let), „Jsou někdy věci jako čas“ (Absolutní sólo“)... No kdyby se někdo Albandu zeptal, o čem zpívá nejčastěji, myslím, že by bylo jasno. 

Byla noc, Alband to celé roztřískl skladbou Byly noci („z Venušiných pahorků šel strach / poprvé a naposledy v tomhle věku“), a v sále přítomný nejeden „Venušin pahorek“ začal postupně vlhnout dojetím. Poprvé stanul Jaroslav Kronek na pódiu hotelu Cristal ve svých patnácti letech, naposledy zatím v sobotu 2014, ale díky obrovskému úspěchu, který celý koncert měl, se sem snad brzy vrátí, ať už přímo do Cristalu nebo na rosický zámek či jeho letní nádvoří. Sice už nikdy nezažije povinné přehrávky, tak typické pro dobu socialismu, na něž bylo rovněž vzpomenuto, ale to je myslím jedině dobře.

Kromě tradičních, již zmíněných skladeb Albandu, i starších známých předělávek kusů Kernu jako Fernetový oči, To jsme my či Absolutní sólo, nevyjímajíc ultrakrátkou, snad pětivteřinou Albertovu vsuvku v podobě Angie od Rolling Stones, představila skupina svou nejaktuálnější novinku, která měla premiéru teprve počátkem září ve Velké Bíteši – Zbude ze mě půl. Podle mého názoru kompozičně stoprocentní šlágr, který by se měl brzy posunout na čestné závěrečné hitové místo vedle Svátku pátků, kam svou muzikální výrazností jednoznačně patří.

Aranžmá navíc zaujme vstupním „sborovým“ zpěvem á capella, teprve posléze začnou řinčet nástroje a je to rachot jako prase (které Alband jednou zabije, ale jež se do stopáže koncertu už nevešlo, takže jsme byli tentokrát bez „zabíjačky“). Nicméně ještě k těm vstupním zpěvům – pánové, i slavní Alexandrovci by u Vás jistě nalezli kus inspirace, a bohatýrské zpěvy v čele s Iljou Muromcem by také určitě nepřišly zkrátka. A z hlediska dějinného - čili vlastně časového - mi tento sborový nástup aranžérsky připomněl úvod skladby Můžem se bát jen svítání z druhého LP Kernu Lovci žen, jež začíná také jen čistými vokály. 

Jaroslav Albert Kronek – sólový zpěv, akustická doprovodná kytara, Libor Machata – bezpražcová akustická baskytara, vokály, Mirek Horňák – sólové kytary, vokály, Zbyněk Petržela – klávesy, akordeon, Víťa Franěk – dvě bicí soupravy (klasická + africká), vokály – to je dohromady Kronek Alband, a zatímco po nedávných komunálních volbách se skládají koalice velmi různorodě a v každém městě trochu jinak, tato 5-členná hudební „koalice“ je již poměrně stabilizovaná a dá se jí naprosto věřit, ať hraje v Bíteši, Rosicích anebo v Brně.   

Jednotlivé slovní proslovy a přestřelky mezi písněmi raději nezmiňuji, pančto byly velmi lechtivé (z čehož vyjímám sympatickou paní konferenciérku, která se vyjadřovala velice distinguovaně, na rozdíl od „těch prasáků“:-), a při čtení tohoto reportu není vždy po 22. hodině. Navíc bychom museli začít některé články našeho webu označovat pověstnou hvězdičkou, a to by tady za chvíli – při frekvenci koncertů Albandu a reportů z nich - mohlo vypadat jako na mléčné dráze...  

Dozněl přídavek-megahit Svátek pátků a zdálo se, že už nás ten večer nemůže nic překvapit. Jenomže ouha, to byla mýlka převeliká, jelikož jak se ukázalo, ono největší překvapení mělo teprve přijít.

Nejprve se před pódiem sešli narozeninoví gratulanti a konal se slavnostní přípitek. Jarda Kronek dostal nejen unikátní domácí dort ve tvaru kytary, ale rovněž svůj krásně zarámovaný portrét img_3536.jpg(vše viz naše galerka), takže až bude dojídat ten dozajista vynikající a kaloricky významný dort, může koukat místo do zrcadla na ten svůj portrét a nemusí mít strach, že ztloustne :-). 

Samotný závěr koncertu pak obstaraly dvě písně, které asi čekal jen málokdo: starodávné, ještě předrevoluční pecky Kernu Blízko nás a Exploze, obě pochopitelně v unikátním akustickém pojetí! Zatímco Explozi Alband ve svém repertoáru již dříve měl, postupem času ji pod přívalem nových věcí opustil a nyní se k ní opět vrací, hymnu Blízko nás hrálo těleso veřejně vůbec poprvé. A z hlediska struktury aranžmá využilo někdejší živou variantu (ne tedy onu singlovou), kdy je část refrénu zpívaná pouze s bicími nástroji, bez kytar, takže o to více vyniklo pěvecké hřmění publika: „Blízko-o nás / místo-o máš / jít domů teď s tím se nepočítááá!“ Po mnoha letech tak mohl tuzemský rockový fanoušek slyšet tuhle metalovou hymnu naživo opět v podání člověka, který ji vymyslel – pana Jaroslava Alberta Kronka... ...a s inovovaným sólem Mirka Horňáka.

Zaplněný sál hotelu Cristal aplaudoval vestoje a tyto „standing ovation“ ne a ne ustat, jako by skvělí diváci nechtěli přestat děkovat za dvouhodinový koncert, který se opravdu mimořádně vydařil, jako by nechtěli připustit, že vystoupení už končí - ale jít domů teď, s tím se rozhodně ještě nepočítá.

Závěrečné debaty a focení jen podtrhly báječnou atmosféru rosického „cristalického“ večera, kde nikdo nebyl sám a všichni byli s hudbou, s hudbou, která má kvalitu a smysl. Alband nám ještě prozradil, že připravuje singl a následně i novou desku, a také vánoční koncerty, kdy jeden by se měl uskutečnit 13. listopadu na Šelepce a jeden 4. prosince na brněnském náměstí Svobody.

Ve výčtu pochval nesmím opomenout výborný zvuk. Když jsem si sedal na kraj první řady těsně pod reprodukční zařízení, měl jsem trochu strach, jestli z koncertu nebudu odcházet jako ohluchlý stařík, jehož jediným životním cílem je sehnat kvalitní naslouchátko, ale mé obavy byly zbytečné. Zvuk byl nastavený naprosto perfektně, hlasitostně i čitelností akorát, takže vepředu nebyl přeřvaný a i vzadu výborně rozeznatelný a slyšitelný, čemuž jistě skvěle napomáhala dobrá akustika celého prostoru.

Šíření zvuku je fyzikální záležitost, a v hodině fyziky ještě na chvilku setrváme. Z hlediska své struktury se prý látky dělí na krystalické a amorfní (beztvaré). Kronek Alband v sobotu v rosickém hotelu Cristal dokázal, že jakákoli „beztvarost“ mu rozhodně nehrozí. Do amorfních hudebních útvarů má opravdu hodně daleko, neboť jeho muzika má dobrou strukturu, pevný tvar, a ve svém akustickém pojetí je vskutku dostatečně krystalická.

Ehm, že by jen pouhý krystal? Ale kdepak. V rámci tuzemské rockové produkce představuje těleso Kronek Alband extra vybroušený křišťál... 

Text + fotky Dědek.

www.kronek.net

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

WAU!

(Žaba, 14. 11. 2014 11:01)

Nestačím se divit, co se tu děje! Dědkovy reporty byly vždy velice svérázné a neotřelé a asi i proto je tak ráda čtu.To ovšem nic nemění na tom, o kom píše. J.A.K. je legenda, především pro nás, hrdé BRŇÁKY, a velice si ho vážíme jako zpěváka, umělce i jako člověka.Chápu, že ne všichni to takto mohou cítit, ale Ti ať nám vlezou na záda ;-)

zírám

(Cethy, 11. 11. 2014 12:30)

Zdravím všechny a musím napsat, že zírám. Nechápu, proč lidi čtou články, které je číst nebaví a mají potřebu vypisovat takový odporný nesmysly. Chce se mi zvracet... Koncert jsem si užila a report napsal Dědek, jak to cítil. Nechápu tyto diskuze, na každém webu se něco takového objeví, vždycky nad tím jen kroutím hlavou.... tohle už není o hudbě...

dodatek

(Alex, 5. 11. 2014 15:21)

Epic fail, OMG.

Re: dodatek

(Dědek, 6. 11. 2014 23:14)

Nejsem tvůj bůh.

Z V R A T

(Alex, 5. 11. 2014 15:20)

To by byla prča, kdyby se ukázalo, že sem tyhle komentáře smrká Kronek. IMHO LOL, ROFL a WTF.

Re: Z V R A T

(Dědek, 6. 11. 2014 23:12)

Tak tos mne, Alexi, fakt dost pobavil. Miluju tenhle smysl pro humor. Skvělýýý! YATB.

Taška přetékající drogama

(Kurt Cobain, 3. 11. 2014 14:46)

Dědku, jsi lidský ekvivalent průsvitných trenýrek. Mnoho umělců se dočká ocenění od mas až po smrti - a co si budeme povídat, ty chceš být ceněný a nejradši bys, aby ti coury místo odměřeného a jemně znechuceného podání ruky naskočily na tvýho trpasličího kára. Takže jak to vidím já, pokud nemáš v plánu natočit amatérský porno (v kterémžto případě prosím o včasný varování, ať si stihnu vyškrábat oči), tak sebevražda je jediným způsobem, jak se té variantě aspoň přiblížit. Nenutím, jen navrhuju alternativy a rozšiřuji obzory. Nebylo by špatný, kdyby si lidi při něčím skoku ze skály řekli "jó, střihl si Dědka". Je to zvučný a úplně cítím, jak se mi každá slabika rozplývá v puse a tělem mi vibruje pocit štěstí a vzrušení.

Horoskop pro dnešní den: nikdy neřeďte herák octem!

Re: Taška přetékající drogama

(Dědek, 6. 11. 2014 23:09)

Kurte, díky za příspěvek. Jsem též patřičně rozvibrován, zejména onou vytříbenou češtinou. Tu jsem od tebe opravdu nečekal. Ta čeština je prostě – tak říkajíc tvými slovy – in bloom…

Krystalický ejakulát

(Prznič-krystalu, 24. 10. 2014 9:24)

Dědku, je křišťálově čistě jasné, že na tvůj koncept krystalu chčije i borec s diamantově tvrdou erekcí. Píšeš v neustále stejně nesmyslných dětinských asociacích a je jedno, jestli zrovna využiješ vydlabaný koncept krystalu nebo ještě vydlabanější (a ten používáš nejčastěji) koncept kýblu plnýho hoven.

Re: Krystalický ejakulát

(Dědek, 25. 10. 2014 4:11)

Čoveče, tvoje slovní hříčky vůbec nejsou špatný, oceňuju je. A čůrat při erekci? To už je opravdu majstrštyk. A propos, dětinské asociace? Moc rád se vracím do dětských let, bylo to pro mne osobně nejkrásnější období. Takže Tvůj příspěvek beru vlastně trochu jako kompliment. A díky závěru též jako exkrement - vždyť hovno je jedna z nejdůležitějších věcí v životě lidském; zkus si představit, kdyby nebylo! Takže říkám jen houšť a třeba celý kýbl! :-) Díky za příspěvek.

Klišé a blitka

(Laufýk, 23. 10. 2014 13:36)

Dědku, kdysi jsi uměl aspoň trošku vtipně pálkovat hatery, teď už ani to ne. Článek je jedna velká blitka bez obsahu, jen samý tvoje dávno se opakující klišé.

Věřím, že pár brněnským rádoby fanoušků ty tvoje hemzy zajímají, ale myslím, že pro kapely by bylo lepší, kdyby jsi o nich už nic nepsal.

Re: Klišé a blitka

(Dědek, 23. 10. 2014 20:45)

Laufýku, jseš jednička. Jestli máš takový blitky, tak asi konzumuješ fakt dost fajn zboží. Nicméně napsat, že opakuju klišé, když je celý článek postaven na dosud mnou nikdy nepoužitém konceptu krystalu, to už vyžaduje kus mimořádného intelektu. Jseš talent, važ si toho a rozvíjej to! Brzy budeš v laufu.

Re: Re: Klišé a blitka

(Laufýk, 24. 10. 2014 16:17)

Každej tvůj koncept je stejná blitka, ať je založená na krystalu nebo čemkoliv.

Re: Re: Re: Klišé a blitka

(Dědek, 25. 10. 2014 3:58)

Laufýku, mýlíš se. Koncept "Čemkoliv" jsem nikdy nepoužil. A ještě dodatek - každá blitka je trochu jiná. :-)

Videa z Rosic

(METAL-LINE, 23. 10. 2014 22:33)

Report poví jenom část, videa od Martina Diamonda jsou zde:

http://www.youtube.com/results?search_query=Alband+Rosice

Obecně

(Dědek, 23. 10. 2014 20:55)

Ještě drobnost. Možná se někdo z Vás diví, že tady vůbec reaguju. Ale já vím proč a su rád. Nejhorší je, když u článku není žádný komentář, vůbec nic. To mne vždy trochu mrzí. Tohle je pohodička. Znamená to, že to ten člověk četl a vyvolalo to v něm takovou emoci, že věnoval čas a napsal něco. Každý má právo vyjádřit svoji emoci. Nesnáším cenzuru v internetu, tj. zrušené diskuse, přístupová hesla, smazané příspěvky atp. Koncert byl famózní a ti lidé tady to vědí, akorát to zkrátka vyjadřují způsobem sobě vlastním. Nechme jim jejich svobodu, protože tato jejich svoboda je nedílnou součástí svobody nás všech.

jednou to přijde

(NEVYHNUTELSTVÍ, 23. 10. 2014 10:29)

Jarou myslel asi Kronka alias toho, kterýmu soustavně lezeš do řiti, protože seš trpasličí vyžraný hovno.

Re: jednou to přijde

(Dědek, 23. 10. 2014 20:36)

Sapristi, no je fakt, že trpajzlík su, vyžranej taktéž, a jelikož prach su a v prach se obrátím, tak s tím hovnem to asi taky není úplně "mimo mísu". Máš pravdu, jednou to přijde. Ty tam budeš taky, akorát v jiným šuplíku.

Vím co jsi dělal minulý pátek 13.

(dlaždič kterej to ví, 22. 10. 2014 16:11)

Psal další trapnej report.

Klasickej věnec-lízací článek. I kdyby Jara někomu uřezal hlavu, nablil jí do krku, zapálil a zbylou hmotu potřísnil ejakulátem, tak to Dědek vychválí.

Re: Vím co jsi dělal minulý pátek 13.

(Dědek, 23. 10. 2014 1:05)

Kerej Jara?!? Napiš, to mne zajímá!