Jdi na obsah Jdi na menu
 


13.04. 2013 - Rusty Nail, Insomnie - Brno, Rusty Nail Club

 TA ZRZKA NESPAVOST

aneb 

BAČŮV KRÁSNÝ HŘEBÍK :-)

Koncert / Rusty Nail, Insomnie / sobota 13. dubna 2013 / Rusty Nail Club, Veveří 57, Brno

Naposledy jsem dělal report bez fotek snad v roce 2008, když na brněnském náměstí Svobody zpívala Jana Kratochvílová (kterou miluju – jako zpěvačku, samozřejmě). Tehdy jsem ještě neměl foťák, pořídil jsem si ho až později, právě a jedině kvůli tomuhle webu zovanému METAL-LINE.

A tuhle sobotu jsem taky nefotil.  Ne že bych foťák neměl, ale neměl jsem ho kam dát a říkal jsem si, že si ten koncert prostě užiju tak nějak „nepracovně“, tak nějak...tak nějak. A že z něj nic nenapíšu. Jenomže atmosféra v mém milovaném klubu byla natolik vydařená, že to zkrátka a zdlouha nejde, nic nenapsat. Tak promiňte pár řádek.

Trpíte nespavostí? Já jsem v sobotu nespavostí trpěl, a tak jsem si užil Nespavost, totiž relativně mladou skupinu INSOMNIE, kterou můj kamarád Kolda přirovnal jednu chvíli ke Kryštofovi, a myslím, že nebyl daleko od hudební pravdy. Nicméně abychom byli i řádně objektivní, skupina sama sebe žánrově charakterizuje jako big-beat-acoustic (bandzone.cz/insomnie). A abych to napsal ještě jinak: kapela se mi moc líbila i proto, že její basák byl tlustý asi jako já, a takové tlusté lidi já mám prostě moc rád. :-)

Každopádně v onom nezávazném večeru plném výborného pšeničného piva, nádherných dívčích tváří i zadečků to byla velice příjemná produkce, která poletovala Rezavým hřebíkem sem a tam a já si říkal: Proč ne. Nemusím furt chodit jenom na metal.

Posléze jsme si šli s Koldou ven zakóřit (z jeho cigaret, já totiž nekouřím), dobře si popovídali s přítomným profesionálním fotografem Františkem Kressou, abychom se zase vrátili a poslechli si hlavní hvězdu večera – Bačíkův Rezavý hřebík alias RUSTY NAIL (rustynail.cz) .

Rusty Nail jsou parta vynikajících muzikantů, které je opravdu radost poslouchat. Pavel Bača Bačík to do bicích řezal jako o státním svátku, moc dobře mu to ten večer hrálo, nádherná mladičká Sandrine Amadou Titi zpěvem naléhala, až v srdci mrazilo (o co subtilnější postavou, o to dominantnější vokálním výrazem), a když se s mikrofonem spustil Pepa Trumpeš, bylo hotovo.

Nádherný pocit z čistého, fantastického, a...teď nemůžu najít to správné slovo, charakterizující Sandřin zpěv.........pronikavého, ano, pronikavého zpěvu. Ach, jak já bych pronikal! :-) A do toho kontrast Pepova chrchláku, s nímž by se neztratil ani v tom nejlepším thrash metalu.  

Power Of The Blues? And Gary Moore? Jo a jo a jo! A předtím třeba moje milovaná irská Whisky In The Jar, kterou jsem si zamiloval díky mimořádně zdařilému coveru od holky jménem Metallica. Vystartoval jsem jak raketoplán a - díval se a poslouchal a byl. A předtím a potom jsem byl u spousty dalších věcí, jež mi přivodily pocit zvaný Radost. Seděl jsem v zadní lóži, na prezidentské sedací soupravě, vedle sebe měl báječně kalné pšeničné, před sebou svého největšího kamaráda Koldu, všude kolem sebe výbornou muziku a bylo mi – bylo mi.

Inu, jestli je hřebíček voňavé koření, tak hřebík, totiž rezavý hřebík, je koření mého života. A prosím věřte mi, že ... že takto kořeněný život nerezaví. :-)

Tady Dědek.

rustynailclub.cz

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Reakce

(Dědek, 19. 4. 2013 21:11)

Bačo, já děkuju Tobě. Moc.

poděkování

(Bača, 18. 4. 2013 21:06)

Ahoj Dědku,díky za krásný a výstižný komentář.A také díky za to,že rád přicházíš se svými přáteli do klubu protože naše konání je hlavně pro všechny co mají rádi muziku a dobrou atmosféru kolem ní.Bača