Jdi na obsah Jdi na menu
 


05.11. 2011 - Gate Crasher, Nil, Die happy - Brno, Melodka

ŽIJ ŠŤASTNÝ

aneb

BRÁNA K ŘECE NIL

Report(?) / GATE CRASHER, NIL, DIE HAPPY / pátek 4. listopadu 2011, od 20 hod. / Brno, Melodka

Tak si představte, že se ráno cca kolem šesté hodiny probudíte a první, co na nočním (vlastně ranním) stolku uvidíte, je nedopitý pivní kelímek s cejchem jedné pinty a rozervaná žlutá páska s nápisem pragokoncert.com.  Ehm, naštěstí si pamatuju přece jenom trochu víc, nicméně klasický report to tentokrát nebude - spíš taková fantaskní koláž pocitů, vzpomínek a naštěstí i fotek.

Jsou v životě situace, kdy na koncerty chodíte nejenom kvůli hudbě, ale hlavně kvůli skvělým kamarádům; nota bene když máte místo konání pět kroků za barákem. V té nádherné brněnsko-tišnovské partii nás tentokrát bylo – jak by řekl Karel - pět:  Cethy, Gabča, Alda, Dalča (sakra, to se snad rýmuje :-) a já. Holt partie za všechny peníze, a tentokrát prostě doslova, celkově takřka za dva litry, ježto vstupné bylo opravdu impozantní, totiž 390 Kč. Inu, na všechno ostatní je tady Mistrovská Karta. 

Takhle narvanou Melodku jsem zažil naposledy snad na ruské Arkoně. I tehdy byla výše vstupného podobná. Problém projít na pivo, problém projít na záchod, problém najít kamarády, problém...? No problem! 

A může si kdo chce co chce říkat ohledně těchto agentur s původními socialistickými názvy, profesionalita se zkrátka pozná, ježto je-li napsáno, že koncert začíná v osm, tak začíná fakt v osm.

Upřímně se přiznám, že kromě kamarádů mne na tuto akci lákalo vystoupení kapely GATE CRASHER (gatecrasher.cz), party, jež mi začíná přirůstat k srdci právě a zejména na živých vystoupeních. „Gejti“ zahráli naprosto skvěle při premiéře nového Kernu dne 14. 5. 2011 v Dolních Kounicích, přičemž už tehdy byl avízován křest jejich třetí desky Bitterfly, jejíhož vydání img_1248.jpgjsme se bohužel nedočkali ani po půl roce na Melodce. Však se taky kucííí omlouvali, že ta „kyselá moucha“ zatím nelítá. 

Nicméně je fakt, že z připravované desky ty některé nové pecky zazněly, mám na mysli vzorky typu Gilotiny anebo...atmosféra prostě v tuto chvíli rozhodně nebyla Mrtvá. Ale na druhou stranu, páteř hraní tvořila druhá deska Recycled.

Na Gejtech je mi sympatické, že nezpívají jenom anglicky, ale svoje kompozice míchají česko-anglicky, takže spoustu věcí si vůbec nemusíte překládat (stejně bych to se svojí mizernou angličtinou nepřeložil). 

Báječnou atmosféru na Melodce rozjeli už Intimní zpovědí, aby pak pokračovali flákotami typu Střídám tvář anebo Over. A tady se trochu zastavím. „Over“ je totiž takové zajímavé anglické slovo. V jistém svém významu znamená „příliš, tak moc, nadmíru“. No a právě tohle mne potkalo při skladbě Gate Crasher Over: kouknu napravo, a tam děvče, které to mělo teda fakt ale „over“. Uf uf.

Jako druhá vstoupila na stejdž pro mne absolutně neznámá česko-třebovská sestava NIL (niltv.com). Sice jsem ještě před „brnokoncertem“ stihl vstřebat, že jejich styl je dle slov na BZ profilu rock-alternative, ale to je asi stejně konkretizující, jako když o někom řeknete, že to je především slušný člověk.

Jisté zkreslení veškeré hudební produkce tkví samozřejmě v tom, že na koncertě zní každá hudba tvrději než ze studia. I produkce Nilu vyznívala velmimg_1259.jpgi rockově, zejména pak jistá skladba se „stroboskopickými“ kytarovými riffy, jejímž názvem si však nejsem úplně jistý (Awaken?).  

Celkově nutno velmi upřímně podotknout, že kapela Nil dramaturgicky velmi dobře zapadla do schématu celého koncertu, a třebaže jsem jejímu vystoupení nebyl přítomen zcela nejintezivněji, tak musím konstatovat, že před pódiem bylo stejně jako před Gate Crasher narváno a atmosféra byla famózní. Hmm, tenhle odstavec sice začal trochu jako socialistická reportáž, ale skončil myslím velmi kapitalisticky.

Prezentace skupiny Nil byla mimochodem zajímavá i tím, že se mi zpěvačku dařilo fotit neustále pouze zezadu (viz fotogalerie); ovšem slušný člověk za tím samozřejmě ničeho vícero nehledá. :-)

No a vzápětí přišlo to, na co přišli všichni přítomní především. Vlastně ne přede vším, ale až po všem, tedy po všem předchozím. Německá skupina s anglickým názvem DIE HAPPY (diehappy.de), cosi jako Chcípni rozdováděnej - pardon, pravopisněji Umři šťastný.

Název Die Happy mi vždycky připomene o něco „ukrutnější“ pojmenování metalové kapely bří Lapčíků Happy Death. Zdánlivé contradictio in adiecto, ve skutečnosti stav, jehož bychom chtěli asi my vimg_1284.jpgšichni v budoucnu dosáhnout.

Upřímně přiznávám, že nejsem žádný znalec tvorby této smečky, ale docela mne zajímalo, jak bude naživo znít. Evropou se totiž nesly hlasy, že naživo je to ještě lepší než „namrtvo“, totiž ze studia.

A to je fakt asi pravda. Nářez to byl totiž jak  sviňa. Marta Jandová zpívala o sto happy, kapela hrála jako výbuch v chilském dole, publikum valilo jako poprvé a naposledy, a já jsem si to prostě jen tak užíval. Neznal jsem jednotlivé písničky, jednotlivé hity, vychutnával jsem si atmosféru, která fakt stála za to. Za co? Za co vlastně ta atmosféra stála? Za všechno? Mno, určitě za to být tam - na tom Olympu.

Přál bych Vám vidět ten aplaudující, nadšený dav, který měl hlavu a patu, protože minimálně v tu chvíli  byl šťastný. 

Mimochodem, mám pro Vás kvíz: najdete fotku, kde jsem během koncertu vyfotil dvě nádherné hlavy – zrzavou a černou? (přičemž ta fotka aj bez paty má teda hlavu a patu).

A zde se aktuálně dostávám ke svému titulku, resp. názvu ústřední skupiny, čili opravdu „Daj hepy“. Myslím, že po včerejším koncertě si z toho každý – i přes veškeré starosti, které jsou v životě každého z nás všudypřítomné - vybere, čemu dá přednost:

Zdali slovu „die“...

anebo slovu „happy“.

Tady Dědek.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Happy

(Cethy, 5. 11. 2011 20:02)

Taky přidávám velké díky Peťovi, že to s náma ustál, doufám, že byl taky tak happy jako všichni ostatní zúčastnění. Byl to dokonalý koncert, moc jsem si ho užila :-)

Jen a jen HAPPY

(ŽABA, 5. 11. 2011 18:37)

Ahojky, když to tak čtu, mám nesmírnou radost, že jsme se tam tak hezky všichni sešli, teda skoro všichni..na ten koncert jsem se těšila dva měsíce a nezklamal mě, ta atmoška byla fantastická!!!Díky za krásný report a hlavně za to, že jsi do toho šel s námi ;-)