Jdi na obsah Jdi na menu
 


26.10. 2012 - Gate Crasher - Brno, Melodka

ŽIVOT JE BITTER. GATECRASHERUDÍK.

aneb

KTERAK RECYKLOVANÝ ČOKOLÁDOVÝ KRÁLÍČEK ABSOLVOVAL SVŮJ SLADKÝ LET
NA MELODCE

Report / Gate Crasher – křest CD Bitterfly / pátek 26. října 2012, od 20 h. / Brno, Melodka

Motto: My soul is painted like the wings of „bitterflies“.  

M jako Máma. M jako Má. M jako Maso. M jako Melodka. M jako Mrtvá. A M jako Marketing. 

Ano, marketingově to bylo v pátek na Melodce stejně dokonalé, jako před třemi lety při křtu alba Recycled – vstupné stovka a CD v ceně, no kdo by odolal? Nota bene když Vám hrají Mimg_0131.jpgacek & spol., tj. Macek, na něhož nemusí být předvolební poutače, a stejně si ho lidi zvolí, protože zkrátka...to je Macek!

Rockový macek Gate Crasher měl svoji třetí desku s milým hříčkovitým názvem Bitterfly křtít už loni v květnu, na premiéře nového Kernu v Dolních Kounicích, ale holt se nám to trochu zdrželo. Nicméně klukům to určitě vyčítat nebudeme, protože Gejtům se nové CD myslím hóóódně povedlo - jistěže mi tady takřka povinně při psaní reportíku hraje, a rozhodně nemůžu říct, že tady něco nehraje.

Jelikož jsem se marně snažil ten večer skloubit celkem tři vzájemně se překrývající akce (Kometa s Třincem, Zbrojovka v Bolce a hádejte, která je ta třetí), přišel jsem na Melodku tradičně pozdě, ale jak praví klasik, lepší pozdě nežli později . A v koutu onom rockově zcela pověstném jsem samozřejmě potkal spoustu milých rockových lidí: Cethy, Žábu, Dalču, Míru anebo Míru Horejska z Asgard, který na tomto místě vyprojektuje peklo v prosinci společně s Root.

Panč mají Krešeři na svém (bankovním) kontě už tři kotoučky, byla akce tak říkajíc průřezová, neboť duněly pecky téměř všecky: z debutu Chocolate Rabbit moc krásná písnička s doporučeným romantickým oslovením dívky či ženy Mrcho hnusná!, z dvojky Recycled Střídám tvář anebo houby-cover Dědeček, no a z křtěné aktuality také cosi zaznělo. Mrtvá? Ego? - Ehm, věru jsem neusnul, ve snách jsem se však i přesto ocitnul.

Zatímco na prvních dvou albech Gate Crasher ještě lehce tápal mezi češtinou a angličtinou, na Bitterfly, paradoxně vzdor onomuto názvu, konečně dostal rozum a pochopil, že českému publiku se prostě zpívá česky, a moravskému taky. Jedině tak totiž může v plných možnostech krásy jazyka mateřského vyznít geniální hořký humor kapely, který se jako krvavá nit prolíná celou její existencí: o hnusné mrše jsem již hovořil, ale zkuste si pustit perly jako například Valentine, Nevyčítej mi, Stále hledám či Mrtvá - sakra, o ní jsem už taky mluvil. No prostě co text, to 5P: parádní peprný příběh, prostě prdel. 

Melodka však mrtvá rozhodně nebyla. Docela slušně naprásknutý sál moc dobře věděl, na koho přišel, a dával to chuligánsky najevo. Stěny se vzdouvaly, duše řiimg_0151.jpgnčely, srdce bušila (lépe řečeno hercny rumplovaly) a člověk se skoro nemohl jít ani vyčůrat, natož pro pivo, no to už vůbec :-). No asi jsem udělal trošku chybu, že jsem měl chuť na dvanáctku, panč moje paměťové stopy jsou dnes výrazné asi jako stopy v dunách - jo, holt to byla duna. 

Vydařený prožitek v době, kdy už bylo jasné, že Zbrojovka svoji čtyřzápasovou šňůru bez prohry v Boleslavi neprodlouží, podporoval i zdařile syrový zvuk, koneckonců typický i pro samotné studiové desky Gate Crasheru, mimochodem všechny natočené ve studiu SHAARK. Nálety, kanonády a verdunské hromobití se střídalo s lehčími, lyričtějšími, romantickými polohami, až si možná leckterý přítomný mohl v duchu říct: sapristi, to je lepší než sex! :-)

V hlavičce článku tohoto psáno jest, že to byl křest, a tak se taky křtilo. Co se křtilo, to bylo jasné. Kdo to křtil, to se ukázalo, ježto kromě kytarového mága Františka Furcha přispěl též Tomáš Hrbáček z Harleje (anžto na Harleji nejezdím, zcela logicky jsem ho nepoznal). A jelikož su výškově zakrslej jak bonsaj, tak jsem ze křtu prakticky nic neviděl, a teprve doma z fotek jsem se dozvěděl, co se vlastně na stejdži dělo, ha ha. Takže kdyžtak klidně kukněte taky. 

Na Melodce se dělo dělo. A střílelo jednu prdu za druhou, a čtvrtou za třetí, a pátou za čtvrtou, a všechny za jedna. A všichni byli zajedno, že ten večer byl zkrátka miliónový.

I can fly – my friends.

Dědek?  - Zde!

Tisková zpráva: Když mrknete v galerii na fotku bubeníka, tak si prosím všimněte té láhve FernetStocku. Taky jsem si původně myslel, že ji tam má bicman proto, aby hrál rychleji, teprve posléze jsem pochopil střízlivou skutečnost, že láhev s hořkým ethanolem byla nachystána až na křest, a schválně vzadu, aby ji mezitím kytaristi nevypili a někam neulétli.

Speciální poděkování: skupině Queen za v tomto reportu použité a dílem zparafrázované části textu The Show Must Go On.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář