Jdi na obsah Jdi na menu
 


29.03. 2011 - Tom Jegr & Gang - Brno, Stará Pekárna

B O M B E R   J E G R

aneb

BLUES ZE STARÉ PEKÁRNY

Report / Tom Jegr & Gang / úterý 29. března 2011 / Brno, Stará Pekárna

„Františku, drž hubu!“ ozval se kdesi v závěru fantastického koncertu samotný Tom Jégr, aby vzápětí i přes tuto jistou rušivou skutečnost spustil další ze svých drtících bluesových songů. 

Co se vlastně všechno stalo v brněnské Staré Pekárně? Chcete-li věděti, pak přesně tohle:

Jeden z nejlepších tuzemských bluesových muzikantů, školený hard rockem v podobě ikon typu AC/DC, Krabat nebo Detto, Mistr Tom Jegr, předvedl na Staré Pekárně výkon, na jaký se hned tak nezapomíná, a na jaký se nezapomene snad ani po dvaceti letech (pokud se jich dožijem). Čím to je, že tenhle člověk, ačkoli hraje v klubech vpravdě komorních, vyvolává atmosféru hal?

V první řadě jest to jeho instrumentální dovedností: tenhleten pán brousí kytaru tím nejněžnějším a současně nejdrásavějším způsobem (přirovnání k SM milování je možná nadsázka, ale možná ne), a jeho zpěv je taktéž za pozornost stojící. Stojící na nádherně rockové síle a zabarvení hlasu, lehce chraptícím nejen při každém akcentu negativní skutečnosti timg_3889.jpgohoto světa. Byl jsem ve Staré Pekárně sice poprvé v životě (což jest opravdová hanba), avšak co se tam ono úterý upeklo, to mi chutnalo jako to nejlepší bluesové soustečko: holt vpravdě vypečená muzika.

Abych nezapomněl, co by byl Jegr bez svého spořádaného Gangu? Pavel Bříza je přesnej snajpr, trefuje se totiž přímo do srdce. Kolik má tenhle člověk kolem sebe bubnů, snad tolik má Přemek Dofek kolem sebe nástrojů (namátkou třeba kytaru či klávesy). A kolik tuzemských frontmanů se může pochlubit, že má tolik – slovy dva - basáky? Hynkové Maňák a Tecl se za svými „visacími kontrabasy“ poctivě střídají, no a ta poctivost je pak z tý muziky holt znát. 

Tom Jegr & Gang detonačním způsobem, za podpory čistého, ale současně parádně syrového zvuku,  přehrál zejména svoje aktuální (a vynikající) cédéčko Jukebox 2010, kdy songy jako Kudy kam, Šťourám se nebo Missisippi Blues vyvolávaly zasloužený potlesk všech zúčastněných. Máte Žízeň? Máte Podzim, i když je jaro? Pak asi Nemáte klid! :-) A tak ač jsme se nacházeli na Štefánikově 8, hrála se Stará 19, na jejíž choreografii mne nikdy nepřestane bavit, jak basák Maňák vlítne při každém refrénu na stejdž a s profesionalitou i výrazem Karla Gotta odzpívá svoje sbory.

Oproti poslednímu koncertu v Šenku na Dominikánské nastala důležitá programová změna – Tom Jegr totiž do koncertního vystoupení zařadil songy ze své debutové desky Charlie The Bomber, nazvané Jenom půl, jež vyšla v roce 1995. Pecky jako Prošvihlý lhůty, V kleci anebo Nositel řádů a vin (ukázky z nich si můžete poslechnout kde jinde než na webu  tomjegr.cz/cd1.htm) , velice příjemně ojiskřily repertoár muzikanta, který by z hlediska koncepce svého koncertního programu mohl působit klidně i „hlouběji“, viz citované kapely Krabat či Detto. Proč zatím (na)daný muzikant nevyslyšel volání fans, zůstává záhadou. Menší záhadou snad bude, že Jegr nezahrál svůj obrovský dobový hudební i klipový hit Jenom půl - důvodem je asi to, že si prostě dělá co chce :-) .

Když skupina Buty kdysi složila hit František (příjmením Dobrota), určitě ještě netušila, co na ni nachystá „budoucí historie“, zejména v podobě koncertu Toma Jégra v úterý 29. března 2011  v Brně na Staré Pekárně.

Jistý Pan František, mimochodem ztvárněný i na našich fotografiích, se rozdováděl natolik, že „blues“ z něho měli zřejmě všichni přítomní: poskakoval, skotačil, jásal, vykřikoval a skákal do řeči i samotnému Mistrovi, aby si vzápětí lehal, zakrýval oči, zase povstával a opět povykoval (jistý přítomný jedinec jej tudíž právem překřtil na Františka Nedobrotu). Tom Jégr byl zpočátku velmi hodný, vzápětí však logicky přitvrdil...ale to už jsme vlastně četli. 

A propos, ony fotografie. Přátelé, prosím, promiňte mi, já su opravdu fotograf nešika, takže se mi během krásného večera podařilo pár unikátních, jak z SM-filmů vystřižených kousků (sakra, nebylo to tady už???), o něž Vás samozřejmě nemůžeme ochudit: například se mi podařilo Přemku Dofkovi mikrofonem zavázat oči,  anebo Tomovi Jegimg_3894.jpgrovi uříznout hlavu. Za toto ovšem nemůžu já, ale samotný Mistr, protože začal s Panem Františkem „obcovat“ přesně v okamžiku, kdy jsem vypnul svůj aparát (rozuměno fotoaparát, aby nedošlo k omylu), takže než jsem ho znovu zapnul, Jegr se nečekaně zvedl, no a už to bylo. Vlastně nebylo, resp. není (cit. hlava).

Na druhou stranu se mi ale podařil i záběr, na nějž jsem fakt hrdý: zachytit usměvavého Toma Jegra. Viděli jste ho někdy na nějaké hudební fotce se smát? Možná su první, heč :-).

Na samotný závěr si docela solidně narvaná Stará Pekárna vyřvala přídavek, který Tom Jegr realizoval v podobě nádherného vyznání pod názvem Písek, závěrečné to skladby z alba Jukebox 2010. Jesus Is All? Pro mnohé určitě. Ale Tom Jegr je NĚCO.

Zpočátku jsem nevěděl, jak tento report uzavřít. Jako kdyby fantastické pocity a vzpomínky z koncertu plynuly stále plasticky natolik, že konec prostě žádný nemůže být. Pak mne napadlo, že bych ho mohl uzavřít lehce sprostě, stejně jako sám Mistr. Protože náš web „vysílá“ i před 22. hodinou, tak zde sice nemohu citovat jeho odborné zdůvodnění skutečnosti, že další přídavek už nebude (pouze opisem: další přídavek už nebude, protože by se jednalo o prolongaci aktu ne zcela konzistentním orgánem) , ale mohu na něj tak říkajíc navázat. A navázat i sám na sebe:

Tome, zkus to ještě hlouběji. Uvidíš, de tto. :-)

Text a foto Dědek.

P.S.: Veliké poděkování Hance a Rudovi za skvělej po-koncertní večer.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář