Jdi na obsah Jdi na menu
 


24.09. 2009 - XIII. století - Brno, Semilasso

26. 9. 2009
HRDINOVÉ GOTICKÉ FRONTY

aneb

XIII. STOLETÍ NASTALO V BRNĚ VE ČTVRTEK


Report / XIII. století / čtvrtek 24. září 2009, od 20 hodin / Brno, Semilasso

Ten den začalo všechno trefně. Když jsem byl odpoledne na pivku v Borsalinu, ke stolu vedle nás si sedl sympatický pár v trikách XIII. století, Ona Werewolf (v Obrazekkontextu se ženou prosím nepřekládat! :-), On Metropolis; příznačně pro gotický rock si oba objednali černé pivo a já díky jejich přítomnosti věděl, že datum konání tohoto rockového koncertu jsem fakt nepopletl.   

Veselo bylo i nadále. Cestu přes náměstí Svobody mi zpříjemnila mimořádně ukázněná Romka, která nepotřebujíc zesilovačů, řvala na půlku náměstí a hlavně na jakési své děcko "Tak já su děvka? Tak já su pro tebe děvka? Tak ty dostaneš rakovinu do varlat!", pročež jsem začínal tušit, že opravdu začíná "středověk".  

Večerní cestou do Semilassa to v šalině chvílemi vypadalo jako na pohřbu, zejména krásné děvy skrývaly svoje (ná)vnady stylově v sexy černém. Hmmm, taky jsem si vzal černou košili (vidíte, že slovo sexy jsem teď vypustil :-), abych v Semilasse nebudil veřejné pohoršení. To, že po skončení koncertu díky vzniklým solným mapám připomínala tak trochu obal alba Ztraceni v Karpatech, nemohlo vadit, horší bylo, že já v ní pak vypadal, jako bych vylezl z kontejneru.

Koupil jsem si pivo (světlé) a vlezl do sálu, kde jsem se po chvilce pozdravil a lehce Obrazekpokecal s bubeníkem nejmenované brněnské kapely Zdenálem Vémolou a po další chvilce v davu zahlédl tričko Eagleheart.

Sál i galerie, kterou pořadatelé otevřeli až těsně před počátkem produkce, byly velmi slušně zaplněné, i když natřískáno vyloženě nebylo (viz fotky). Očekával jsem, že skupina bude mít zpoždění 13 minut, nakonec to bylo trochu víc (jistý jedinec se opakovaně dožadoval nástupu muzikantů srdceryvným řevem á la vlkodlak), ale pak už to konečně vypuklo: brána středověku (opona) se rozestoupila a nejprve vybuchlo publikum a vzápětí skvělá hitovka z CD Metropolis Fatherland.

Otvírák jak sviňa, na který navázaly jednak písně z poslední desky Dogma (například klipové Katakomby nebo Měsíc lovce) a jednak samozřejmě spousta starších pecek, v čele s takovými monstrózními fláky, jako jsou Elizabeth nebo Justina. Momenty, kdy veřejnost v sále (galerka byla poněkud klidnější) zpívala jako jeden muž magická Obrazekslova těchto skladeb, mrazily i rozpalovaly zároveň, byl to prostě famózní zážitek. Strhující výkon gotického tělesa byl podporován solidním zvukem, tedy solidním v přízemí, neboť na galerce o co byl lepší výhled, o to víc trpěl právě sound, ale to je prostě asi Semilasso.   

Proto jsem posléze pořízení nezbytných fotografií sešel zase o patro níž, abych si gradující večer vychutnal opět při lepší zvukové kvalitě. Mezitím XIII. století stihlo kupříkladu songy z předposledního alba Vendetta (kromě titulní též "diskotékový" Andy Warhol aneb koncertní one man show frontmana Petra Štěpána). Nicméně se přiznám, že ač jsem v poznávání XIII. století v podstatě na začátku, řada jeho desek mne zaujala hned napoprvé, Vendetta k nim ovšem nepatří. Třeba ale potřebuje svůj  nezbytný čas, koneckonců jako každá vendetta...

To starší Nosferatu "zaujal" snad úplně všechny. Jak by zazpívala jedna nejmenovaná moravská kapela, sál bouřil nadšením a Nosferatu sál - zřejmě nasával sice Obrazekopakovatelnou, ale přesto jedinečnou atmosféru vlnícího se Semilassa. Nádhera.  

Co mohlo být poslední písní standardního setu jiného než olympikovský cover Karneval? Neuvěřitelné, co s touhle písní XIII. století dokázalo. Nedávno jsem si pouštěl na gramofonu původní verzi z roku 1973, to je ovšem úplně jiná věc, příliš rozveselená, tak říkajíc neukázněná :-). Naopak v podání jihlavských gotiků je to hotový majestát, karneval mystických pocitů. Geniální text Václava Fischera - o karnevalu? O životě, o tom, jak každý z nás si tím životem nese svoji "masku"?... totální mazec! Však taky kořínek vedle mne zpíval fakt jak o život, a vůbec se netvářil nóbl... Pivo v ruce a vokál jak Štěpán!!!

A pochopitelně že se přidávalo, a fest. Hned celé "portfolio" přídavků se opakovaně rozeznělo rozburáceným Semálem, jako třeba písně z prvních dvou kotoučků Mystery Ana nebo ploužák Růže a kříž. Mimochodem, zhruba v tuto dobu si mne u nálevního pultu kdosi "spletl" s Vašo Patejdlem (samozřejmě, byla to prdel, ale roztomilá), a tak jsem se s ním musel vyfotit, ač jsem dotyčnému marně tvrdil, že jsem pouze Vašův bratr.

Na samotný závěr zazněla half-playbacková Hvězdy chtějí patřit tobě, XIII. století se Obrazekpřišlo rozloučit, Petr Štěpán děkoval za fantastický koncert a přítomní se začali spokojeně rozcházet, jednotni ve svém krásném zážitku z předvedené hry (ne jak Kometa... :-(.

XIII. století v ten čtvrtek chtělo patřit nám, a to se mu také podařilo. Dokázalo, že je zřejmě nejvýznačnějším gothic-rockovým fenoménem tuzemska, má svou tvář, jejíž mimické svaly sice v průběhu času nabírají různé polohy, ale pořád je to tvář výsostně nezaměnitelná...   

Byl jsem na koncertě této kapely (chilli na koncertu století? :-) poprvé v životě, ale vůbec jsem nelitoval, protože bytosti z XIII. století v Brně předvedly věru, ale fakt věru poctivý karneval.
Zdraví Dědek.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář