Jdi na obsah Jdi na menu
 


21.03. 2015 - Ametist, Karakum, Rimortis - Jamné u Jihlavy

Má účast v Jamném se dá popsat jako tradice, na kterou se s patřičným předstihem vždy těším, a ani tentokrát tomu nemělo být jinak. Prověřená sestava již předem slibovala silný zážitek, ale prozatím nepředbíhejme. Ačkoliv by se zpočátku mohlo zdát, že se bude jednat o další report v řadě, tento bude jinačí a svým způsobem jedinečný (hezky jsem to napsal, samochvála čpí a naběhl jsem si hned na začátku :-) a to hnedle v několika rovinách.

AMETIST, ač místním známí, moje slechy jsou jimi nedotčené a v porovnání s následujícími smečkami nevím, co mě čeká. K mé radosti se z AMETIST vyklubal solidní cover band, který na velmi slušné úrovni předvedl průřez zlatým fondem rockové a především metalové historie. Pokud čistěp1210181.jpg teoreticky bych měl co mluvit do playlistu, valnou většinu odehraných skladeb bych neopomněl, jelikož se jedná i o mé srdeční záležitosti (zmíním jich na ukázku jen několik – „Symphony Of Destruction“, „Enter Sandman“, „Heavy Metal Breakdown“, „Highway To Hell“, popřípadě „Born To Be Wild“ – jména interpretů zbytečno uvádět, páč je stejně vážení všichni znáte :-). AMETIST se povedlo věrně zachytit ducha původních verzí s potřebnou dávkou energie, takže z mé strany není co řešit. Adrenalin vyskočil do velmi příjemných hodnot, a hlasivky absolvují první tréninkové kolo. AMETIST nezapomněli i na zajímavé zpestření s harmonikou a sombrery na hlavách. Sám za sebe jsem spokojen a očekávám další, pro mě již rozhodně ne neznámé jméno – KARAKUM.

KARAKUM jsem neviděl zhruba rok a mezitím se udála jedna významná změna. Po výroční akci ku dvaceti letům existence kapely oznámil svůj odchod frontman Zbyněk Dvořák a Jamné bylo (jestli dobře počítám) třetím koncertem s nových vokalistou Vaškem Žákem. Vašek se nelehké role frontmana ovšem chopil za správný konec a na to, že se jednalo o jeho třetí vystoupení s kapelou, nedal prostor pochybnostem a svým výkonem přesvědčil mě, a jsem přesvědčen, že nejinak tomu bylo i v případě ostatních přítomných. Krom změny z nejvýraznějších došlo i na změnu playlistu, kdy se dostalo i na kousky dříve živě nehrané – kupříkladu takovou „Bránu snů“ jsem naživo ještě neslyšel. Za sebe mohu dále směle konstatovat, že KARAKUM hrají nějak živelněji a svižněji, než jsem je slyšel poněkolikráte předtím. Není tajemstvím, jak významně ovlivňují projev kapely změny v sestavě. a to jak pozitivně tak i bohužel někdy se stává, že i opačným směrem. Vzájemná chemie uvnitř kapely je zásadní věcí a objem energie, kterou KARAKUM v Jamném p1210305.jpgdisponovali a kterou se nemalou měrou podělili s publikem, zcela jasně dala na  srozuměnou, že Vašek není za mikrofonem náhodou. Koncert jsem si s nimi opět maximálně užil a zas a znova dobil vnitřní energetické rezervy, čemuž odpovídalo i opotřebení mých hlasivek.

O RIMORTIS jsem popsal za několik let zpátky bezmála jeden běžný metr, nicméně proč nepřidat o nějaký ten centimetr navíc, že ? Po nedávném rozhovoru s Vaškem tu máte nášup, a ti co zůstali doma, mohou jen trpce litovat. Je bohužel již faktem, že tato akce by si zasloužila početnější obecenstvo, nebyla to co do návštěvnosti taková bída jako minule, ale plný barák nebyl ani náhodou. O to víc zamrzí, že s kvalitou účinkujících to nemá zhola nic společného. Potvrzením tohoto budiž současná forma RIMORTIS, ve vší úctě ku kvalitě sestav předchozích, RIMORTIS jsou skvěle rozjetí a ani v Jamném nepřipustili ani stín pochybnosti, že by tomu mohlo být jinak. Zvuk jako křišťál, nasazení a spousta pozitivní energie, a přítomní nemohli být nespokojeni včetně mého nedokonalého já. Zbytkem hlasu jsem si odbékal mé srdcovky, sice zpocen jako myš, ovšem adekvátně tomu nadšen. RIMORTIS mě zas a opět dostali a dle reakcí publika jsem nebyl rozhodně sám. Nějak to moc rychle uteklo a najednou konec, tak brzo ??? Při pohledu na hodinky se snáším zpátky na zem. Teorie relativity bohužel platí, příjemné záležitosti ubíhají rychleji a příliš rychle utekla i tato nadmíru vyvedená akce.

Závěrem ještě ztratím pár slov o té jedinečnosti, o které jsem se zmínil v úvodu. Jistě jste postřehli, že jsem až na pár detailů nezmínil hráčské výkony, pitvání odehraných skladeb. Tentokrát jsem se rozhodl tento spisek pojmout z jiné strany, pokusil jsem se zachytit alespoň špetku atmosféry a energie, která mi měrou vrchovatou dobila baterky, což jsem sice očekával, ovšem má očekávání byla notně překonána, a to i s ohledem na fakt, že se mi přihodilo více než bývá obvyklé více diskutovat s dalšími přítomnými včetně účinkujících, což pravidelně nečiním. Tak nějak bylo ten večer všechno jinak, a řekl bych že veskrze pozitivně, navzdory probdělé noci.

Písmenka: Medyed
Obrázky: Sekničkovi

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář