Jdi na obsah Jdi na menu
 


18.7. 2015 - Týnecký Mazec - Týnec nad Labem

tyn.png

Týnecký Mazec jako již tradiční akci jsem měl tu čest navštívit letos prvně, což jsem posléze považoval za trestuhodnou nedbalost, letošní ročník nesl pořadové číslo devět, a velmi záhy jsem měl zjistit, o co jsem celá ta léta přicházel, nicméně nepředbíhejme a držme se časové osy. Zpočátku nebylo vůbec jisté, zdali vlivem pracovních povinností vůbec zvládnu dorazit včas na začátek. Zásah zhůry tomu chtěl, odpoledne sprchlo a já vyrážím v čase, který slibuje můj včasný příjezd. Dorážím03.jpg půl hodiny před začátkem, sosám jediné legální piviště (jako tradičně cestuji sám vlastním vozem) a program budiž započnut.

Prvním z účinkujících je velezajímavá kapela KOUDELNÍKŮV SYN, dle názvu již ti bystřejší tuší odkud že do Týnce dorazili. Zajímavý mix thrash a black metalu mi způsobuje příjemné mrazení již ze studiového záznamu, a živě to má solidní grády a začínám mít tušení, cože se zase bude dít za hrůzu s mými hlasivkami. Instrumentálně velmi dobře zvládnutý koncert, kapela a především frontman s lehkostí komunikuje s publikem, které roztává postupně, ale jistě, a je přec znát, že Kutná Hora je nedaleko a věrní a znalí dorazili (já je tolik zažité nemám a o to větší a příjemnější je můj zážitek) a kapele se ozývají s dostatečným důrazem. Pro mě hodně příjemné překvapení a natěšen očekáván věci následující. MORTIFILIA je pro mě už zavedeným pojmem a vím, co bude následovat. Klasický groovy death metal s melodickým přesahem mi šmakoval již před pár lety na Basinfirefestu a v Týnci se MORTIFILIA ukázala jako parta zkušených mazáků, která své řemeslo ovládá s fortelem a zároveň i s potřebným zátahem a nemalým objemem energie. Zvuk jak břitva a křišťál, přítomní rozhodně nelitují a stejně jako já vědí, na co přišli. Adrenalin stoupá, A než se jeden naděje, MORTIFILIA se pomalu ale jistě loučí, jejich set nějak moc rychle uběhl, jako většina příjemných věcí obecně. Mezitím, než se vše potřebné nachystá pro pardubické DYSANGELIUM, koukám, koukám a ono je to tak, strejda Paul se svými dvěma českými souputníky je již tu, se značným předstihem před vystoupením. Neodolám a jdu dát řeč, Paul je pohoda sama a rychle se z běžné anglické konverzace dostáváme na různé srandičky, až to končí posledním albem MASTER u mě v kapse a s přáním všeho nejlepšího si jdu zase po svých. DYSANGELIUM se s ničím nepářou a sekají to hlava nehlava, bouře je to solidní a o to více mi jejich vystoupení šmakuje, když mám již něco naposloucháno a vím, na co jsem přišel, ta základní teoretická příprava má přece jen něco do sebe, i když jako bezpodmínečnou nutnost bych ji neviděl. DYSANGELIUM rovnoměrně provětrávají své kvalitativně vyrovnané studiovky, a není náhodou, že vydávají u slovenských GOTHOOM PRODUCTION, všem, co s nimi ještě nepřišli do kontaktu, dali jasně na 04.jpgsrozuměnou, že tady obrazně řečeno končí srandičky a ač poměrně málo známé jméno, kapela jsou skvělá. Za sebe jsem velespokojen a při pohledu kolem sebe zjišťuji, že nejen já. Dalšími v pořadí jsou KRYPTOR – netřeba představovat, originál se vším všudy, a pro řadu z nás postarších pubescentů byla tahle kapela, která nikdy nezapadala do pevných mantinelů a jela si vždy po své trase, povinnou četbou. Koncert KRYPTORu byl výjimečný jak pro mě – KRYPTOR jsem viděl naživo prvně – tak i pro ostatní. Basák a ústřední postava kapely Filip slaví padesátku a koncert tomuto významnému jubileu odpovídal. Cca v půli koncertu nechal Filip kolovat publikem několik lahví veselého moku a pak se svým typickým nadhledem své již druhé pětadvacetiny uvedl za nadšené reakce publika. Můžete namítnout že bez Pípy to není ten KRYPTOR, ale já viděl a mám jasno, tady to funguje a navíc s původním vokalistou, a tak pochybnosti mnou necloumají ani na okamžik a první živá srážka s KRYPTORem po 25 letech dopadla na výbornou. A vážený priatělia, nastupují domácí, ELYSIUM mám v povědomosti pouze podle názvu a čekám další překvapení. S panem pořadatelem s kytarou na chrbtě mě ELYSIUM zatloukají do země, brutální technická moderna se silou rozzuřeného herefordského býka mě jako prozatím neznalého věci pomyslně posazuje na sedací partii, maximálně intenzivní a přesto čitelná (pro mě, dlužno přiznat, že necvičené ucho se v tom mohlo ztrácet) řež mě pohltila a zas o ždibec nahlodala mé předsudky ohledně současného pojetí brutální muziky, ve kterém se prozatím těžko orientuji. Hlubší kontrast si teď lze těžko představit. Po technické moderně následuje v nejlepším slova smyslu pravěk. Prapůvodní death metal, ikona, legenda žánru. MASTER – to je další jméno death metalu, jeho prapůvodní podoby s jasným otiskem hrubého a zbrutalizovaného rock´n´rollu. MASTER již řadu let nejsou jen americkou kapelou. Americký prápor drží jen „strejda“ Paul Speckmann, dvě třetiny MASTER jsou české a to jistě není žádným tajemstvím pro nikoho z Vás. MASTER chovám jako soukromou ikonu a úměrně tomu si jejich koncert užívám. Zvuk jak žiletka (ještě se k němu vrátím), energie tuny, komunikace Paula s publikem na pohodu, reprezentativní průřez bohatou diskografií kapely včetně „Sabbathovského“ coveru „Children Of The Grave“, co si pamětník a odrostlý sokolík mého typu může přát? Jsem nadšen a spokojen. O mexických ARMADA05.jpg jsem dosud mnohé neslyšel a v Týnci budiž první příležitost tuto pro mě neznámou kapelu poprvé a pravděpodobně na dlouhou dobu vidět. Po tom, kdy čtveřice indiánů (hispánsky vypadal snad jen frontman) nastoupila na pódium, vypuklo peklo na zemi. Instrumentálně jsou na tom indoši velice dobře, vystoupení má neskutečnou šťávu, je jasně vidět, jak to kapelu baví a věří tomu, co hrají. V tuto chvíli nesejde na tom, že na originalitě projevu je stále co pilovat. Vysokoobrátkový blasfemický death metal, a navíc ze silně katolického Mexika, je zážitek sám o sobě a ARMADA zanechala v Týnci rozhodně silný dojem. Program se posunuje do finále a já se těším na BRUTE. Slovenská kapela, která má potenciál nakopat řiť leckterému světovému jménu, to je závěr jak má být a to, co se dělo počínaje prvními tóny, mi dalo bleskurychle zapomenout na pozvolna se vkrádající ospalost ruku v ruce s pokročilou hodinou. BRUTE odstartovali precizní hudební masakr, který snesl ta nejpřísnější měřítka a ti, kteří vydrželi vzhůru – někteří již odpadli – nemohli v žádném případě litovat. Co na tom, že kapela déle štelovala zvuk. S o to větší silou se vrhla do hraní a technický brutální death metal v podání BRUTE nepřipustil pochybnosti o vrcholně důstojném závěru celého dne. Před relativně krátkým časem jsem po skvělém zážitku z aktuálního alba BRUTE vyjádřil přání je vidět naživo, toto bylo splněno a očekávání překonána. Skvělé vystoupení se vším všudy…

Závěrem bych ještě na chvíli zmínil jeden velmi podstatný aspekt celé akce, a tím je zvuk. Tento byl od samého začátku jasně čitelný, čistý a přesto intenzivní. Týnecký Mazec, ač co do počtu návštěvníků akce menšího rozsahu, kdy velikost je značně relativní pojem, mě dostal, a příště přijedu zase, prostě musím…

Pro Metal-line z Týnce nad Labem

Medyed

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

kapela

(Honza, 25. 10. 2015 7:55)

ja bich hrat jestli umite napsat nakou heskou pisničku složit promě na moje narozeniny děkuji moc
0.2.0.4.Duben 2016
sobota

kapela

(Honza, 25. 10. 2015 7:52)

ahoj jak se mate mate krasne fotky

super recka

(Elysium, 27. 8. 2015 14:38)

Krásně napsaný.Díky

pochvala

(Ivana, 17. 8. 2015 20:38)

hezky psané,prima fotky......musel to být zážitek