Jdi na obsah Jdi na menu
 


18.05. 2017 - Public Relations, Kern, Europe - Brno, DRFG Arena

KDYŽ EVROPA ODPOČÍTÁVÁ...

aneb

RONDO ALLA ROCK THE NIGHT

Report / EUROPE, KERN, PETER PAUL (QUEEN TRIBUTE), PUBLIC RELATIONS / čtvrtek 18. května 2017, od 19.30 hodin / Brno, DRFG Arena (hala Rondo)

Dedikace: Tento report jest věnován Karlosovi.

Je jedna hodina po půlnoci, na dva kusy stříhám tu majestátní bílou pásku s logem Moravia Top Concerts, která zaručovala vstup až k samotnému srdci - srdci všeho - k srdci Evropy - k srdci Europe.

img_1910.jpgNoční jízda Brnem, dlouhej auťák, a strašně „krátkej“ koncert - noční jízda Rondem. Nicméně ano, pojďme zpět, zpět na neuvěřitelný koncert.

Ano, i Evropa má zapotřebí a potřebuje věru potřebné a přepotřebné „pí ár“, totiž PUBLIC RELATIONS. Trošku nás zmátl slovensky hovořící moderátor, nicméně první předkapela slovenštinu nepotřebovala, protože...

...protože pochází z Ostravy a svůj set začala songem Exit 11:55 (slogan „Za pět minut dvanáct“). Velice solidní přímočará muzika, dle vlastních slov rock-electronica, zajímavé hříčkovité texty, jo, pohoda, shodli jsme se v naší partě na tom, že tohle jo. Akorát nevím, ten další zášleh, Proč pěkné ženy rychle hoří, tož to je snad black metal, nééé? ;-)

Tahle kapela, která kombinuje ČJ a AJ, působila dobře i kombinací tvrdších a lyričtějších ploch. Třebaže se vykládá, že předkapely legendy musí mít zákonitě o třídu horší zvuk, tentokrát to neplatilo.

Naděje je věc, kterou potřebujeme mít po kapsách všichni a pořád. O Naději byla i jedna ze závěrečných písní Public Relations, pohupoval jsem se stylově v rytmu letních vánků a každý soudný člověk musel uznat, že ti Švédi mají teda docela slušný „PÍ ÁR“! ;-) Líbilo? Líbilo!

Technickou pauzu při výměně předkapel vyplnil Freddie Mercury, který vstal z mrtvých. No jasně, Freddie vlastně nemůže vstát z mrtvých, protože nikdy neumřel. PETER PAUL zapěl rockový fláky z největších, ať už se jednalo o We Will Rock You nebo The Show Must Go on.

„My soul is painted like the wings of butterfly / fairytales of yesterday will grow but never die / I can fly – my friends!“ Když si uvědomím, že Freddie tohle zazpíval po několika panácích vodky a hlavně v době, kdy už věděl ... uf!

A kterak správně poznamenal můj webmaster: Mno, Queen jako předkapela Kernu, to je dost dobrý!!!

V planetáriu jménem Rondo obrovské logo KERN, na place radost, nad kterou nic v světě není, a do našich ušisek řežou první akordy Hrnu to k tobě, úvodky i titulky z loňského vynikajícího CD.

Pořadatelé jsou profi, nemohla být lepší volba, než těsně před Europe zařadit stylově sedící domácí Kern. Kdysi kdosi napsal na guestbook Kernu cosi ve smyslu: Švédi mají svoje Europe, Amerika Bon Jovi, Němci Bonfire a Brno má Kern. ;-) Jak výstižné!

Rovněž „kerňáci“ zvolili po dramaturgické stránce nadmíru stylový přístup, jelikož jejich set vycházel z úspěchů přelomu 80. a 90. let, o čemž celá čtvrteční akce přece byla. Tudíž byla vzpomenuta asi nejslavnější deska, debut z roku 1990 „...od narození“ (songy Hlas, Dál a dál, Kdo s koho), ale img_1951.jpgpochopitelně i slavná 80. léta - Milion týdnů loučení anebo proměna Ronda ve hvězdárnu: singlová odpichovka Hvězdám už nevěřím. A V sobotu ne? – Ve čtvrtek ano.

První vrchol nastal při Explozi. Sál vybuchl nadšením i rukama nad hlavou a Evropa věděla, že tady je správně. Jo jo, když vládne noc...tak exploze snů mě na prach rozmetá.

Výborný čitelný řízný zvuk podporoval nadšení z génia těchto moravských muzikantů, kteří svého času dobyli svět, a pokud ne svět, tak aspoň Evropu ;-). Ono taky jak jinak, když za zvukařským pultem stál Mistr Ondra Martínek, zvukař Arakainu, že.  

A druhý vrchol? Byl jasný předem. Ještě jistější než to, že jednou všichni umřeme, je že Kern na svém koncertě zahraje Blízko nás. A věřte mi ne že nevěřte, ale věřte mi vskutku věřte, že těsně před nástupem švédské živoucí legendy nemohlo být příhodnějšího sloganu než „Blízko-o nás / místo-o máš / jít domů teď s tím se nepočítááá!“.  

Hala pěla tuhle metalovou hymnu jako řvou lidi na hodech lidovky, a zcela právem tak ocenila poctivý výkon kapely, která tady málem už nebyla. Proto teď cestou tohoto reportu posílám dík Karlosovi, on ví proč, ale hlavně proto, že Kern žije právě díky němu. Motore dobré muziky, ahoj!

Roku 1645 Švédové Brno nedobyli, o pár let později (mám na mysli rok 2017) se jim to už podařilo. A stačilo k tomu pár rockových megamrd, který nikoho nezabily, ale všechny posílily. EUROPE v Brně!!! - Mno, ne nadarmo se Europe dříve jmenovali Force (Síla).

A propos, znáte ten vtip? Co mají společného Kern a Europe? No přece že mají jeden jediný hit: Kern Blízko nás a Europe The Final Countdown. ;-)

No jasný, na nezasvěcené to tak může působit, leč skutečnost je opravdu jiná. Pojďme evropským prizmatem na to.

Představte si magickou rockovou noc, kdy se držíte za ruce a objímáte s přáteli, které milujete, a do toho Vám snad jako třetí písnička v pořadí zazní img_1984.jpgakordy hymny Rock The Night z jednoho z nejslavnějších evropských rockových alb všech dob. Co se děje? Euforie dostupuje vrcholu a prostě Vám to stojí, stojí Vám to za to. Jsou totiž chvíle, které se popsat dají, a pak jsou všechny ty, jež se popsat nedají.

Až se člověku z toho všeho chce křičet. Křičet? Ano, křičet.

„Scream...scream...scream...of Anger!“ řve sice nezadržitelně stárnoucí, ale přesto nestárnoucí (něco jako Kronek) frontman Joey Tempest z brněnského pódia a nikomu nestačí hlasicky, aby jej přeřval. Ne ne, tohle nejsou Wings Of Tomorrow (Křídla zítřka), tohle jsou Wings Of Tonight!

Cethy, webmaster Honza, Jaruška a Dědek, dál asi deset tisíc známých, kousek ode mne si „juropáky“ zaslouženě užívají samotní Kerni a hala již brzy vzplane bravurním ploužákem zovaným Carrie. Stíny se plouží, ruce se plouží, a srdce touží.

Tak jej otevři, otevři to svoje srdce, nenech ho zavřený, prostě a zkrátka a jednoduše Open Your Heart. Mimochodem, není úplně obvyklé, ale také nijak neobvyklé, že se skupiny vracívají ke svým starším písničkám, což je příklad právě skladby Open Your Heart, která vyšla v roce 1984 na albu Wings Of Tomorrow a posléze též o 4 roky později na Out Of This World. Ehm, pakliže bych to chtěl slovní hříčkou nějak propojit, asi bych řekl, že zítra můžeme roztáhnout křídla, abychom opustili tento svět. Vše dovoleno. Ale prosím prosím, hlavně se vždycky vraťme. ;-)

A předtím třeba megašlágr právě z „Outu“ – Superstitious. Super desítka (zaplaťPámbu že desítka, že nic většího, jinak bych si možná v onu dobu myslel, že su v Africe) prýštila jako emoce přítomných, fanoušci se mohutně fotili s Kernama a barevnej světelnej park, kterej byl na slušný kule už od samýho počátku, posílal do publika jasný halogenový zprávy, že ještě se zdaleka nekončí.

Joey umí dobře česky, zdraví česky, děkuje česky, baví sebe i nás česky. Sklízí zasloužený aplaus za nádherný pokorný přístup k Brnu, které mu neskromně děkuje též. Zato anglicky nevím nevím: jeho thank you znělo jako fuck you! ;-))))))))))  

A propos, chodili jste do tanečních? No jestli ano (já třeba ne, já v tu dobu tancoval po knajpách, ha ha), tak vězte, že v Rondu vám byly úplně na hovno. Tam se totiž tančilo samo a bez tanečních. Rondo bouralo všechna pravidla, každý si tančil jak chtěl a tančil si krásně. Mařka, co seděla borcovi na koníka, sice moc tancovat nemohla, ale zase se jí krásně vzduchem „houpaly“ její bosé nožky. No proč ne? Řekl Dědek. ;-)

EU? Ne. EU – FORIE? Ano. EU – ROPE! Bingo!!!

Řízný hard rockový Cherokee je taková jedna docela známá písnička, z jakýhosi alba, kerýho se prej prodalo nějakejch blbejch X milionů kusů, jenom kdybych si já mamlas vzpomněl, od jaký je to kapely. Ale když vydržíte, já si za chvilu vzpomenu, a pak Vám to řeknu.

Rocková noc tiká, tiká, tiká, a ještě nezačala odpočítávat. Hercny rumplují jak pneumatický kladiva, duše zpívají chorály radosti a nohy si podupávají do entity zvané Zem. Čas prchá jak splašená mrcha, img_1994.jpgchtěl bych ho zastavit, ale nejde to, nejde, nejde!

Jenom ty vzpomínky v hlavě, ty mi snad nikdy nikdo nevezme, teda pokud u mých dveří nezazvoní pan Alzheimer. A pokud zazvoní, já mu neotevřu, neotevřu, neotevřu - třeba proto, že už nebudu chápat, co je zvonek. ;-)

Evropa zvoní, pojďme se připravit.

Evropa v Brně. Europe in Brno. Jak příšerně signifikantní, jak příšerně aktuální, jak příšerně ... příšerné - v okamžiku, kdy se Evropa zmítá možná na konečném prahu své existence a marně přemarně odolává nájezdu barbarů, koná svůj nájezd na Brno entita Europe a začíná odpočítávat. Je to náhoda, nebo symbol?  

„We’re leaving together“... A je to jasný. Kapela hraje na úplný závěr cover Hráč od Turba s anglickým textem. ;-)))))))  To je jasný, to poznám hned, Turbo, že jo. Hmmm, slušnej hráč, tenhle „Jurop“. Nasadí turbomotory a jede.

„IT’S THE FINAL COUNTDOWN“... Evropo, co chceš víc? Řveš radostí, nebo bolestí...?

Pocity z hudby se míchají s pocity z báječných přátel, s pocity z předchozí zahrádky Kometa Pubu, kde Cethy tak krásně sehnala místo, míchají se s pocity, kdy nás pak poctivým „autoservisem“ rozvážela domů a výsledkem je – tedy aspoň mým osobním výsledkem – že Evropa na tom možná není ještě tak úplně špatně. Možná sice jenom „moje osobní Evropa“, „moje osobní Brno“, ale mně to stačí.

Můžeme klidně skončit, poněvadž vše bylo řečeno.

Vlastně všechno ještě ne, jednu věc Vám dlužím, já vím.

Zjistil jsem, že ta báječná vypalovačka Cherokee je od Europe. ;-)

Text Dědek, foto Míťas.

Aktuální komparativní recenze:

http://brnensky.denik.cz/kultura_region/recenze-zpevakovi-z-europe-to-porad-zpiva-vrcholem-byl-hit-carrie-20170519.html

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Poděkování

(Dědek, 22. 5. 2017 12:31)

Díky moc Tobě, žiju z toho ještě teď! Díky Vám všem!

Bomba

(Cethy, 22. 5. 2017 8:36)

Díky za krásný report Peťo,
byl to úžasný večer.