Jdi na obsah Jdi na menu
 


11.12. 2014 - Tom Jegr & Gang, Radimec & Old Horses - Brno, Metro Music Bar

VÁNOCE V METRU

aneb

DAR JMÉNEM HUDBA, DAR JMÉNEM BLUES

Report / Vánoční koncert Toma Jegra: Tom Jegr & Gang, Radimec & Old Horses / čtvrtek 11. prosince 2014, po 20. hodině / Brno, Metro Music Bar

Vánoce jsou časy vzájemného obdarovávání. Pod stromečkem je plno různých krabiček, dárečků, tajemství. Ovšem jeden z těch největších darů, který můžete od někoho dostat, v tomto případě konkrétně od Pánaboha, je talent. Oba pánové, oba lídři, kteří v ten nedávný čtvrtek vystoupili se svými skupinami v brněnském Metru, jej dostali měrou vrchovatou: pánové Tom Jegr a Radim Zelina, s kapelami Gang & Old Horses!img_0388.jpg

Po zkušenostech z vydařeného křtu CD Old Horses, kdy se (nejen) oba muzikanti také různě prolínali, bylo jasné, že půjde opět o mimořádný hudební zážitek. A proroctví tato naplněna byla jest.

Když jsem se členy Gangu komunikoval krátce před koncertem, kytarista Přemek Dofek mi napsal, že prý se můžu těšit na „bluesové trio“. Úplně jsem tomu sice nerozuměl, ale říkal jsem si – nech se překvapit.

Variant řešení bylo víc, bláznivě mne třeba v první chvíli napadlo, že by Tom Jegr mohl ještě stihnout nachystat překvápko v podobě dalšího hosta – žďárského Blues Mine Trio, kdy Petr Straník se už dříve vyjádřil, že jeho „velkým vzorem z české země je zpěvák a kytarista Tom Jegr z Brna“. Mimochodem, mezi Straníkova zahraniční „učarování“ (neplést prosím s „učůráváním“, i když to může mít hodně společného :-) patří stejně jako u Toma Stevie Ray Vaughan. Sapristi, děcka, to by byl zajímavý společný koncert, Jegr a Blues Mine Trio...

Druhou možností, která mne napadla, byla úsporná varianta Jegrova Gangu, totiž jenom v triu. Koneckonců, nebylo by to poprvé, ježto už dne 7. srpna 2013, na tomtéž místě, to jest v Metru a tři dny po vystoupení před Deep Purple, hrála čtveřice bez Dofka. Jak se nakonec ukázalo, „hrozila“ právě tato varianta, leč  – možná i díky změněnému termínu – se zadařilo, aby byla sestava Gangu kompletní.

Jenže onen změněný termín měl za následek návštěvu lehce komorní, protože ten den se v Brně konala koncertů vskutku přehršel: na Vodovce hrál Olympic, na Musilce Mišík, na Melodce Doga unplugged... já vím, můžete namítnout, že každé z uvedených těles má trochu jiné posluchačské zázemí, což je určitě pravda, ale na druhou stranu znám lidi, kteří mají rádi všechny jmenované kapely, a pokud se mají rozhodnout, mohou jít zkrátka chtě nechtě jenom na jednu z nich.

Já jsem měl v tomto směru jasno a rozhodně jsem nelitoval. Jako první nastoupila Radimcova skvadra Old Horses a počnula do nás sázet pecky zejména ze svého čerstvého (a výborného!) debutového CD. Nehodlám samozřejmě jmenovat celý playlist, neboť podrobně jsem se Radimcem zabýval v reportu právě ze křtu CD, ale tentokrát bych spíše vypíchl některé skladby, které považuji za jistým způsobem unikátní.

img_0435.jpgTočky jsou výborná textová hříčka, kdy nejen při vetchém sluchu Dědkově můžete úplně poprvé slyšet „kočky“, jenomže posléze pochopíte, že takhle jednoduchý Radimec není. A tož se můžete zaposlouchat do těch „toček u Blanska“ a můžete přemýšlet, jak celá ta jízda vlastně skončí...že má svoji pointu, to si buďte zcela jisti.

A potom taky třeba pořádně rozdováděný Junior. Junior svýho děda: „Jsem jen junior svýho děda / máma sepla ruce a řekla „ó běda“. Je zapotřebí něco dodávat? – No samozřejmě že není, protože právě bylo řečeno Vše.

Nad hudbou Old Horses však spínat ruce či lámat hůl nemusíte, představuje totiž na tuzemské autorské hudební scéně  velice příjemné „crossoverové“ osvěžení. Na popis tohoto průniku stylů ani bohatá čeština nestačí, proto je nejlépe některé vystoupení osobně navštívit a kupříkladu se osobně zamilovat. Anebo se nezamilovat a „jen tak“ mít rád.

Stejně jako na nedávném křtu zmíněného CD, i  tentokrát si na stejdži zahostoval Tom Jegr, jenž si s kapelou střihl tři její skladby, včetně instrumentálky Fan Tomas, kterou najdete i na vydaném kotoučku.

Pár dnů po renomované prezentaci před slavnými Slade (kde jsem nebyl), co mám snad potisící psát o Jegrovi a jeho Gangu? Reportů z jeho akcí jsem sepsal již nespočet, každý koncert je jiný a přitom každý stejně krásný. Když ho miluješ, není co řešit. Jegr je nádhernej Král bláznů, vždycky si bude dělat co on chce, takže prostě z určitých důvodů nebude obnovovat Detto, nebude hrát s Charlie The Bomber, nebude hrát Změna je život, nebude hrát Koukám nějak to nejde...

...ale stejně vám vždycky srdceryvně zahraje aspoň některé pecky od „čárlíků“, některé věci ze svého sólového alba Jukebox 2010 anebo ze své zatím poslední desky Je to nebezpečný! Zkrátka Vám střihne svůj hudební profil „po svém“, hudební profil génia, hudební profil, který je dar. Rozbalíte a žasnete.

Řehořovo Metro je tradiční zárukou dobrého zvuku, dobrých světel, dobré atmosféry, dobrého potlesku.  Můj kabát, Vrátnej nebo Stará 19, to všechno se míhá mezi světlomety, mezi pódiovými dýmy, mezi tlukoucími srdci, mezi tleskajícíma rukama, mezi...mezi tím vším, co v tu chvíli žádné meze nemá.

Dobře si pamatuju, když Petr Gratias psal v Deníku Rovnost jakýsi profil Toma Jegra, v době, kdy měl Tomáš kolem sebe v podstatě spíš hostující muzikanty, kdy kapelu spíše teprve hledal a skládal. Gratias mu přál nejen dalšíimg_0341.jpg úspěchy, ale též stabilní vlastní kapelu.

Dneska ji Jegr myslím našel, protože krom již jmenovaného Přemy i basák Hynek Maňák tvoří s lídrem nerozlučné trio, s nímž se velmi úspěšně sžívá nový bubeník Radim Grünwald. Hraje Vám to, chlapci, dost slušně, a je velmi příjemné se s Vámi před koncertem či po něm pobavit, jste milí, příjemní a fajn, stejně jako já, ha ha.

Závěrečná cover kompozice byla – někdo by obligátně řekl pomyslnou třešničkou na dortu, ale já řeknu pomyslnou višničkou v pivu, protože po skončení akce jsem si šel ještě ke Glumovi vychutnat Budvar Cherry, tzn. skvělé višňové pivo – no každopádně byla majestátní. Obě vystupující skupiny se opět prolnuly a střihly si démonický tradicionál, který znám, ale na koncertě jsem si za boha či proboha nemohl vzpomenout, jak se jmenuje.  Teprve doma jsem jej identifikoval jako Rock Salt And Nails, a jestli je to špatně, tak se omlouvám a klidně mne tady opravte. Vždyť ono není důležité, jak se co jmenuje, ale jestli je Vám s tím „něčím“ dobře. A mně ve čtvrtek dobře opravdu bylo.

Ehm ehm, mno a mno, tenhle report z vánočního koncertu jsem začínal tím, že aktuálně jsou časy vzájemného obdarovávání a že jeden z těch největších darů, který můžete od někoho dostat, je talent.

Je to pravda a není.

Jeden z největších darů, který můžete od někoho dostat, je to, když Vám ten talentem obdařený člověk vyšvihne takovejhle parádní koncert.

Text + foto Dědek.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář