Jdi na obsah Jdi na menu
 


10.09. 2016 - Tom Jegr & Gang, Saville Raw - Brno, Za Lužánkami

SPOUSTA PIV A SPOUSTA TRÁVY

aneb

STADIONOVEJ JÉGR

Reportáž bluesová & pivní / Pivní festival Brno / sobota 10. 9. 2016, od 16.20 hodin: Tom Jegr & Gang, Saville Raw a další / Brno, fotbalový stadion za Lužánkami

Brněnský fotbalový stadion za Lužánkami se díky Petru Švancarovi stává multikulturním centrem dění všeho dobrého. Jak jde spojit dobré pivo s dobrou muzikou na dobré trávě, nám ukázal sobotní den Pivního festivalu Brno, v jehož rámci tak bylo možno ochutnat jak výrazné akordy spanilé rockové muziky, tak i neméně intenzivní tóny neméně spanilých výrobků pěnivých.

Holčičky, nožičky, zadečky, kloboučky...

Že v areálu panuje good atmosféra, je patrno již na pokladnách, které obsluhují sličná mladá děvčata. Říkají mi, že pokud zaplatím přesně v drobných, budu mít u nich plus. Ptám se, jaké to s sebou nese konkrétní výhody, pročež se ony začínají při pohledu na mne, vetchého Dědka smyslně chichotat, v čemž neustávají ani při mém pozvolném přesunu trávníkem dále. Inu, zřejmě je představa jakýchkoliv konkrétních výhod vůči mě osobě patřičně rozveselila. No tak aspoň rozdávám smích, no, to přece taky není málo, he he.img_5972.jpg

Našlapuji vpřed velmi dobře udržovaným trávníkem a koukám koukám, že lepé děvy ten den rozhodně neskončily s prostorem pokladen. Je horko jako kdesi na rovníku, a tak se mnohé zuly a vykračují si po travičce bosky, což je pastva, nikoli tedy ta tráva, ale pomyslná pastva pro oči.

Jiná se loudá končícím létem v apartním kloboučku, další u stolečku smyslně vrtí zadečkem a mně se začíná něco vrtět v boxerkách. Vůbec, všimli jste si, že tohle léto byly šlágrem kraťoulinké dívčí šortečky, jež odhalují od pasu dolů takřka všechno? Sympatický módní trend, a ještě se ušetří za látku, takže je vidět o to více jiného přírodního „materiálu“! Ano, textilní průmysl v Brně býval vždycky in, ať už se jednalo o ten domácí nebo onen vietnamský...

Reportáž bluesová

Tom Jegr & Gang

Někdo se odhaluje šortkami, někdo muzikou. Pódium je zatím prázdné, ale nedaleko před ním pozdravuji dalšího pravověrného „gangstera“, inženýra Romana, který se jakožto odborník na statiku stavebních konstrukcí beze strachu opírá o konstrukci brankovou (stále jsme přeci na funkčním fotbalovém hřišti), abychom za chvíli společně s dalšími přítomnými přivítali celý čtyřčlenný GANG, v čele s Mistrem nejen bluesové kytary a expresívního zpěvu, panem TOMEM JEGREM.

Vystoupení Toma Jegra se seběhlo velice narychlo - na plakátech jsme ještě mohli číst kapelu Ňuňu – ale formace GANG tak mohla na velkém stadionu navázat na řadu svých letních vystoupení, včetně úspěšného hraní v Brně-Obřanech u Sosny, kde jsem ovšem shodou okolností nebyl, protože zkrátka nemůžu být všude.

Lužánecký set Gangu nebyl dlouhý, trval nějakých odhadem 40 minut, ale i tak nám skupina stihla předvést dostatečně výmluvný vzorek svého aktuálního repertoáru, img_5994.jpgkterý svým důrazem těží zejména z poslední desky Tom Jegr & Gang 2015, jejímiž největšími hity jsou zřejmě obě dnes předestřené písně Zabouchlas mi před nosem a Kamenka.

Jak Brňákům dostatečně známo, Kamenka pojednává o specifické brněnské lokalitě zovoucí se Kamenná kolonie, na malebném návrší nad řekou Svratkou, s maličkatými domečky a křivolakými uličkami plnými hudebníků, malířů a dalších umělců, a jednou atmésférickou hospůdku s úchvatnou zahrádkou jménem Duckbar, kde Tom také občas vystupuje. Kdo není z Brna nebo resp. kdo tam ještě nebyl, vřele doporučuji zařadit na seznam „památek“ a při návštěvě Brna rozhodně nevynechat.

Bezpečně sehraná kapela, podporovaná kvalitním zvukem, čepovala svou tvorbu do prostor celého stadionu, a v rockové dušičce všechny pocity báječně bobtnaly, vlastně „pěnily“, aby - protékajíce lačným hrdlem rockovým - úspěšně hasily veškerou žízeň po muzice a textech, jimž můžete věřit.

„Půjdem se vypít, to dělám rád,“ zpíval v září Tom Jégr v jedné z čítankových ukázek impozantního blues rocku (skladba Staromládenecká z alba Jukebox 2010), z dob, kdy proudem tekl líh, a pakliže abstrahujeme přímo od ihu, tak pěný slogan byl pro místní pivní festival jako vyšitý. Vyšitý? No vidíte, a jsme zase zpátky u toho textilu (krycí název pro všudypřítomná děvčata).

Vzpomínání se Saville Raw

Po Jégrovi nastoupila další známá místní formace, SAVILLE RAW. Zatímco však Gang hraje vlastní tvorbu s českými texty, Saville jsou v tomto směru pravým opakem: jedná se o multi-revival, tzn. nikoliv o revival unikoncepční, zaměřený hudebně i vizuálně na jednu kapelu, ale jde o mix rokenrolových, resp. rockových coverů skladeb s anglickými texty, v tomto případě zejména kolem 60. a 70. let, tj. těch, které mne časově jaksi minuly, třebažeimg_6003.jpg se samozřejmě snažím vše postupně dohánět. Takže v produkci Saville Raw si můžete poslechnout hity třeba Rolling Stones, The Who anebo Jimiho Hendrixe, a nejinak tomu bylo i na lužáneckém stadionu.

Ocenit jsme s Romanem museli především bezvadně autentický, syrový, archaicky laděný (rozuměj nevyumělkovaný) sound, který naprosto přesně korespondoval s dobou vzniku jednotlivých kompozic, a vytvářel tudíž celistvě kompaktní vjem z prezentovaných šlágrů vpravdě světého kalibru. Holt jak praví podtitulky a nadtitulky kapely zvěčněné na kopáku jejich bicí soupravy: elixír života - randál, skandál, rock’n’roll!

Chlapci fakt neztráceli smysl pro humor, a to ani když ze stejdže nacházející se před masou kvalitní zelené plochy pronesli cosi ve smyslu tom, že si vždycky přáli hrát někde, kde bude spousta a spousta „trávy“... A pobavil i přihlížející kytarista Gangu Přemek Dofek se svou brutálně zamračenou, vlastně roztomile nasupenou ratolestí, která mne inspirovala k vytvoření příslušných komiksových bublin (viz odkaz).

S přibývající hodinou a ubývajícím žárem slunce začali postupně do areálu přibývat i další návštěvníci, kteří si tak mohli vyslechnout kupříkladu volání Hey Joe od zmiňovaného génia Jimiho Hendrixe.  Ale nyní už pojďme vyslyšet průběžné volání čepovaných piv a pojďme si olíznout pár libůstek v rámci reportáže pivní.

Reportáž pivní

Pivní festival Brno byl v krátkém čase po sobě další pivně-ochutnávkovou akcí (nedávno jsem navštívil rovněž pivní dny na Zelném rynku). Z finančního hlediska sice moji peněženku trochu rušila padesátikorunová záloha za závěsný pivní kelímek (když na samotný úvod utratíte skoro stovku, máte v puse hned krapet hořko), ale jinak bomba.  

Zaujal nás čerstvě založený pivovar Šternberk, prý funguje teprve od tohoto léta. Jeden můj známý, bývalý provozovatel dnes již zaniklé ochutnávkové pivnice U Proutníka, tvrdil, že s novými minipivovary vždy raději čeká, než se stabilizují, prý s jejich prvotními produkcemi nemíval nejlepší zkušenosti.

img_6010.jpgV případě Šternberku ale zmíněný výrok neplatil. Pivo bylo výborné od samého počátku a jakožto netradiční pivní typ zaujal zejména pšeničný ale, který v sobě opravdu velmi umně spojoval osvěžující tón pšenice s plnou dávkou ejlu. Já osobně se upřímně přiznám, že ačkoli piju pivo už více než čtvrt století, tohlenctvo spojení by mne nikdy nenapadlo, ale věřte mi – ono to fakt funguje!

Duck & Dog je taktéž relativně mladý, okolobrněnský, konkrétně rajhradský minipivovar. Zakoupit jste mohli i ve skleněných lahvích, já si dal čepovanou desítku s příznačným doslova letním názvem Summer Ale, a musím uznale pokývat hlavou, že na „pouhou“ desítku mělo pivko šmrnc a velmi výraznou chuť. Jen tak dál, Rajhrade, a bude ráj na hradě!

Prostějov míval kdysi známý pivovar Ječmínek, který však někdy v půlce 90. let zanikl. Místo něj se na Pivním festivalu Brno představil nynější prostějovský minipivovar U tří králů, který přivezl jak spodně kvašený ležák, tak i pšeničné či 13-stupňové višňové pivo. Posledně jmenované jsem prokropil ústy svými a rád jsem ocenil jeho nijak přeslazený, ale spíše ovocně decentní a chmelově hořký charakter, který mne v místním pařáku osvěžil a přitom nezlikvidoval. Přeci jen, měl jsem před sebou ještě další akci, a nemohl jsem se zrušit hned na začátek, to by byl konec.

Na festivalu se pivopitelně představily rovněž další producenti (namátkou břeclavský Kanec, Líšeňský pivovar, pivovar Koníček, vyškovský Grunt, čepovalo se i poličské pivo anebo irský stout Guiness, a další a další), leč čas kvapil a já se musel (a hlavně chtěl!) postupně přesunout na koncert Kernu a Purple Rainbow do jihobrněnských Přízřenic, z kteréžto akce najdete brzy na jiném místě našeho webu samozřejmě taky reportáž (odkaz jako vždy v Aktualitách – sekce Úvod).

Text + foto Dědek.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář