Jdi na obsah Jdi na menu
 


07.08. 2013 - Tom Jegr & Gang - Brno, Metro Music Bar

DROGA JMÉNEM GANG

aneb

MY DĚTI ZE STANICE METRO

Report / Tom Jegr & Gang / středa 7. srpna 2013, od 22 hodin / Brno, Metro Music Bar (Poštovská ulice)

No byla to pěkná prdel, v tom Metru, to Vám musím říct - ano, jako správný lehce bulvární plátek nemůžeme svůj report začít ničím jiným než informací o Tomově zadnici, kterou na nás na všechny někdy  v průběhu koncertu vystrčil a dal nám tím spontánně najevo, jak nás má všechny rád. Ale musím objektivně říct, že takimg_0557.jpg pěkný zadek jen tak každý nemá, ehm, snad už jen Karel :-).

Navíc v oné nečekané chvíli - již zřejmě nestačil zachytit žádný z přítomných fotografů, neboť nikdo nevystrčil objektiv svého přístroje tak rychle jako svoji partii Tom – je nutno vidět i úžasnou symboliku, poněvadž Jegr nám ukázkou OBOU svých půlek jednoznačně naznačil, že pro nás rozhodně nemá „JENOM PŮL“.

Pak se dokonce zdálo, že na bubeníka Kusmena se Jegr při nezměněném postoji, tj. „zád(y)kem“ k publiku snaží vystrkovat pro změnu cosi jiného, nicméně tato informace jednak není zcela ověřena a jednak tak bulvární plátek zase nejsme. Poznámka: Tom moc dobře věděl, co si může dovolit, protože veškeré vysílání probíhalo až po 22. hodině - jak už je koneckonců v Metru dobrým letním zvykem. 

Co však bylo nejdůležitější, Jegrova skupina Gang na nás ten večer, teprve tři dny po svém vystoupení ve Slavkově jako předkapela DEEP PURPLE ( i když Gillanovci nakonec kvůli vichřici hráli o den později), „vystrčila“ tu nejlepší muziku, jakou si lze na poli tuzemského rhythm & blues, nebo chcete-li jednoduše řečeno blues rocku, vůbec představit.

Unikátní bylo už složení Gangu, jelikož tentokrát chyběl druhý kytarista Přemek Dofek, a tak byly všechny náročné kytarové party na samotném Jegrovi, což určitě nebyla instrumentálně zrovna jednoduchá záležitost. Nicméně i přes tuto skutečnost hrál Gang ve čtyřech. JAK TO? Prozradím.

Stejně jako koncem července zažil Řehořův Metro Music Bar událost v podobě historicky prvního společného vystoupení obou Jegrových formací, tj. Charlie The Bomber a Gang, tak i tuto středu se konalo jedno významné POPRVÉ: poprvé v dějinách si s Gangem - tedy nikolivěk s Charlie The Bomberem  - totiž „zafoukal“ čárlík Darek Neuman. 

Čili ten, kdo se do Metra dostavil (a že nás tam i ve všední den uprostřed týdne, a pro většinu lidí pár dnů před výplatou, pořádných pár desítek bylo), uzřel Gang ve zcela nečekaném složení  s jedinou kytarou a „foukačkou“: Tom Jegr  – kytara a zpěv, Hynek Maňák – baskytara, Michal Kusmen Kusák – bicí nástroje a Darek Neuman – foukací harmonika.

O Jegrových vystoupeních, od roku 2010, kdy se tomuto šikovnému chlapíkovi opět systematicky věnuju (mou první fází bylo jeho účinkování v hard rockovém Dettu na konci 80. let, takže teď samostudiem doháním i jeho polovinu 80’, a taky 90. léta), jsem už napsal myslím víc než desítku reportů, a upřímně se přiznám, že zejména teď v roce 2013, kdy Tomáš koncertuje opravdu docela často (a zaplať Pánbů za to), si občas před vystoupením říkám: „Tak, a ze dneška nic psat nebudeš!“ Jenomže nakonec je vždycky ten zážitek natolik silný, a koncert, i když zdánlivě stejný, vždycky nakonec jiný, že je to zkrátka silnější než já a pokaždé ze mne tak říkajíc „pro ten papír cosi vypadne“. 

Ani středeční Metro nebylo jiné. Znáte ty šlágry, znáte Jegra i jeho obětavé spoluhráče, znáte Metro, a stejně jste v té muzice zase POPRVÉ a užíváte si ji, jako kdyby to mělo být NAPOSLEDY. Tom Jegr je zkrátka droga, je to nádherná hudební závislost, bez negativních následků, a když se téhle muzice na VLASTNÍ kůži dostanete pod JEJÍ kůži, když poznáte, jak tluče její SRDCE a když ucítíte zblízka její DECH a TEP, pak poznáte živé, živoucí a živelné blues, poznáte život v jeho nejživotnější podobě, a - naskakuje Vám nádherná husí kůže, otvírá se Vám srdce, tají se Vám dech a zrychluje tep.

Tož jsem si teda trochu zabásnil, tak pojďme zase pro změnu lehce faktograficky, i když prosím s rezervou, protože jsem si tentokrát nedělal do mobilu žádné poznámky, a tudíž musím teď po ránu ze soboty na neděli, kdy tento článek píšu, všechno memorovat.

Umný diskžokej (ovšem slovo „bluesžokej“ taky nezní špatně) Jegr nám spolu se svými parťáky, za standardně nadstandardního dobrého zvuku míchal ve své podstatě atmosféru tří desek, Jenom půl, Jukeboxu 2010 a té třetí, která teprve vyjde, přičemž stát by se tak mělo na podzim tohoto roku. Užívat jsme si tak „MY VŠICHNI BLÍŽENCI“ mohli nejenom tradičníimg_0617.jpg dvoj-otvírák těchle gangsterek, Kudy kam a Nemám klid, anebo Šťourám se či Staromládeneckou, tak i Láhev s jedem, Ostrovy, Nositel řádů a vin, či snad Prošvihlý lhůty anebo už také vlastně skoro tradiční závěrečné V kleci.

Pro úplnost musím krátce zmínit i své vlastní „pěvecké“ vystoupení – vzpomenuv si na dřívější akce, kdy Hynek Maňák, když se ještě na basu střídával s Hynkem Teclem, vždy na refrén Staré 19 vběhl na stejdž a s chutí si jej odzpíval, rozhodl jsem se tyto chvíle si aktivně připomenout, a vzal jsem chod událostí do svých nohou, jimiž jsem sebevědomě vkročil na pódium, postavil se vedle Jégra a - - -

- - - a hned ke mně přiběhl metrosekuriťák, který se mi již při zpěvu refrénu snažil taháním za ruku slušně naznačit, že pódium je určeno výhradně muzikantům (hmm, nevím jak to, ale klučina nějak věděl, že muzikant nejsem a nejsem veden ani jako host). Nicméně rychle a sympaticky zasáhl samotný Tom, který do textu onoho refrénu operativně vložil slova „NECH HO!“, pročež jsem mohl svým odvážným způsobem tento báječný refrén na pódiu vedle shovívahého Gangu dopět, mno, spíš dořvat. 

Upřímně říkám, že o tomto mém záměru nikdo dopředu nevěděl, ani Gang, ani můj webmaster – jenž i přesto stihl v rychlosti pořídit fotečku, které si velice vážím, viz fotogalerie – no a dokonce jsem o tom na začátku inkriminované písně nevěděl ještě ani já sám: SPONTANEITA je fakt drsná baba...  Tož všem přítomným se tímto omlouvám za narušení veřejného hudebního pořádku, ale jako polehčující okolnost uvádím, že to bylo pouze „mé osobní vyjádření radosti z prezentované kultůry“.

Tož byla i nakonec prdel, né? :-)

No tak sami vidíte, že se v Metru děly věci... dokonce i takové, kdy se člověk chová radostně jako dítě...

...no zkrátka jako dítě ze stanice Metro. „Ukončete nástup i výstup, dveře se zavírají.“ Příští stanice – Rusty Nail?

Text Dědek. Fotky Miťas a Dědek.  

JEDEN Z DALŠÍCH KONCERTŮ S TOMEM JEGREM:

SOBOTA 24. SRPNA 2013, OD 20 H. – CHARLIE THE BOMBER + LEHKÁ NOHA – ŠLAPANICE, SOKOLOVNA

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

no jo

(Amneris, 25. 8. 2013 21:05)

Pěkný report Dědouchu, i když upřímně, první tři odstavce o Tomove zadku - to bych nezvládla napsat ani já:-)
Kterej Karel? Gott?

Btw. A kde je moje fotka s Tvým krásným synovcem??? :-))