Jdi na obsah Jdi na menu
 


07.03. 2015 - Panthenol, Pátá ruka a Jaroslav Albert Kronek & Libor Machata - Tišnov, Kavárna U kina

TIŠNOVSKÝ KŘEST?  - TIŠNOVSKÝ TŘESK!

aneb

TŘESKUTÝ KŘEST JAK Z JINÝHO SVĚTA

Report – křest CD Můj svět / Panthenol, Pátá ruka a Jaroslav Albert Kronek & Libor Machata / sobota 7. března 2015, po 20. hodině / Tišnov, Kavárna U kina

Ajůha, to byl teda mazec. Tišnov se ten den přejmenoval na Hlučnov, protože v kavárně U kina křtil svoje „panické“ CD rock-punkový Panthenol, a kdo mu jej křtil? No nikdo jiný než slavné přeslavné ex-kerňácké ikony Jaroslav Albert Kronek & Libor Machata!

Machata nějak zhubl, Kronek neztloustl, takže jedinej tlustej jsem byl na place já, a to se mi ještě ke všemu podařilo jedné krásné dámě šlápnout na botu, takže si asi bude muset koupit novou. Tímto se ještě jednou omlouvám, img_1454.jpgovšem účet prosím posílejte raději Kellnerovi.

V Tišnově jsme byli Ty a já. A právě jedna ze skladeb hostujícího kolektivu PÁTÁ RUKA se jmenuje – Ty a já. Skupina vystoupila pouze ve čtyřech, třebaže normálně ji známe coby kvintet. Jak však zaznělo z pódia, nějak se jim ztratil pěvec, a tudíž nezbývalo nic jiného než zahrát a vyhlásit konkurs na zpěváka. No snad to nevyhraje Tchýně, jež se také hrála.

Musím čestně uznat, že Pátá ruka vytvořila na úvod křtu naprosto skvělou atmosféru. Popíjel jsem chuťově vynikajícího olivětínského Opata, poslouchal říznej rock, fotil a bylo mi fajn. Kdesi v předsálí kina dával tišnovské televizi rozhovor pan Jaroslav Albert Kronek, aby pak společně se svým pokrevním bratrem Liborem Tygrem Machatou stál v publiku a jenom tak poslouchal. Naslouchal. Kronek nikolivěk na jevišti, ale v hledišti – nevídané! Ale jo, vídané, třeba na Metalových Vánocích v Brně a tak dál.

Pátá ruka dohrála a nadešel čas křtít. Bez kostela a svěcené vody, zato v nádherném chrámu kavárny a za účasti paní moderátorky, ředitelky brněnské pobočky Regie Radio Music (zastupující třeba Frekvenci 1 nebo Evropu 2) paní Zdeňky Sedlačíkové, a zejména za přítomnosti dvou již jmenovaných pánů. Sekt prýštil jako bujará lesní studánka, Tygr libě nastavoval své masité ručky (viz naše fotogalerie), cédé Můj svět se krásně lesklo a Kronek furt něco mlel :-).

Kdy jsem se ale opravdu vzrušil, tak to nebylo při pohledu na Alberta, ale když paní Jana Machačová vztyčila svoje botky, jež jsou samospouští zvěčněny na obalu křtěného kotoučku - tomu říkám Můj svět!  Já jsem je pro změnu sám svou spouští zvěčnil pro tento report. Nenechte se prosím mýlit tou barvou, do červena to na obalu celé zbarvila ona sama Jana. Kurnik šopa, to je skoro jak japonsky, onasamajana. A to jsme furt v Tišnově. :-)

A všechno snímala i obrovská profesionální televizní kamera (TV Tišnov), která když jsem si před ní nechtěně stoupl, mi prostřednictvím svého pracovníka sdělila, abych šel někam...rozuměno někam jinam. I tož jsem šel někam jinam,img_1511.jpg ale i tam jinde mi bylo moc hezky.

Kmotři dokřtili a zasedli ke strojům. V Kernu Jarda Kronek jenom zpíval, v Albandu hraje i na kytaru, zatímco Machata s ním jenom drží basu :-). Trošku jsem se bál, jestli nebude znít roztáhlá Náruč dobrýho světla, je to sice pěkná písnička, ale strašně táhlá, já ten den chtěl prostě něco říznějšího, a taky jsem se dočkal. Zbude ze mne půl.

Zbude ze mne půl. Tak tohle je hitovka jak Brno, pardon, jak Tišnov, jak tři Tišnovy dohromady, totální mazec, Albert to řval a řval, krásně zarostlej a nádhernej, nejsem sice na kluky, ale kdybych byl, on je první. :-)))

Tenhle kluk s kytarou ze Zastávky u Brna, kterýmu kdysi v přímým přenosu nečekaně povolily vlasy a „průkak“ z toho měl hlavně tehdejší socialistický režisér; tenhle kluk, kterej udělal v 70. letech první ofiko nahrávky v plzeňským rozhlase a v tu chvíli, kdy zpíval duet s Lídou Podubeckou, a taky jazz, asi ještě netušil, že jednou dosáhne obrovské slávy s brněnským metalovým Kernem. A to především díky svému neopakovatelnému hlasu. Neopakovatelnému? Vlastně opakovatelnému. Jenomže „opakovat“ jej musí vždycky on sám, nikdo jiný to prostě nezmůže...

Tak tenhle kluk v sobotním Tišnově „křičel“ cosi jako „na tenkej led stoupnout a klouzat nevědět jak to zní“. On na ten tenkej led stoupl před čtyřiceti lety a dneska už ví, jak to zní... Zní to skvěle. Znělo to skvěle, v sobotu. Zbude ze mne půl – nezbylo ze mě nic...

Užívejte PANTHENOL. Panthenol je totiž lék na všechno. Máte rýmu? Dejte si Panthenol. Máte kašel? Dejte si Panthenol. Máte svrbění? Dejte si Panthenol. Máte chuť? Dejte si Panthenol! Protože Panthenol může hned!

My můžem hned, inspirováno jak známo televizním Clavinem, to samozřejmě nebyla jediná písnička, kterou skvadra zahrála. Bylo i pár dalších sexuálních, jako třeba ta o první lásce ruce. O Virtuální lásce.

Tenhle report je sice taky virtuální, ale můj zážitek je skutečný. Smečka vlků Libor Pařil – sólový zpěv, Aleš Havránek – kytara, vokál, Zdeněk Běluša – basová kytara, vokál, Jaroslav Pařil – bubny, ta teda umí výt a kousat!

Kromě šlágrů ze ctěného křtěného cédéčka - jako Starý časy, Život nevrátíš zpět, Singles („dělám si to sám“ - to je písnička o mně!), Playboy Zajíček, Policajt, no vlastně celá deska - se hrály i starší fláky typu Chřipka, 40, Negativ anebo symptomatická hymna lidstva Sami sobě...

img_1582.jpgNemůžu si pomoct, ale co skladba, to hit. Dost dobře nechápu, jak to kapela dělá, ale daří se jí to teda fest. Všechny skladby Panthenolu mají nesporné hitové ambice, disponují vynikajícími zpěvnými refrény a vtipnými texty. Podle mého názoru je jen otázkou času, kdy se kapela zařadí mezi punk-rockové velikány mediálního typu Visací zámek, Plexis a tak všelijak.

Ale zpět z výšin na krásnou zem tišnovské kavárny: Havránkova kytara řezala jak poctivá cirkulárka a měla rozlet typu křídel snad až havraních, jeden Pařil pařil dobře za bicíma, druhej Pařil zpíval jako o sto šest set šedesát šest a Zdenál ty tlustý struny masturboval poctivě až zbělely. Vlastně co masturboval, když „Holky daj daj daj“... a když Sociální pracovnice na flétnu ti sólo dá :-). Holt „Točej se , točej, točej kola osudu / já s tebou spát víckrát, já s tebou spát nebudu“.

Tenhle koncert si kapela dala tak nějak sama sobě, ale stala se z toho událost otevřená pro všechny dobré lidi, kteří mají rádi skvělou muziku.  A já jenom pevně doufám, že to nebylo „jen jednou, jen jednou“ a že to nebylo naposled.
Ehm, dopisuju tenhle report a ... cítím, že je tu chemie; jo tak tohleto fakt funguje – sex, drogy, rakenrol.

Ale dovolte prosím, abych si na závěr vypůjčil slova Mistra, pana Jaroslava Alberta Kronka, hosta a kmotra sobotního večera, slova formou citace z jeho písně, jež ten večer zněla:

„Když si hraju s tebou vůbec nezlobím.“

Text + foto + poděkování Dědek.

 

Bonus: Reportáž o křtu v tišnovské TV (čas: 18:00)

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Aleši, díky

(Dědek, 22. 3. 2015 20:29)

My též děkujeme.

Díky dědku, vystihl si to zase na jedničku.

(Aleš, 22. 3. 2015 18:48)