Jdi na obsah Jdi na menu
 


27. 11. 2014

Ilustrace / Tom Jegr & Gang / středa 1. října 2014, po 20. hodině / Brno – Královo Pole, klub Fičák

 

Už od rána proudy vět tají v proudech deště
okap chlejstá svoji píseň a křičí v tomhle městě
ve městě kde mraky bez noh oděny jsou v šedé
a vyhlídky na Wembley se zdají - proč as? -  bledé...

Kročeje tvé bez počtu teď mohou kráčet zase
rozechvění srdcevné se pozná nejen v hlase
ač počítáš takřka se vším, dnes nepočítej snad
spočítal bys deset tisíc - chvílí, proč mít rád.

Tisíckrát se můžeš ptát a tisíckrát zas ne
otázky i mlčení Ti On, Bůh, promine.
Spoustu věcí ještě neznám a málo jich znám,
cesty vedou do Fičáku - cesty Kudy kam.

Z hlavní třídy já Jdu dolů, kolkolem jen pustina,
kapky deště prší ještě a dozvonila šalina,
šalina co jezdí sem/tam, a ta která právě jela
a mne čeká všechno možné, hádej, třeba Gabriela.

Šťourám se v tom možná málo, možná skoro dost,
na koncertě chytám barvy jak Podzim-ní host.
V útrobách stěn přihýbám si z útrob Láhve s jedem,
když kapela „končit“ chce, křičím na ni „Jedem!“.

Čas ten pohne třeba skálou – a kdo pohne s ním?
Možná až mi bude tisíc, tak to zodpovím.
V životě na každý cestě vždy je ňákej Vrátnej
no a ten ti stopro řekne, byls či nebyls marnej.

Marnost to je kurva chvíle, kerou dneska neznám,
stejně jako kapela - vše ze sebe vydám.
Pro ten jeden jedinej, pro ten jeden pocit,
chcu si dneska celej večer a celej svět prožít.

Myšlenky se míhaj’ v hlavě, tóny, akordy,
s životem se miluju, jó - jsem s ním na kordy...
A jestli mne život zklamal? Dneska? - Pane, kdepak!
Krásně jsem si jen tak plynul – byl to totiž Fičák!

Tady Dědek.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář