Jdi na obsah Jdi na menu
 


Souperman - Nekřičela (2016)

12. 6. 2017

ROCKOVĚJŠÍ NÁSTUPCE KAPELY OLYMPIC?  - VYPADÁ TO I TAK!

Když mi Robert Jančík na Melodce tohle CD předával, přiznám se, překvapilo mne to. Strčil jsem ho do kapsy svých věčných kraťas a nechal ho já blbec přes celý Vánoce jen tak ležet. Jasně, není to úplně můj žánr, tenhleten Souperman. Ale jednou nějak silně svítilo slunko a moje duše dostala chuť ne na metal, ale soup.pngna „obyčejnej“ bígbít. I vytáhl jsem ho a strčil ho tam. BUM!

Nemusíte být první, abyste nebyli poslední. Stačí být uprostřed, uprostřed krásný, živý, svěží muziky, v tomto případě uvnitř slušnýho bigbítu, kterej Vás udělá, fakt udělá. A to i přesto, že Nekřičela. Jenom si ten magický vykřičník otočte vzhůru nohama a uvidíte dámu v róbě, se šaty až na úplnou zem. A pak to otočte zpět a uvidíte trefu do černého. Čímžto romantičtější jedinci prominou, anžto jsem prozradil, že zmíněná dáma se neholí.

Ovšem „na holičkách“ je teď Souperman. Po hudební stránce mi zpěvák Robert Jančík svou barvou hlasu chvílemi připomíná legendami opředeného Petra Janda z Olympiku, bylo to tak už na singlu a je to i zde, ať už se jedná o úvodní Mírně zpomalil anebo o Balerínu. Hmm, taky jsem složil text na toto téma, kdybys chtěl, Roberte, pošlu Ti jej. Čímž jsem si přihřál svou polívčičku, leč v případě Supermana to snad až tak nevadí, ba naopak – zde je to stylové.  

Podle mého subjektivního názoru je největší síla desky v jejím úžasném prostoru. Poslouchám a mám pocit, že ta deska je větší, než vlastně může být. Mozek nechápe, ale srdce ví. Tisickrát si můžu říct, ty vole, tohle už bylo milionkrát zahraný, tak proč seš tak nadšenej? A srdíčko mi odpoví: Neřeš to. Užívej si to.

Koukám na svůj čítankově neuklizenej byt a z repráků mi zní „Chtělo by to ženu“. V pátek mi jedno děvče, který pro mne zůstane navždy nádherný, panč je nesmysl, aby se jedním odmítnutím stalo nenádherným, řeklo...no vlastně jsem to  už řekl, co mi řeklo.

Zvláštní. Renomovaný Peťa Gratias ve svém sleeve-note 20-stránkového bookletu píše, že jsi osciloval i mezi bodem metalu, ale já si Tě z metalu nikterak nepamatuju. Ani z Titaniku, před kterým jsi hrál v Ponrepu a kde se naše ruce poprvé potkaly...  Jančík, Jančík... no příjmení k metalu vhodný máš, to jo, ale jinak...? Asi to nevyřeším touto recenzí, asi se o tom budem muset někdy pobavit. (No tak jsme se s Robertem pobavili – viz závěr tohoto článku).

Z Roberta Jančíka jsem hotovej hlavně jako z textaře, asi proto, že hovoří mými ústy, mými vlastními pocity:   „Bylo mi dvacet pět / já měl jsem povinností jenom pár“.  „Utíkám pryč od lidí, když Měsíc vyjde, chci být sám“. „Je mi tak smutno / bloudím domem sám / Ty tu nejsi / komu vlasy hladit mám?“. „Po hlavu sahá mi / špinavý nádobí“. „Já vím, jsi dávno zadaná / láska ze střední, i když je dávno pryč / v nás pořád zůstává“. „Proč jen tvé NOHY BOSÉ se houpají a máš úsměv na své tváři?“.

Anebo skutečné textařské majstrštyky: „ „Tráva rosu obléká  / Ty už se mě nebojíš“. „Vychází Slunce / čas kdy usínají hvězdáři“. „Nádherná, záhadná, bělostná ramena“. „Nejhezčí  nohy co znám / dal bych kolem nich rám“.

Mohl bych takhle psát dál a dál. A ještě dál. Ale proč, když vlastně všechno podstatné už bylo vyřčeno?

Protože nemusíte být přímo Olympic , abyste stanuli na Olympu.

Stačí být Butterfly.

P.S.: Klidně vyhoďte všechny židle – při týhletý muzice nevydržíte sedět!  - A propos, víte, kdo je Jirka Dopita? Ten taky moc nevydržel sedět, ha ha.

P.P.S.: Čtu Robertův mejl, v reakci na moje hrozivé nevědomí o Jančíkově metalu: „Já hrál s Titanikem po vydání jejich alba „3“, byl jsem s nimi i na křtu v Semilasse. No a dříve jsem hrál v brněnské kapele Hrot. Hráli jsme hlavně zábavy, ale měli jsme hodně vlastních písniček. Převzaté věci (od Judas, Accept, Helloween, Pretty Maids apod.) jsme hráli s českými texty. Tak jenom možná, abys věděl a v recenzi to upravil... jak budeš chtít.“

Tak jsem to, Roberte, upravil. Jak jsem chtěl. Nešáhl jsem v tomto směru ani do recky ani do Tvýho mejlu, a přitom je řečeno Vše. Díky moc za všechno, a hlavně za tu desku. Právě ji zase poslouchám.

Tady Dědek.

bandzone.cz/souperman
facebook.com/Soupermanband/
souperman.eu

soup.jpg

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář