Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pokračování reportu z výročního koncertu Arakainu

No jasně že jsem se na psaní nemohl vysrat, to bych přece Áčkům při jejich kulatinách neudělal.

Adrian spolu s Kyborgem ukončily první část velkého mejdanu třicátníků, aby po krátké pauze následovala oslava druhá, v jejímž rámci mne osobně potěšily zejména šlehy Černý koně nebo Ďábelská hra. V této třetině se timg_2203.jpgaké představil první host Áček, zpěvák David Spilka, jak známo finalista jednoho ročníku soutěže Česko hledá Superstar a taktéž syn známého veterána tuzemské metalové scény, pěvce Mirka Spilky (ex-Skramasax, ex-Calibos, aktuálně skupina Callibos M.S.).

Zatímco duet Strom života s Toužimem mne nijak nerušil, to, co Spilka „provedl“ s majestátním refrénem Skryté kamery, to byl rej děsů a běsů. Fantastická melodická linka byla ta tam a Spilkovo „novátorské“ pojetí u posluchačů příliš nezabodovalo, až si člověk skoro říkal, jestli to není nějaký nejapný žert a jestli není někde skrytá nějaká kamera...

Pro úplnost ještě doplňuji, že z poslední řadové desky Arakainu Homo Sapiens..? zazněly dvě její úvodní písně, a to Marat a Forsage, což jsem ale moc nepochopil, proč se nehrála třeba daleko hitovější Archa.

Co bohužel provázelo celý koncert Arakainu, byl docela nevydařený zvuk, nečitelný, jaksi podivně zahlušený, a asi opravdu platilo, co říkal můj kamarád Kolda, že pokud jste některé skladby dobře neznali, nebylo skoro možno rozeznat, co Honza Toužimský vlastně zpívá.  Je pravdou, že brněnské Semilasso sice nehýři nijak famózní akustikou, ale dobrý zvuk se zde i přesto udělat dá; ve čtvrtek se to holt příliš nepovedlo. Ale abych byl spravedlivý, na závěrečný set s Lucií Bílou se situace přeci jen poněkud zlepšila, a také samozřejmě vhodno vzít v potaz, že v každé části sálu mohl být zážitek trochu odlišný (když jsem tento problém následně konzultoval s Cethy, která stála ve druhé řadě, říkala mi, že vepředu byl zvuk výborný). 

A je to tady! V poslední třetině hokejového „zápasu“ mezi Brnem a Boston Bruins (viz ve fotogalerii dres Jirky Urbana) na pódium nastoupila Paní Zpěvačka Lucie Bílá a zavzpomínala si na staré metalové časy. A my se mohli začít těšit i na zbrusu nový spoleimg_2209.jpgčný ploužák Arakainu a Lucie Bílé s názvem V ruce svírám kříž (k poslechu na arakain.eu). Vydařená věcička!

Lucie Bílá, nejpopovější diva s nejmetalovějším hlasem rozpálila narvaný „semál“ do běla - pardon, do Bíla - dále pak do ruda, do černa a já nevím do jakých ještě barev: „ječelo“ jí to prostě nádherně.  Ať už vstupní Cornouto (ta písnička fakt není o zmrzlině - jak známo tento pojem znamená Paroháč), kultovní Satanica nebo nádherná duo-balada Zimní královna svištěly rožhaveným semálem jako žhnoucí meteority galaxií, a metalový svět byl bohatší o nejednu skutečnou či pomyslnou slzičku 80. let.

Konaly se samozřejmě i Dotyky, song složený Jirkou Urbanem pro výroční koncert deseti let „A“ v roce 1992, a došlo i k příjemným bonusům, kdy nám Lucie zapěla magické Podskalského Ztráty a nálezy; ovšem unikátem byla vynikající skladba Lucie Bílé Maraton (Soukup/Osvaldová), která jako cover předělaný Arakainem poprvé zazněla v pořadu ČT Souboj hitů v roce 2008, následně byla coby bonus vydána v roce 2009 na CD Restart, a nyní jsme se tedy její cover-metalové podoby dočkali opět, ovšem s originálním zpěvem Lucie Bílé! Hezká kaskáda, nemyslíte? V části s Luckou pak zazněla i Tygřice, alias „dlouhá noc“, prezentovaná poprvé v televizních „Andělech“ za ročník 2011 (můj webmaster mi neustále tvrdí, že je to cover AC/DC, a já mu furt a furt nevěřím, protože AC/DC vůbec neznám :-).

Ano, dlouhá noc se pomalu chýlila ke konci, ale na samotný závěr samozřejmě nemohla nezaznít hymna všech metalových mániček, šlágr Proč?, v němž potěšila i drobná úprava textu, kdy namísto brichtovského „Nechte mi mý mládí / vždyť mi není šedesát“  Honza Toužimský intonoval „Nechte mi mý mládí / vždyť Vám není šedesát“.

Co bylo, co bylo, cobylocobylocobylo? No co by, v Brně „jenom“ jeden totálně vyprodaný koncert Arakainu.

P.S.: Mimochodem, s oním „vždyť Vám není šedesát“ měl Honza Toužimský pravdu: chlapi, fakt Vám není šedesát, je Vám přece teprve třicet...

Zpět na Fotogalerii a základní článek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

druhej den v Prostějově

(Petr, 24. 3. 2012 2:57)

pokusím se napsat report(spíš můj dojem a postřehy) z prostějovského koncertu...jelikož coby brňák jsem se do semilassa nedostal,zajel jsem si do prostějova a takových se nás tam potkalo povíc...koncert měl oproti brnu tři fáze poněkud v jiném pořadí,první část hrál arakain brichtovskou éru a ta byla skutečně výborná!v druhé části zpívala Lucka,což byl výborný tahák pro lidi a je jasné,že díky ní se koncerty budou dobře plnit posluchači.osobně jsem se na Lucku těšil z koncertu nejvíc a celkem mě to zklamalo:-(absolutně nebylo pořádně rozumět,co mezi skladbami říká,byly velké prodlevy,neustále vynucovala aplaus pro arakainy,její set neměl pořádný spád a náboj...poslední část z novodobých kainů byla nezáživná a vlastně tak čtvrtina lidí po vystoupení Lucky jí ani nevidělo pač odešli...když to shrnu,účast lidí výborná,největší sál,kde se tour koná byl téměř vyprodán,zvuk otřesnej,kapela k publiku dost chladná,dost průměrnej koncert,pro mě a mé spolucestovatele na tento vrchol kapely dost velké zklamání,bohužel...

Re: druhej den v Prostějově

(petr, 26. 3. 2012 14:39)

A co se ti nelíbilo na zvuku, mě přišel v pohodě?

RE Prostějov

(Cethy, 24. 3. 2012 13:30)

Ahoj tak to teda zírám, co píšeš Peťo o Prostejově v Brně to podle mého názoru bylo super. Lucka mi přišla milá a vypadalo, že si tour užívá. Já mám naštěstí zážitek skvělý. Brno se vydařilo. Díky za fajn report ze Semilassa Peťovi a Honzíkovi :-)