Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pivo, hrad a černá paní

PIVO. Na hradě Veveří se ten den konal Festival malých pivovarů: Dalešice, Slavkov, Oslavany, Moravský Žižkov a Lišák Topolany. Piva ze všech těchto pivovárků jsem již měl tu čest pít, img_2061.jpgneb se poměrně často vyskytuji v brněnských ochutnávkových pivnicích a vyskytuji se tam rád.

Na úvod jsem si poručil pšenicu (jaksi jsem pozapomněl, odkud byla), jenže ta měla tak vysoký „klas“ pěny, že mi pan vrchní ve výčepním mezidobí nabídl nějaké jiné, rychlejší, tož jsem si vybral hořkou jedenáctku z Moravského Žižkova, a taky dobrý. No a když jsem u toho „Žižkova“, v tamní pražské čtvrti mají prý hospodu U vystřelenýho voka – taky dobrý.

Oslavany se mně v poslední době tak trochu míchaly s Bratčicemi, ale Jantar a Rubín neměly na hradě chybu. Zrzky já rád, i když – popravdě – jsem nikdy žádnou neměl. A tak to doháním zrzavým pivem, to je orál jak sviňa!

Slavkovská desítka je na desítku dost dobrá a dávám jí deset bodů z deseti. No a pak už si nic moc nepamatuju, takže plynule přecházím ke stati Hrad.

HRAD. Já si vždycky myslel, že hrad Veveří je brněnský hrad. Asi to bylo způsobeno skutečností tou, že se nachází nad Brněnskou přehradou, takže když nad brněnskou, tak brněnský, né? Pravda je taková, že je to hrad v katastru obce Veverská Bítýška, a navíc je to státní hrad, takže hrad České republiky.

img_2146.jpgZ krásného prospektu, jež byl v ceně dvacetikorunové vstupenky, mne logicky nejvíce zaujaly body týkající se občerstvení. Nevím proč, ale stejně jako si někdo plete matraci s menstruací, já mám tendenci zaměňovat pojem občerstvení a obžerství, dohromady tzv. „obžerstvení“. Ehm, zřejmě to bude nějak souviset s množstvím mnou vypitých piv.

Báječně a průběžně rekonstruované stěžejní budovy hrady kontrastují s magicky průběžně zchátralými objekty skleníkové terasy, jež asi chtějí tak trošku dokumentovat chátrající lidstvo, ilustrované kupříkladu skleníkovým efektem. Zíral jsem na ten kontrast svěžích kopců a lesů v dáli, versus slzy ronící skleníkové terasy, a přemýšlel, jak dobře se o sebe dokáže postarat sama příroda, a jak nedobře se o sebe nedokáže postarat sám člověk.

Marně jsem přemýšlel, jestli skupina Alband má v nějaké své písni hrad. Asi ne – jediné „hradní“ slovo, které mne v souvislosti s Albandem napadá, je „brána“ – v textu Knajpa u Indiána, kdy Manitou už tu bránu zamknul; jestli ovšem byla hradní, to si nejsem tak úplně jistý... a tak si pro dokreslení atmosféry tohoto článku právě pouštím CD Assesor Invaze, vůbec první čs. thrash metalové album, které kdy bylo vydáno a které obsahuje i Hrad. img_2149.jpg

ČERNÁ PANÍ. Na hradech se občas vyskytují bílé paní. Září do temné noci svým bělostným hávem, ťapají bosky po cimbuří a u leckoho vyvolávají děs.

Na hradě Veveří se bílá paní nekonala, jelikož byl bílý den, zato se tam vyskytovala černá paní. Zářila do bílého dne svým černým hávem, ťapala bosky po nádvoří a jedla klobásu.

Kdo to je, nikdo neví. Její pravou totožnost se mi nikdy nepodařilo odhalit (kořeny sahají možná až dál než do starého Egypta a dob královny Nefertiti), je tajemná a nedostupná. Jenom ona sama ví, co chce.

Vlála hradem, vlála u hradních budov, vlála pod hradními stromy, u hradních zdí, ukazovala směr. Podařilo se mi ji zachytit na pár amatérských fotografiích, takže i Vy na ni můžete popatřit. Třeba právě na tu fotku, kde ukazuje směr. Kam?

To nikdo neví, nikdo netuší.

Tady Dědek

 NÁVRAT NA REPORT

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář