Jdi na obsah Jdi na menu
 


Skupina měsíce/roku - I. ročník (2008) - Říjen

2. 12. 2008
Skupina měsíce října

ObrazekSkupinou měsíce října jsme se rozhodli vyhlásit REKES MUDES, kapelu, která má na našich stránkách již dlouho svůj profil. Titul skupina měsíce si zasloužila svým debutovým CD Hledala maleny a jeho spontánním křtem na koncertu v brněnském Starém pivovaru (viz příslušný report). Takže nyní, když do začátku rozhovoru Vám zbývá ještě několik vteřin, se můžete těšit nejprve na sympatické odpovědi těchto mladíků a poté např. na jejich klubové turné, které již brzy vypukne. O něm, ale i o spoustě dalších zajímavých věciček začínáte právě číst.  


ROZHOVOR S REKES MUDES

1) Ahoj, kluci. První dotaz je tradiční, a i kdybyste nechtěli, musíte na něj odpovědět: máte radost z toho, že jsme Vás vyhlásili skupinou měsíce října?

Pavel Novotný: Samozřejmě, je to pro nás veliká pocta. Každá pozitivní reakce na naši kapelu je odměna za snahu a úsilí, kterou jsme do ní vložili.

2) Kdo z Vás a jak vymyslel název Rekes Mudes? Vznikl třeba tak, že někde můžete pít na sedum seker, třebaže jste "jenom" čtyři?

Vojtěch Přehnal: Název Rekes Mudes jsem vymyslel já a je to opravdu pozpátku ObrazekSedum Seker. Ve slově „Sedum“ je písmenko „u“ hlavně proto, aby se název lépe vyslovoval, nebyl tu žádný záměr schválně použít nespisovný přepis této číslovky. Tento název má spoustu formálních výhod: neobsahuje diakritiku, zní mužně a rockově a přitom je český. V žádném případě bychom nechtěli mít anglický název. Už kvůli našim českým textům. Navíc je smysl tohoto názvu důmyslně skryt a člověk se musí chvilku namáhat, než zjistí, o co tu jde. Takže si myslím, že pro naši kapelu je naprosto ideální. Ale proč zrovna „sedum seker“ - tak si s dovolením necháme pro sebe, to je naše tajemství… :-)

3) Vy máte vůbec "čich" na zajímavé názvy. Před založením Rekes Mudes jste se totiž jmenovali Neposlušné Nanynky. Kam na ty názvy chodíte a kdy a jak a proč jste se vyvinuli z Neposlušných Nanynek do Rekes Mudes?

Josef Přehnal: Tak název Neposlušné Nanynky jsem zase vymyslel já, když jsme šli jednoho deštivého odpoledne někam s bráchou - už ani nevím kam. Mělo to odrážet rebelskou povahu a nevyzrálost naší tehdejší punkové kapely - a myslím, že to bylo docela výstižné :-) Postupem času jsme ale dospěli a žebříček našich hodnot se změnil. Punk nás přestal oslovovat. Přestali jsme mít potřebu kritizovat, urážet a provokovat a začali jsme si vážit toho, co jsme, co máme a čemu věříme. Bylo jen otázkou času, kdy Neposlušné Nanynky svou činnost ukončí. Nebyl to ale rozpad. Byla to pouze transformace na něco "jiného" a nebojím se říct "lepšího" - na REKES MUDES.

4) Váš hudební styl je podle mne velmi nejednoduše hodnotitelný. Já osobně jej cítím jako melodický hard rock, ale jsou i zdroje, které říkají, že hrajete post-grunge, post-punk, ba dokonce že jste kapela popová, resp. pop/rocková, jako např. slovenský Team. Vy sami tvrdíte, že hrajete prostě rock. Možná jste na tom podobně jako další talentovaní hard rockoví Brňáci The Creeps, o nichž kdosi tvrdil, že hrají pop. Koneckonců, The Creeps s Vámi hráli na křtu Vašeho CD. Takže prosím, co vlastně hrajete?

Karel Uličný: My jsme na to škatulkování nikdy nebyli. Nikdy jsme to neřešili, ani jsme se o to nepokoušeli. Ať se o to snaží jiní. Když tvoříme písničku, tak nespekulujeme, jestli je to "dost hard-rockový" nebo "dost post-grungeový", nebo jaký, ale jestli je to "dost dobrý". Jestli se nám to líbí natolik, že se za to dokážeme postavit a říct: "jo, tak tohle je naše!" :-) Jinak The Creeps byli (a jsou) výborní. Myslím, že hudbu cítí hodně podobně, jako my. Proto jsme si je vybrali, aby nám pomohli "rozjet" křest našeho CD, za což jim tímto ještě jednou děkujeme.

5) Máte za sebou vydání debutového CD Hledala maleny. Jak se Vám podařilo, tak mladé kapele, podepsat smlouvu s Popronem? Ano, jde o projekt Vydejte CD u Popronu, směřovaný na mladé umělce, ale stejně, nadějných skupin je přece hromada...

Pavel Novotný: Ano, to je. Myslím, že se to podařilo díky brilantnímu zvuku desky, o který se postaral Vojta - to je asi to, co nás na první poslech rozlišuje od ostatních začínajících kapel. Ale přesný důvod budou asi nejlépe vědět v Popron Music, proč nám tento projekt nabídli... Rozhodně ho ale nenabízejí každému - to si kluci na vlastní kůži vyzkoušeli se svou minulou kapelou (smích). Nebudu ale zastírat, že když nás Popron poprvé kontaktoval, propadli jsme všichni záchvatu euforie - to je jasný. Celé to album jsme totiž dělali s jediným úmyslem - aby se ho povedlo vydat. A to se povedlo. Takže teď už je to na lidech, jaký bude mít tato deska úspěch... My ale za sebe víme, že jsme svou práci dotáhli "do konce".

6) A teď hloupá otázka - proč maleny? Proč ne normálně maliny?

Vojtěch Přehnal: V celé naší rodině se odjakživa těmto lesním plodům říkalo "maleny" - pro nás je "normální" tento výraz. Rozhodně to není proto, aby se to pasovalo do rýmu (maleny...zkalený), jak si někteří lidé myslí. Výraz "maliny" mi připadá upjatý jako ze školních lavic. Nikdy bych ho nepoužil ani v běžné mluvě.

7) Četl jsem, že jste měli na desku nachystáno asi 30 písní, a z toho vybrali oněch 12. Dost poctivý přístup, ale není Vám líto těch 18 kousků, které přišly vniveč? Nehodláte na koncertech hrát i některé z těch "zavržených" songů, a tím zjistit, zda byste je neměli vydat příště? Třeba byste tím pádem měli hotovou další desku...

Josef Přehnal: Tak nejprve bych trochu opravil ty čísla. Celkem jsme měli složených 46 písní, z nich jsme nahráli 32 a z těchto 32 jsme vybrali 12 na desku. A myslím, že to bylo dobře. Extrémně nám záleželo na kvalitě desky, takže jsme na ni vybírali pouze ty písničky, u kterých jsme si byli všichni 100% jistí, že jsou kvalitní. Kdybychom písničky takovýmto způsobem nevyhazovali, mohli bychom vydávat CD každého půl roku :-) Někdy to docela bolelo, když jsme vyhazovali některé songy, které se nám docela líbily a se kterými jsme už ztratili spoustu hodin času ve studiu, ale zpětně jsme rádi, že jsme vsadili na kvalitu. U jedné vyřazené písně si ale stále nejsme jistí, jestli náhodou není dost dobrá na to, aby vyřazena nebyla, a tak ji teď hrajeme na koncertech jako přídavek. Jmenuje se "Posledních 17 dotyků" a je to takový retro rock'n'roll ze 60. let. Podle reakcí na koncertech zvážíme její umístění na příští desku.

8) Na Vaší debutové desce je i výborná skladba Divoký koně. Ale nemyslím si, že byste se shlíželi třeba v Rolling Stones...

Karel Uličný: Kdo si poslechne naše Divoký koně, ten zjistí, že to nemá nic společného ani se Stounama ani s Nohavicou, ani s Natashou Bedingfield ani s nikým jiným, kdo má na svém kontě písničku o Divokých koních. Stejně jako každý správný muž chce za svůj život postavit dům, zasadit strom a zplodit syna, tak každý dobrý textař chce napsat taky jednu písničku o Divokých koních - to je už myslím takové nepsané pravidlo mezi textaři. To byl podle mě ten důvod, proč Vojta napsal tento text. On jinak nemá nejmenší důvod někoho kopírovat, protože má tolik vlastních nápadů, že se v nich někdy sám nevyzná :-)

9) Máte nějakou skupinu, kterou milujete úplně všichni, anebo si každý posloucháte to své?

ObrazekPavel Novotný: Naše nejmilejší kapela a zároveň náš největší vzor je Nickelback. Na tom se shodneme všichni. Mají skvělého zpěváka, skvělé hráče, skvělé písničky a hlavně naprosto nepřekonatelný zvuk. Poslouchat jejich cédéčka - to je balzám na uši i pro náročné hi-fisty. My se je ale nesnažíme nějak kopírovat, jenom je prostě máme všichni rádi. No a potom je tu Terezka Kerndlová. Na té se taky shodneme všichni, ona je prostě ztělesněná ženskost a dívat se na ni - to je zase balzám pro... no řekněme třeba pro oči (smích).

10) Ačkoliv působíte, že jste dost slušní a skromní chlapi, profily na Vašem webu jsou dost sebevědomé a i Vaše texty jsou takové živelné, plné lásky, erotického nadšení, života... a podle mne jsou ty texty výborné. Prozraďte, jsou ty texty, jejichž výhradním autorem je zpěvák Vojtěch Přehnal, autobiografické anebo jsou spíše fiktivní?

Vojtěch Přehnal: Texty jsou všechny zcela fiktivní. V žádném případě to při textování nechodí tak, že potkám dívku a napíšu jí lovesong. Ti, kdo tvrdí, že jim nějaká žena byla inspirací pro text nějaké písně, ti lžou. To jsou jen prázdné zištné řeči. Jedinou inspirací pro dobrý text může být jen a pouze sama melodie, na kterou se tento text píše. Ta vám nejlépe napoví jednotlivá slova. Něco jiného ovšem je, když napíšu nějaký text a on pak sedí na něco reálného, co jsem prožil nebo o čem přemýšlím, co si přeji, o čem sním nebo co chci někomu říct. Taková písnička se pak třeba i dá někomu věnovat. Ale na začátku je vždycky hudba a ta rozhodne, o čem text bude.

11) Máte za sebou úspěšný křest debutového CD na koncertě ve Starém pivovaru v brněnském Kr. Poli. Mitas tam byl (napsal fajne report), a vypadali jste, že si to dost užíváte a že jste fakt spokojení. Je to pravda, byli jste spokojení či dokonce štastní?

Josef Přehnal: Ten křest neměl chybu. Organizace bez problémů, atmosféra skvělá, fanoušci geniální. Přesně takhle jsme si to představovali. Nejvíc si to ale užíval Vojta. Jeho práce s fanoušky byla úžasná. On normálně v životě je takovej trochu asociál, ale na pódiu je drak :-) Celej koncert nás nepřestával překvapovat... Ale i pro nás ostatní to byl skvělej večer. V takových chvílích si vždycky říkám, že všechna ta práce, to odříkání, ta snaha, čas a peníze  - že to všechno mělo nějakej smysl.

12) Co pro nás Vaše kapela chystá do budoucna? Jak se rozeznívá značka Rekes Mudes, je o ni zájem? Baví Vás stále tak hojně tvořit nové skladby?

Karel Uličný: Momentálně se snažíme získat co nejvíce nových fanoušků. Od prosince budeme koncertovat po menších klubech, příští rok o prázdninách plánujeme také vystoupit na několika hudebních festivalech. Vedle toho začínáme stavět nové nahrávací studio, ve kterém budeme tvořit naši novou desku. Nevím teď přesně, kolik nových písniček mají bratři Přehnalovi momentálně naskládáno, ale říkali, že mají materiál asi tak na třetinu nové desky. Takže je necháme ještě nějaký ten měsíc tvořit a potom se zavřeme do našeho nového studia a v něm vám připravíme další porci rockové hudby. Těšte se!

Obrazek


Děkujeme za rozhovor. Za Metal-line Mitas a Dědek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář