Jdi na obsah Jdi na menu
 


Medyedí krmení

17. 1. 2012

Cože poslouchá Medyed v zimě? Trochu se sice opičím po Dědkovi, ale nedá mi, abych se nerozepsal o albech, která mi v těchto (konečně) zimních časech sviští sluchovody. Nuže, zde je výčet toho, co Medyedovi momentálně šmakuje cca za poslední kvartál:

chickenfoot-iii.jpgCHICKENFOOT – III. Druhé studiové album all-star bandu kolem bývalého vokalisty VAN HALEN Sammyho Hagara. Ne vždycky jsou slavná jména zúčastněných zárukou kvality výsledného produktu. Tady to naštěstí neplatí, již první počin byl více, než nadstandardní a druhá placka potvrzuje vše již načrtlé debutem. Šleha !!!

VENOM – Fallen Angels. Myšlenkami na důchod asi Kronos netrpí. Nová nálož je všechno ostatní, jen  ne křeč postarší prachem pokryté ikony dřevního black metalu. Parní válec, kterému selhaly brzdy.

WIZARD – Odin. V laboratoři zapomenutého šíleného genetika byli někdy kolem  půle devadesátých let zkříženi GRAVE DIGGER a MANOWAR. Vzniklý hybrid nás od toho památného data vcelku pravidelně zásobuje čerstvými dodávkami pravověrných metalových klišé, které leckomu asi způsobují útrpný úsměv na tváři. Já se ovšem královsky bavím. Je to sice třeskutě neoriginální, ale dobře odvedené řemeslo, které mám rád.

HAMMERFALL – Infected. Pro někoho to nejhorší, co z těchto true švédů kdy vypadlo. Pro mě naopak jejich nejlepší deska. Pokud si dáte práci a možná s trochou sebezapření vezmete album na milost několika poslechy navíc, Infected ukáže svou sílu.

OLD MAN´S CHILD – Vermin. Současný kytarista DIMMU BORGIR Galder a jeho domovský band. Protiklad sveřeposti true black metalu a jeden z cílů nemilosrdných ortelů pro zaprodanost komerci. Je mi vcelku šumák, zdali je to komerce nebo ne, Galder umí.

MALIGNANT TUMOUR – Earthshaker. Když z podobným vzorcem přišli před lety ENTOMBED, nepředpokládal bych, že se tento mišmaš v rámci podmínek takto rozšíří. Super album, nadhled a smysl pro humor jako prase, Medyedovi líbí se…

ACCEPT – Blood Of the Nations. Návrat legendy ve špičkové formě !!! Mladším kusům se dostalo řádného školení, jak se dělá metal.

RIMORTIS – Deset kroků zpět. Středočeši mě dostali hlavně svými koncerty. A tímhle albem taky.

slayer-----christ-illusion.jpgSLAYER – Christ Illusion. Dobrý soundtrack k vánocům. Alespoň člověk nepodlehne vánoční melancholii. Pořád stejní, pořád dobří, pořád MOJE kapela.

ANTHRAX – Worship Music. Tohle se taky povedlo. Koketérie s obnovením klasické sestavy a následné vzpomínkové turné jsou sice věcí známou, ale že novinku nazpívá Joey Beladona, jsem neočekával a tahle informace mě naplnila netrpělivým očekáváním, jak to všechno dopadne. Rozhodně nezklamali.

HAIL OF BULLETS – On Divine Winds. Martin van Drunnen ve špičkové formě a reinkarnace ducha starých PESTILENCE, aniž by byl holandská legenda příliš vykrádána. Mistrovský kus klasického death metalu.

DESTRUCTION – Day of Reckonig. Starým psům ještě zuby nevypadaly a dokáží stále řádně pokousat. Příchod nového tlučmistra kapele určitě, zcela a nepochybně prospěl. Hate is my fuel !!!

JON OLIVA´S PAIN – Festival. Pro mou maličkost prozatím neoposlouchatelné album. Jon Oliva je muzikant par excellence, který dokáže svou hudbu až po okraj naplnit emocemi. Jeho hudba je živoucím organismem, ne jen poslouchatelně poskládanými notami.

STORMWITCH –Tales Of Terror. Nedoceněná kapela a její druhý počin. Absolutní klasika a klenot žánru, který je poněkud ve stínu následujících dvou alb.

ALICE COOPER – Dragontown. Při vší úctě k nejsilnějším momentům Cooperovy diskografie – tahle deska taky stojí za to.

communic.jpgCOMMUNIC – Payment Of Existence. Tak trochu NEVERMORE na norský způsob, nicméně žádný plagiát. Parádně emotivní nahrávka, vyšperkovaná skvělými melodiemi.

ARTILLERY – When Death Comes. Tak tohle musíte slyšet. Tuto kapelu jsem trestuhodně opomíjel, a jaká škoda.

LOCK UP – Necropolis Transparent. Společný výplod Shanea Emburyho a Nicka Bariera. Odér NAPALM DEATH je více, než zřetelný. Zabíjející.

ERIC CLAPTON – Me And Mr. Johnson. Nic metalového, nic rockového, pouze a jen klasické blues a hold pana Claptona černošskému bluesmanovi Robertu Johnsonovi. Další věc, která se ne a ne oposlouchat.

Medyed

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Hammerfal - Infected

(Míťas, 17. 1. 2012 19:06)

Naprosto souhlasím. Ze začátku jsem desce nemohl přijít na chuť, ale s přibývajícími poslechy se mi začíná zarývat pod kůži čím dál tím víc. Bohužel hodně nedoceněná deska, zatím...